Josef Václav Radecký z Radče: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 95:
V roce [[1813]] jej [[generalissimus]] rakouských vojsk [[kníže]] [[Karel Filip ze Schwarzenbergu|Karel I. Filip ze Schwarzenberg]] jmenoval [[náčelník štábu|náčelníkem svého štábu]], kteroužto hodnost si podržel během celého tažení proti Francii. Byl autorem spojeneckých plánů [[Bitva u Lipska|''bitvy národů'']] u Lipska{{Doplňte zdroj}}. Po protinapoleonském tažení vystřídal různé funkce, ale prosazováním u ostatních velitelů nepopulárních vojenských reforem si udělal mnoho nepřátel, kteří jej nakonec roku [[1829]] na čas odklidili na post velitele [[olomouc]]ké pevnosti. V letech [[1829]]–[[1831]] přebýval v Olomouci a sídlil zde v [[Edelmannův palác|Edelmannově paláci]] (od roku [[1892]] tam má pamětní desku) na Horním náměstí, zlepšil sanitární podmínky města, vysušoval okolní mokřady a vysazoval ovocné sady.
 
V roce [[1831]] byl jmenován velitelem rakouských vojsk na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]] a provedl jejich rozsáhlou reorganizaci. Ke svým sedmdesátým narozeninám roku [[1836]] obdržel hodnost [[Polní maršál|polního maršálka]]. V roce [[1848]] vpadla do [[Lombardie]] [[Sardinské království|sardinská armáda]] s úmyslem [[Risorgimento|sjednotit Itálii]] pod nadvládu [[Savojští|Savojských]] a osvobodit ji tak z cizí nadvlády. Pro nedostatek mužů byl Radecký nucen vyklidit většinu rakouských území v [[Itálie|Itálii]], udržel však proti značné přesile nepřítele [[Pevnost (stavba)|pevnost]] [[Verona|Veronu]]. Když pak konečně dostal posily, porazil podstatně početnější spojená vojska italských revolucionářů a sardinského království v bitvách u [[Bitva u Custozy (1848)|Custozy]] a u [[Bitva u Novary|Novary]], což vedlo k rezignaci sardinského krále [[Karel Albert Sardinský|Karla Alberta]]. Na počest těchto jeho vítězství složil (roku [[1848]]) rakouský [[hudební skladatel|skladatel]] [[Johann Strauss starší]] slavný ''[[Radeckého pochod]]'' a [[Ruské impérium|ruský]] [[car]] [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláš I.]] ho ocenil titulem ruského generála polního maršálkamaršála.
 
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=