Záhady Udolfa: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 1 rokem
m
Typo
(Uvádím na pravou míru děj románu, jež jsem právě dočetla a upravuji nesrovnalosti v českém jazyce. Zdroj: popisovaný román.)
m (Typo)
Záhady Udolfa jsou jednou z nejslavnějších děl Ann Radcliffové, které ještě více posílilo její věhlas. Jedná se o [[gotický román]], kterému však Radcliffová dala nový rozměr.
 
"Na„Na Záhadách Udolfa (The Mystery of Udolpho, 1794), které ještě posílily autorčin věhlas a nadlouho se pak staly její nejčtenější a nejobdivovanější knihou, můžeme si nejlépe ozřejmit, jakými transformacemi posouvala Radcliffová gotickou beletrii do oblasti vzdalujících ji stále výrazněji od původního modelu tohoto literárního druhu, ''Otranského zámku'' Horace Walpola."<ref>HORNÁT, Jaroslav. Záhady paní Raddcliffové. RADCLIFFE, Ann Ward; přeložili Eliška a Jaroslav Hornátovi. Záhady Udolfa II: román s několika básnickými vložkami. Praha: Odeon, 1978. sS. 590.</ref>
 
== Děj ==
Děj se odehrává ve Francii a Itálii šestnáctého století a je příběhem mladé dívky Emilie, která se po náhlé smrti obou rodičů přestěhuje ke své tetě madame Cheronové. Avšak ta by se jí nejraději zbavila, jelikož ji její přítomnost obtěžuje a necítí k ní žádné příbuzenské pouto. Jediné, kvůli čemu je s ní ochotna jednat mile, je její jmění. O ruku madame Cheronové se uchází Ital Montoni, jehož si Emiliina teta s vidinou velkého zisku vezme. Ten je vezme do Benátek, kde vlastní palác, a kde se seznámí s hrabětem Moranem. Toho Emilie zaujme natolik, že si umíní získat její ruku stůj co stůj. V tom ho podporuje i Montoni, který u toho nedbá na názor Emilie. Když se mu ale ani pod nátlakem nepodaří získat její souhlas se sňatkem, rozhodne se náhle Montoni odjet na svůj hrad Udolfo. Avšak tam Emilie i její teta zjistí, že Montoni není nic lepšího než lupič a hrubián a má s nimi zcela jiné plány než žít společně spořádaný život. Emilie je na hradě nešťastná, touží se vrátit do Francie a znovu se tam setkat s mladíkem Valancourtem, jehož miluje. Její teta jim po svém sňatku s Montonim zabránila se vzít, protože to nepovažovala za dost výhodné. Zároveň se bojí nástrah tajemného hradu i nevyzpytatelného a krutého hradního pána. Její obavy se potvrdí, když jednoho dne paní Cheronovou (teď již Monotoniovou), zavře do věže po tépoté, co mu odmítne přenechat své statky ve Francii. Avšak její situace se ještě o to více zhorší, když hrad přepadnou vojáci, jejichž majetek Montoni uloupil a ona je nucena uprchnout a jen díky náhodě se jí podaří se dostat zpět do vlasti. Hrad ale opouští ve spěchu, takže již nemá naději na další setkání s milovaným Valancourtem, jelikož on teď neví, kde se nalézá a jsou tak odsouzeni k odloučení. A nebo ne?
 
Celý děj je psán velmi poetickým jazykem podporovaným i několika básnickými vsuvkami.
 
Knihu mimo jiné používá také Jane Austenová ve svém díle Northangerské opatství, jako odstrašující případ lehkovážného čtení, kterému soudobé dívky ihned bezduše uvěří a které jejich fantazii zbytečně zahlcuje nevhodnými podněty a smyšlenkami.<ref>Austen, Jane. Opatství Northanger. Vyd. 2., V nakl. Academia 1. Praha: Academia, 2005. 199 s. ISBN 80-200-1313-X</ref>
 
== Postavy ==
=== Emilie St. Aubert ===
Hlavní postava knihy. Mladá slečna, která je po smrti své matky vychovávána pouze svým otcem, jenž ji učí, jak být poctivá, dobrotivá a vnímavá ke krásám přírody. Dokonce spolu vyráží i na cesty podél pobřeží, aby společně navštívili hrad Chateu-de-Blanc, jenž jejíjejího otce rozruší natolik, že po krátkém strádání umírá. Emilie je tedy zanechána péči své tety, madame Cheronové, která si jí příliš nehledí, ale které je Emilie oddána a poslušna jako vlastní matce.
 
Již od mládí je Emilie poněkud útlocitná a nejen že s nadšením objevuje krásy boží přírody, ale je i velmi romanticky založená a často pláče i pro úplné maličkosti. Avšak jak jí život přináší mnohá nebezpečenství a útrapy, stává se více bojácnější a samostatnější, až vyroste v mladou a sebevědomou dámu, která je schopna se jako jejich paní starat o zděděné statky i personál. Emilie je přátelská, otevřená a milá, což z ní dělá báječnou společnici a vítaného hosta všude, kam vkročí.
 
=== Madame Cheronová ===
Cheronová je sestrou otce Emilie pana St. Auberta. Je závistivá a zlobná a nikomu nepřeje nic dobrého, leda-želedaže by z toho měla nějaký prospěch. ZaS vidinou zisku se také vdá za bohatého hraběte Morana, který se k ní ale nechová nijak pěkně, bije ji a často na ni křičí, až ji zavřenou ve věži vyhladoví k smrti.
 
=== Valancourt ===