Trójský kůň: Porovnání verzí

Přidáno 237 bajtů ,  před 1 rokem
m
Typo
m (Typo)
'''Trójský kůň''' je v [[řecká mytologie|řecké mytologii]] předposlední akt deset let trvající [[trójská válka|trójské války]]. Skupinka obléhajících [[Řekové|Řeků]] (kteří se u Homéra nazývají [[Achájové]], [[Danaové]]) pod vedením [[Odysseus|Odysseovým]] se ukryla do velkého dřevěného koně a zbytek odplul do úkrytu. Když Trójané vtáhli koně do města, Odysseovi lidé otevřeli bránu a učinili tak poslední krok ke zničení hrdého města [[Trója]]. Šlo vlastně o speciálně zkonstruovaný a použitý válečný stroj, který Řekům posloužil jako válečná [[lest]] a překvapení.
 
Příběh je stručně vylíčen v [[Homér]]ově ''[[Odysseia|Odysseji]]'' (VIII. 493-515493–515) a dále rozvinut ve [[Publius Vergilius Maro|Vergiliově]] ''[[Aeneis|Aeneidě]]'' (II., 49nn49 nn).
 
== Příběh ==
 
=== Desátý rok ===
V desátém roce již válečníci byli unavení a hovořilo se o návratu do vlasti. Nespokojení bojovníci navrhovali, aby se boj rozhodl mezi hlavními jeho hlavními aktéry a tak se proti sobě postavili Meneláos a Paris. Jenom zásahem bohů nebyl Paris zabit, po něm v lítých soubojích padl hrdina [[Patroklos]] rukou [[Hektór|Hektora]], nejstaršího syna trójského krále [[Priamos|Priama]]. Patrokla pomstil
[[Achilles|Achilleus]], který byl posléze zabit podivným zásahem Paridovým. Výsledek války stále nebyl rozhodnut.
 
Řek Sinón před Trójany rozvinul secvičené řeči, které připravil lstivý Odysseus. Láokoón stále nevěřil, ale bůh [[Apollón]] poslal na něj i jeho dva syny dva obrovské hady, kteří ho umlčeli. Trójané to vše vzali jako potvrzení Sinonových řečí.
 
Pak už jim nestálo nic v cestě – koně dotáhli za městské hradby. Museli je pobořit, protože městskými branami by kůň, vystavěný z trupů lodí, neprošel. Trójané se radovali, že dlouhá válka skončila a jejich město zůstalo zachováno.
Byl vystavěn z trupů lodí.
 
Podle italského námořního archeologa Francesca Tiboni byla "Trójským„Trójským koněm"koněm“ ve skutečnosti obchodní loď. Podle Tiboniho se výraz "kůň"„kůň“ nebo také "hroch"„hroch“ (pro oba pojmy existovalo v řečtině slovo hippos), používal přeneseně pro označení obchodní lodi, kterou na přídi zdobila galionová figura připomínající koňskou hlavu. "Řecký„Řecký geograf Pausanias už ve druhém století našeho letopočtu píše, že je nevěrohodné, že by Řeky napadlo použít jako dar koně, a to dokonce ani tehdy, kdyby socha koně byla použita jen v rámci legendy," tvrdí Tiboni.
 
Podle athénské archeoložky Eleny Stylianouové však tak nebo tak už dnes není možné oddělit fakta od fikce, zvlášť ne pak, je-li řeč o legendě založené na téměř 3000 let starém eposu – jehož autentičnost je navíc rovněž sporná. <ref>{{Citace elektronického periodika
| url = https://www.dotyk.cz/publicistika/trojsky-kun-neexistoval-nejspis-jde-jenom-o-chybu-v-prekladu-tvrdi-vedec.html
| periodikum = Dotyk.cz
 
=== Literatura ===
* Bahník, Václav: ''Slovník antické kultury'', nakl.Praha: Svoboda, Praha, 1974. [[ISBN 25-119-74]].
* [[Vojtěch Zamarovský|Zamarovský, Vojtěch]], ''Bohové a hrdinové antických bájí''. Praha: Deus, 2013. [[ISBN 978-80-87408-26-1]].
* Graves, Robert, ''Řecké mýty'', Praha: Levné knihy, 2004, ISBN 80-7309-153-4.
* Houtzager, Guus, ''Encyklopedie řecké mytologie'', ISBN 80-7234-287-8.
* Löwe, Gerhard Löwe– Stoll, Heindrich Alexander Stoll, ''ABC Antiky''. Praha: Ivo Železný, 2005. [[ISBN 80-237-3938-7.|ISBN 80-237-3938-7]].
 
=== Externí odkazy ===