Dělostřelecká tvrz: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava překlepů: i přestože → i přesto, že |
další systémy opevnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
[[Soubor:Ouvrage du Hochwald (ligne Maginot).jpg|náhled|Dělostřelecký srub na francouzské Maginotově linii]]
'''Dělostřelecká tvrz''' je československý termín pro nejmohutnější a nejnákladnější součást předválečného [[československé opevnění|opevnění]]. Stavebně se jedná o několik objektů [[těžké opevnění|těžkého opevnění]], které jsou zpravidla propojeny systémem podzemních chodeb a sálů.
Koncepce československých dělostřeleckých tvrzí byla převzata z [[Maginotova linie|Maginotovy linie]], kde se tvrze (ve francouzské terminologii {{Cizojazyčně|fr|ouvrage}}) dělí na [[Pěchotní tvrz|malé (pěchotní)]] a velké (dělostřelecké). V československém opevnění se původně počítalo také i s pěchotními tvrzemi, nakonec však byly stavěny pouze tvrze dělostřelecké. Podobně se termín tvrz nebo dělostřelecká tvrz používá i u dalších systémů opevnění, kde byly podobné objekty budovány. Zejména u [[Rupnikova linie|Rupnikovy linie]], která byla přímo navrhována podle československého a francouzského vzoru, ale také u dalších systémů opevnění, jako je např. [[Alpský val]].
Na československých dělostřeleckých tvrzích byly vybudovány nebo naplánovány tyto typy objektů:
Řádek 14 ⟶ 16:
== Dělostřelecké tvrze v Československu ==
V [[Československo|Československu]] se v různém stádiu plánování vyskytlo 17 dělostřeleckých tvrzí. Pouze pět tvrzí se podařilo stavebně dokončit: [[Adam (dělostřelecká tvrz)|Adam]], [[Bouda (dělostřelecká tvrz)|Bouda]], [[Hanička (dělostřelecká tvrz)|Hanička]], [[Hůrka (dělostřelecká tvrz)|Hůrka]] a [[Smolkov (dělostřelecká tvrz)|Smolkov]]. Čtyři tvrze byly rozestavěny: [[Dobrošov (dělostřelecká tvrz)|Dobrošov]], [[Skutina (dělostřelecká tvrz)|Skutina]], [[Šibenice (dělostřelecká tvrz)|Šibenice]], [[Stachelberg (dělostřelecká tvrz)|Stachelberg]]. Další dvě tvrze nebyly, i přesto, že byla jejich výkresová dokumentace dokončena, zadány žádné stavební firmě: [[Jírová hora (dělostřelecká tvrz)|Jírová hora]], [[Poustka (dělostřelecká tvrz)|Poustka]]. Realizace tvrzí [[Milotický vrch (dělostřelecká tvrz)|Milotický vrch]] a [[Kronfelzov (dělostřelecká tvrz)|Kronfelzov]] byla zrušena a nahrazena méně nákladným projektem. Tvrz [[Orel (dělostřelecká tvrz)|Orel]] bývá rovněž zařazována mezi rozestavěné tvrze, nicméně zde došlo pouze k vybudování jednoho pěchotního srubu z důvodu zajištění celistvosti hlavního obranného postavení přičemž další výstavba byla odložena. Projekt tvrze [[Bartošovice (dělostřelecká tvrz)|Bartošovice]] byl zrušen a nahrazen výstavbou tvrze Hanička. Další tvrzí, která měla být vybudována až po dokončení Milotického vrchu je tvrz [[Gudrich (dělostřelecká tvrz)|Gudrich]]. Mezi tvrze je zahrnován i plánovaný výcvikový areál [[Orlík (dělostřelecká tvrz)|Orlík]], který měl kromě výcviku pevnostních jednotek sloužit v případě napadení i k obraně. Zajímavostí této tvrze je, že její objekty neměly být propojeny podzemním systémem. Největší navrženou tvrzí československého opevnění byl Stachelberg, z nějž však byl postaven pouze jediný pěchotní srub, zbylé objekty a podzemí zůstaly v různém stádiu rozestavěnosti. Nejmenší tvrzí je Bouda.
{{Portály|Československé opevnění}}
| |||