Tomáš Seidan: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Externí odkazy: Nahrazení zastaralého odkazu na AbART standardní šablonou za použití AWB
→‎Život: úprava formulací, typo, linky
Řádek 7:
 
== Život ==
Narodil se v Praze na Starém Městě v rodině [[Rytec|rytce]] Antonína Seidana. Pocházel z devíti sourozenců. Jeho mladšístarší bratr Václav Jan Seidan (1817–1870)<ref name=“matrikaN1“>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=35631541FA624EB789E87B7D5BDDC482&scan=11#scan11 Matriční záznam o narození a křtu Václava Johanna Seidana] farnost při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském </ref> byl [[medailér]]em. V roce [[1839]] zemřel otec Antonín Seidan.<ref name="matrikaZ1">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=3C3FB0357D6E43A5AF74B1DFB786804A&scan=47#scan47 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Antona Seidana] farnost při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském </ref>. Vyučil se sochařství v dílně bratrů [[Josef Max|Josefa]] a [[Emanuel Max|Emanuela Maxových]] a v letech 1843–1845 studoval na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]] u [[Christian Ruben|Christiana Rubena]]. V té době došlo k reformám výuky od strnulého akademismu směrem k realistické malbě.
 
Tomáš Seidan se vyučil sochařství v dílně bratrů [[Josef Max|Josefa]] a [[Emanuel Max|Emanuela Maxových]] a v letech 1843–1845 studoval na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]] u [[Christian Ruben|Christiana Rubena]]. V té době došlo k reformám výuky od strnulého akademismu směrem k realistické malbě. Od roku 1849 Seidan působil jako modelér [[porcelán]]ky ve [[Stará Role|Staré Roli]] a po odchodu Václava Levého do [[Řím]]a (1854) převzal jeho dílnu.
Na pražské Akademii nebyl zřízen ateliér sochařství a proto hodiny modelování v ateliéru sochaře Tomáše Seidana navštěvoval [[Josef Mauder]], [[Ladislav Šaloun]] a také mladý [[Josef Václav Myslbek|Myslbek]]. Myslbek strávil v Seidanově ateliéru dva roky a pak přešel k [[Václav Levý|Václavu Levému]]. Později se podílel jako Seidanův pomocník na sochařské zakázce ve vídeňském Arsenálu.
 
Od roku 1849 Seidan působil jako modelér [[porcelán]]ky ve [[Stará Role|Staré Roli]] a po odchodu Václava Levého do [[Řím]]a (1854) převzal jeho dílnu. Po dvacet let působil jako profesor modelování na [[České vysoké učení technické v Praze|Pražské technice]].<ref>Světozor č. 4, 12.12.1890</ref> BylNa členempražské Akademii nebyl zřízen ateliér sochařství a proto hodiny modelování v ateliéru sochaře Tomáše Seidana navštěvoval [[Umělecká beseda|UměleckéJosef besedyMauder]], [[KrasoumnáLadislav jednota|KrasoumnéŠaloun]] jednotya také mladý [[Josef Václav Myslbek|Myslbek]]. (1870–1890)Myslbek strávil v Seidanově ateliéru dva roky a Spolkupak svatéhopřešel k [[Václav Levý|Václavu Levému]]. Později se podílel jako Seidanův pomocník na sochařské zakázce ve Lukáševídeňském (1871–1890)Arsenálu.
 
Tomáš Seidan zemřelbyl členem [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]], [[Krasoumná jednota|Krasoumné jednoty]] (1870–1890) a Spolku svatého Lukáše (1871–1890). Zemřel v Praze 4.v prosinceprosinci [[1890]] ve věku 60 let a je pohřben na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]] (V. hřbitov, 10. oddělení, hrob 148).<ref>[http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/vuva/kampa/img/hrob.jpg Hrob Tomáše Seidana]</ref>
 
== Dílo ==
Seidanovo dílo je pozdně klasicistní, ale jeho portréty jsou oproti Maxovým živější a více se zaměřují na detail. Za jeho nejzdařilejší práci je považován pomník [[Josef František Smetana|J. F. Smetany]], který neusiluje o idealizaci, postrádá dobový patos a nejvíce se vzdaluje sochařskému akademismu. Od současníků se Seidan odlišuje realistickým ztvárněním v několika drobných plastikách, které nejvíce vypovídají o jeho výtvarné představivosti a přibližují ho tvorbě následující generace.<ref>Vojtěch Volavka, Sochařství devatenáctého století, s. 56</ref>
Od současníků se Seidan odlišuje realistickým ztvárněním v několika drobných plastikách, které nejvíce vypovídají o jeho výtvarné představivosti a přibližují ho tvorbě následující generace.<ref>Vojtěch Volavka, Sochařství devatenáctého století, s. 56</ref>
 
Ve velkých plastikách z pozdějšího období chybí fantazie a vzlet, které Seidan nahrazuje plastickou manýrou s prvky klasicismu, novorenesance a realismu. Seidanovy sochy poznamenal živnostenský ráz jeho sochařské dílny, který je řadí k tehdejšímu průměru, s těžko rozeznatelným autorským rukopisem. Jeho návrhy na výzdobu [[Palackého most]]u v Praze i jiné příležitostné práce byly překonány následující generací sochařů v čele s Josefem Václavem Myslbekem a v soutěži neobstály.<ref>[http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-tomas-seidan--818622 Tomáš Seidan, Rozhlas Brno]</ref>
Řádek 25 ⟶ 24:
[[Soubor:Plzen 039.jpg|náhled|Pomník J. F. Smetany, Plzeň]]
[[Soubor:Bozena Nemcova grave Vysehrad Cemetery Prague CZ 811.jpg|náhled|Náhrobek Boženy Němcové]]
* Vídeňský Arsenal: sochy vojevůdců – Matyáše Gallase, Charlese Josepha de Croix, vévody de Clerfait a Friedricha sv. pána von Bianchi, vévody di Casa Lanza.
* reliéf na náhrobku [[Božena Němcová|Boženy Němcové]] na Vyšehradě (portrét je od bratra, V.Václava J. Seidana)
* 1872–74 pomník premonstráta dr. [[Josef František Smetana|Josefa Františka Smetany]] v Plzni
* 1874 socha Komenského v Přerově, spolupracoval [[Bernard Otto Seeling]] (dnes před kostelem českobratrské církve v Přerově v ulici Čapky Drahlovského)
Řádek 36 ⟶ 35:
* pomník hudebního skladatele [[Václav Jindřich Veit|Václava Jindřicha Veita]] v Litoměřicích (zachována busta v muzeu)
* náhrobek německého básníka [[Uffo Horn]]a, Trutnov
* Náhrobnínáhrobní plastika malíře [[August Bedřich Piepenhagen|Augusta Bedřicha Piepenhagena]] (1791–1868) na Olšanských hřbitovech
* alegorie Mírnosti a Trpělivosti, Nová budova vídeňského parlamentu
* Alegoriealegorie Vody a Ohně ve výklencích [[rizalit]]ů Národního muzea
* Sochysochy Síly a Víry a Geniové, arcibiskupský palác v Praze
* Sochysochy Raffaela, a Carla Marii von Webera, Rudolfinum v Praze
* Plastikyplastiky generálů Matyáše Gallase a Friedricha Bianchiho v pražské Invalidovně
* Čtyři roční období na zámku Josefův Důl
* Sv. Barbora v kostele Nejsv. Trojice ve Slaném
* Pomníkpomník [[Josef Vilém z Löschneru|Josefa Löschnera]] v [[Kyselka|Kyselce]]
 
=== Společné výstavy ===
* 1884 Krasoumná jednota v Praze (Umělecká výstava na Žofíně), Žofín, Praha
* 1988/89 Umělecká beseda k 125. výročí založení, Mánes, Praha