Nouzový stav: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 18363403 uživatele 90.177.171.106 (diskuse) zrušena, na wp vedeno jako Česko značka: vrácení zpět |
HAMBÁDŽO značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''ne[[Nouzový stav]]''' je [[Krizová situace#Krizové stavy|krizový stav]], který se vyhlašuje při vzniku živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod, pandemií nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost, zejména pokud nelze vzniklý krizový stav překonat v rámci nižšího stupně krizového stavu (např. [[stav nebezpečí|stavu nebezpečí]]). Jako specifický stupeň krizového stavu je definován v právu České republiky a Slovenské republiky. V jiných zemích mohou být krizové stavy odstupňovány jinak a tento stupeň může splývat s jinými stupni, které odpovídají též [[výjimečný stav|výjimečnému stavu]].
==
{{Podrobně|Nouzový stav v Česku}}
V České republice nouzový stav vyhlašuje [[Vláda České republiky|vláda]] nebo [[předseda vlády]] na základě [[ústavní zákon|ústavního zákona]] č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
Řádek 17:
}}</ref> Předstupněm nouzového stavu obvykle bývá stav nebezpečí, který může vyhlásit [[krajský hejtman|hejtman]] kraje nebo [[primátor]] hlavního města. Nouzový stav může být vyhlášen buď pro celé území státu, nebo pro vymezené území (např. vyjmenované kraje nebo správní obvody obcí s rozšířenou působností). Bez souhlasu Poslanecké sněmovny může být vyhlášen nejvýše na 30 dnů.
==
Ve Slovenské
== Německo ==
V Německu se nouzové stavy vyhlašují speciálními zákony (Notstandsgesetze, Notstandsrecht) tedy názvem tyto stavy odpovídají českému nebo slovenskému nouzovému stavu, právní formou však odpovídají českému a slovenskému [[výjimečný stav|výjimečnému stavu]].
==
V Rakousku upravuje mimořádná opatření spolková ústava. Pokud je nutné okamžité přijetí opatření, která vyžadují rozhodnutí Národní rady, aby se zabránilo zřejmým, nenapravitelným škodám široké veřejnosti v době, kdy není Národní rada shromážděna a nemůže se včas sejít, může federální prezident na návrh spolkové vlády přijmout tato opatření prostřednictvím prozatímních legislativních předpisů. Spolková vláda musí předložit svůj návrh po dohodě se stálým podvýborem, který bude zřízen hlavním výborem Národní rady. Federální vláda musí neprodleně předložit jakékoli nařízení vydané tímto způsobem Národní radě, kterou musí federální prezident svolat do osmi dnů. Do čtyř týdnů od podání Národní rada také schválit odpovídající federální zákon místo nařízení nebo usnesením požádat federální vládu, aby nařízení okamžitě zrušila. V druhém případě musí federální vláda na tuto žádost okamžitě reagovat. Předpisy učiněné výše uvedeným způsobem nesmí obsahovat změnu federálních ústavních ustanovení, trvalé finanční zatížení federální vlády, federálních států nebo obcí, finanční závazky občanů, prodej státního majetku ani opatření týkající se pracovního práva, sociálního a smluvního pojištění, pracovních komor a zaměstnanců, práva sdružování.
| |||