Verze z 16. 4. 2020, 00:03 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m odkaz značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 4. 2020, 13:04 editovat zrušit editaci Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 19: '''České Slezsko''', v československém a českém kontextu obvykle označované jen jako '''Slezsko''', je [[Země (Česko)\|historická země]] na severovýchodě [[Česko\|České republiky]]. Velkou většinou leží v [[Moravskoslezský kraj\|Moravskoslezském kraji]], jeho západní konec ([[Okres Jeseník\|Jesenicko]]) pak v kraji [[Olomoucký kraj\|Olomouckém]]. V podstatě se jedná o část historického [[Slezsko\|Slezska]] patřící od roku 1918 (resp. 1920 či 1923) [[Československo\|Československu]] a od roku 1993 České republice. Hraničí na severu a východě s [[Polsko\|Polskem]] (kde navazuje [[Polské Slezsko]]), na jihozápadě s [[Morava\|Moravou]] a na jihovýchodě krátce se [[Slovensko\|Slovenskem]] (region [[Kysuce]]). Má rozlohu 4 459 km² a zhruba 1 milion obyvatel. Ve východní části je velmi hustě zalidněno, v západní naopak málo. Historickým hlavním městem Českého Slezska je [[Opava]]. V letech [[1918]] až [[1992]] bylo označované též jako ''Československé Slezsko'', v době po [[Mnichovská dohoda\|Mnichovu]] (~~[[1938]]–[[1945]]~~1938–1945), kdy kvůli tradiční převaze [[Čeští Němci\|německého obyvatelstva]] připadlo (kromě [[Politický okres Frýdek\|Frýdecka]]) [[~~Třetí~~Nacistické ~~říše~~Německo\|nacistickému Německu]], také ''Sudetské Slezsko''. V letech ~~[[1918]]–[[1928]]~~1918–1928 tvořilo České Slezsko coby ''[[země Slezská]]'' jednu ze [[země Československé republiky\|zemí Československé republiky]], pak bylo spojeno s Moravou do [[Země Moravskoslezská\|země Moravskoslezské]], ale na úrovni okresů byla [[Moravsko-slezská hranice\|hranice vůči Moravě]] ještě zachována. Po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] bylo České Slezsko jako zvláštní jednotka [[Historie krajů v Česku\|reformami státní správy]] zcela zrušeno, roku 1948 bylo rozděleno mezi Ostravský a Olomoucký kraj a roku 1960 se celé stalo součástí [[Severomoravský kraj\|Severomoravského kraje]]. Z větší části je totožné s územím bývalého [[Rakouské Slezsko\|Rakouského Slezska]] a obvykle jsou do něj zahrnovány i [[moravské enklávy ve Slezsku]]. Hlavní odlišností od Rakouského Slezska je, že k Českému Slezsku již nepatří východní [[Těšínsko]] (patřící Polsku) a naopak je jeho součástí [[Hlučínsko]]. Řádek 52: Snahu integrovat hospodářsky Hlučínsko do Československé republiky podlomila [[Velká hospodářská krize\|hospodářská krize]]. Rostla nezaměstnanost a nespokojenost zdejšího obyvatelstva s československým státem. V roce 1935 došlo ve volbách ke kuriózní situaci, kdy v oblastech, které byly oficiálně československé, zvítězila s 3/4 podporou [[Sudetoněmecká strana]]. V roce 1938 zdejší obyvatelstvo vítalo [[Wehrmacht\|německé vojáky]]. Území se opět stalo součástí [[provincie Slezsko]], po roce 1941 provincie [[Horní Slezsko (provincie)\|Horní Slezsko]]. Stalo se přímou součástí [[Německá říše\|Německé říše]] (tzv. Altreichu) a zdejší obyvatelé se stali plnoprávnými říšskými občany. Hořkost zde začala stoupat až s tím, co rostl počet [[Druhá světová válka\|padlých ve válce]]. Počáteční nadšení se změnilo ve vystřízlivění. V roce 1945 se území opět navrátilo k Československu. K [[Vysídlení Němců z Československa\|poválečnému odsunu a k výměně obyvatelstva]] došlo jen v obci [[Třebom]], malé vesničce obývané výhradně německojazyčným obyvatelstvem. K větší výměně obyvatelstva (nikoliv však úplné) došlo rovněž v obci [[Sudice (okres Opava)\|Sudice]]. Zbylým 36 obcím se výraznější odsuny vyhnuly. Československá republika zdejší obyvatele oficiálně vnímala jako oběti germanizace, proto k odsunu nakonec nedošlo. Zdejší obyvatelstvo nakonec přijalo českou identitu za svou. Co je však jinde ve Slezsku neobvyklé, okolo 10 % obyvatel se zde hlásí k národnosti slezské. Dnešní obyvatelé Hlučínska na sebe pohlížejí jako na [[~~Prajzáci~~Prajzové\|Prajzáky]], což byl původně hanlivý výraz, který byl používán Čechy v bývalé rakouské části Slezska pro označení obyvatel Hlučínska. Pro Hlučínsko používají dnes Prajzáci označení ''Prajzská''. == Geografie == Řádek 74: === Po slezských válkách (Rakouské Slezsko) === {{Viz též\|Rakouské Slezsko}} Slezsko se svým rozvinutým [[~~tkalcovství~~Tkadlec\|tkalcovstvím]]m zároveň patřilo k nejvyspělejším a nejbohatším zemím [[Habsburská monarchie\|Habsburské monarchie]], což bylo jeden z důvodů proč se stalo cílem pruské expanze, která začala roku [[1740]] vpádem do Slezska bez vyhlášení války. V letech [[1740]]-[[1742]], [[1744]]-[[1745]] a [[1756]]-[[1763]] proběhly celkem tři [[Války o rakouské dědictví\|slezské války]] mezi Habsburskou monarchií a Pruskem. Prusko, které neuznalo [[pragmatická sankce\|pragmatickou sankci]], si po nástupu [[Marie Terezie]] vzalo za záminku [[pozůstalost\|dědické]] nároky na některé slezské úděly, držené braniborskými Hohenzollerny. Roku [[1742]] na základě [[Vratislavský mír\|Vratislavského míru]] získalo Prusko většinu slezského území včetně [[Kladské hrabství\|Kladska]], které dosud patřilo k [[Čechy\|Čechám]], což bylo roku [[1763]] potvrzeno i [[Hubertusburský mír\|Hubertusburským mírem]]. Na získaném území Prusko vytvořilo novou provincii [[Pruské Slezsko\|Slezsko]]. Řádek 96: * [[čeština]]: 180 348 (24,33 %) === Období ~~1918-1948~~1918–1948 === [[Soubor:Neuskutečněné župní rozdělení Moravy a Českého Slezska z roku 1920.png\|náhled\|vpravo\|Neuskutečněné rozdělení [[Morava\|Moravy]] a Českého Slezska na župy z roku [[1920]]]] ==== Opavsko a Hlučínsko ==== Se vznikem [[Československo\|Československa]] se [[Rakouské Slezsko\|Vévodství slezské]] stalo '''~~Zemí~~[[Země Slezská\|zemí Slezskou]]'''. ~~[[29. říjen\|~~29. října]] 1918 se v Polské Ostravě (přejmenované později na Slezskou Ostravu) vytvořil zatímní Národní výbor pro Slezsko a převzal nejdůležitější úřady. [[30. říjen\|30. října]] 1918 vyhlásili ve [[Vídeň\|Vídni]] němečtí poslanci ze severní Moravy a Slezska odtržení Němci osídlených oblastí na severu a jejich připojení k Rakousku jako provincie [[Sudetenland (provincie, 1918)\|Sudetenland]]. Český národní výbor poslal do Opavy vojenské oddíly, před nimiž (v prosinci) provinční vláda uprchla, moc převzal pražským národním výborem jmenovaný [[zemský prezident]] [[Josef Šrámek (politik)\|Josef Šrámek]], který stanovil správní komisi. [[5. listopad]]u 1918 se Zemský národní výbor pro Slezsko a polská Národní rada knížectví těšínského prozatímně dohodly na rozdělení správy Těšínska (pražský národní výbor tuto dohodu odmítl). [[8. prosinec\|8. prosince]] (s účinností od 14. prosince) bylo vyhlášeno zrušení národních výborů (ve Slezsku k němu došlo až [[27. prosinec\|27. prosince]]) [[28. červen\|28. června]] 1919 se vítězné státy [[Trojdohoda\|Dohody]] a poražené Německo uzavřely [[Versailleská smlouva\|versailleskou smlouvu]], podle níž Československu k [[10. leden\|10. ledna]] 1920 připadlo [[Hlučínsko]] (někdejší součást [[Pruské Slezsko\|pruského záboru]]). Hlučínsko bylo [[Připojení Hlučínska k Československu\|k Československu připojeno]] [[4. únor]]a 1920 a bylo začleněno do země Slezské jako nový politický a soudní [[okres Hlučín]]. Řádek 116: ==== Vývoj správy Slezska v letech 1918-1928 ==== Po vzniku Československa se dosavadní Rakouské Slezsko označovalo oficiálně jako '''[[~~Země Slezská (1918–1928)\|~~země Slezská]]'''. Jak již bylo výše uvedeno, postavil se do čela slezské zemské správy po vzniku Československa, Národní výbor pro Slezsko, k jehož zániku došlo koncem srpna [[1919]]. Jeho funkce pak v podstatě vykonávala československou vládou jmenovaná zemská správní komise. I nadále mělo Slezsko vlastního zemského prezidenta, jímž byl po celou dobu existence země Slezské [[Doktor práv\|JUDr.]] Josef Šrámek. Ten stál včele slezské zemské vlády, jež byla k [[7. únor]]u [[1922]] přejmenována na [[Zemská správa politická\|Zemskou správu politickou]]. Zemský sněm zde však již nepůsobil, stejně jako v [[Čechy\|Čechách]] nebo na [[Morava\|Moravě]]. Administrativně se země Slezská po připojení [[Hlučínsko\|Hlučínska]] a odstoupení části [[Těšínsko\|Těšínska]] ve prospěch [[Polsko\|Polska]], členila na 9 politických [[okres]]ů: Bílovec, Bruntál, Český Těšín, [[Politický okres Frýdek\|Frýdek]], Fryštát, Frývaldov, Hlučín, Krnov a Opava-venkov; a dvě [[statutární město\|statutární města]]: Frýdek a Opava. Již [[19. srpen\|19. srpna]] [[1924]]<ref>http://is.muni.cz/th/145986/ff_b/Vytisk-Opava1945-48.pdf</ref> však Opava, na základě vyhlášky prezidenta slezské zemské správy politické, o postavení statutárního města přišla a byla sloučena s dosavadním politickým okresem Opava-venkov do nového politického okresu Opava.

České Slezsko: Porovnání verzí