Osmanská říše: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
svg file |
m dopl. |
||
Řádek 384:
Osmané přejali některé z tradic, umění a kulturních institucí v regionech, které si podmanili a přidali jim nový rozměr. Přijali četné tradice a kulturní rysy starších říší (v oblastech jako architektura, kuchyně, hudba, volný čas a vláda) a rozvíjeli je do nových forem, což vedlo k nové a výrazné osmanské kulturní identitě. Navzdory novým tradicím a slučuvaní byla osmanská dynastie, podobně jako její předchůdci [[Rúmský sultanát]] a [[Seldžucká říše]], co do kultury, jazyka a zvyků důkladně persianizována a proto byla říše popisována jako persianizovaná říše.<ref name="iranica">{{cite encyclopedia|first=O. |last=Özgündenli |title=Persian Manuscripts in Ottoman and Modern Turkish Libraries |encyclopedia=Encyclopaedia Iranica |edition=online |url=http://www.iranica.com/newsite/articles/ot_grp7/ot_pers_mss_ott_20050106.html |deadurl=yes |archiveurl=https://web.archive.org/web/20120122005207/http://www.iranica.com/newsite/articles/ot_grp7/ot_pers_mss_ott_20050106.html |archivedate=22 January 2012 |df= }}</ref><ref>{{citation|chapter = Persian in service of the state: the role of Persophone historical writing in the development of an Ottoman imperial aesthetic|title = Studies on Persianate Societies|volume = 2|date = 2004|pages = 145–63}}</ref><ref>{{cite encyclopedia|title = Historiography. xi. Persian Historiography in the Ottoman Empire|encyclopedia = [[Encyclopaedia Iranica]]|volume = 12, fasc. 4|date = 2004|pages = 403–11}}</ref><ref>{{cite book|first1 = F.|last1 = Walter|title = Music of the Ottoman court|chapter = The Departure of Turkey from the 'Persianate' Musical Sphere|chapter-url = http://www.vwb-verlag.com/Katalog/m641.html}}</ref> Mezikulturní sňatky se na tvorbě charakteristické kultury osmanských elit podílely také. Ve srovnání s tureckou lidovou kulturou byl vliv těchto nových kultur na tvorbu kultury osmanských elit jasný.
[[Otroctví]] bylo součástí osmanské společnosti a většina otroků byly zaměstnána jako domácí sluhové.<ref>{{Citace monografie|titul=From Empire to Republic|url=http://dx.doi.org/10.31826/9781463230098|vydavatel=Gorgias Press|rok=2010-12-31|místo=Piscataway, NJ, USA|isbn=978-1-4632-3009-8|jméno=Halil|příjmení=Inalcik}}</ref> Zemědělské otroctví, například jaké bylo rozšířeno v Americe, bylo relativně vzácné. Otrokyně se v říši prodávaly až do roku 1908.<ref>{{Citace monografie|titul=Beyond Slavery|url=http://dx.doi.org/10.1057/9780230113893_7|vydavatel=Palgrave Macmillan US|rok=2010|místo=New York|isbn=978-0-230-10017-6|strany=107–122|jméno=Kecia|příjmení=Ali}}</ref> Během 19. století se říše dostala pod tlak západoevropských zemí, aby ukončila obchod s otrokyněmi. Politiky vyvinuté různými sultány v průběhu 19. století se pokoušely omezit obchod s osmanskými otroky, avšak otroctví mělo po staletí náboženskou podporu, takže otroctví nebylo v říši nikdy zrušeno.
[[Černá smrt|Mor]] zůstal hlavní pohromou v osmanské společnosti až do druhé čtvrtiny 19. století. Mezi lety 1701 a 1750 bylo v Istanbulu zaznamenáno 37 větších a menších morových epidemií a 31 mezi lety 1751 a 1801.“<ref>{{Citace periodika|titul=Migration into Eigteenth-Century 'Greater Istanbul' as Reflected in de Kadi Registers of Eyüp|url=http://poj.peeters-leuven.be/content.php?url=article&id=2004296&journal_code=TURC|periodikum=Turcica|datum=1998|datum přístupu=2020-04-04|číslo=0|strany=163–183|issn=0082-6847|doi=10.2143/TURC.30.0.2004296|jméno=Suraiya|příjmení=FAROQHI}}</ref>
Osmané si osvojili perské byrokratické tradice a kulturu. Sultáni také významně přispěly k rozvoji perské literatury.<ref>{{Citace periodika|titul=Prof. Dr. Halil İnalcık|url=http://dx.doi.org/10.1501/otam_0000000381|periodikum=OTAM(Ankara|datum=1996|datum přístupu=2020-04-04|issn=1019-469X|doi=10.1501/otam_0000000381|jméno=Melek|příjmení=DELİBAŞI|jméno2=Halil|příjmení2=İNALCIK}}</ref>
=== Vzdělání ===
V Osmanské říši každý millet vytvořil školský systém sloužící svým občanům.<ref>{{Citace monografie|titul=Imperial lineages and legacies in the Eastern Mediterranean : recording the imprint of Roman, Byzantine and Ottoman rule|url=https://www.worldcat.org/oclc/953604253|místo=London|isbn=978-1-317-11845-9}}</ref> Vzdělání se proto ve velké míře dělilo na etnické a náboženské linie: Několik nemuslimů navštěvovalo školy pro muslimské studenty a naopak. Většina institucí, které sloužily všem etnickým a náboženským skupinám, vyučovaly ve francouzštině nebo jiných jazycích.<ref>{{Citace monografie|titul=Imperial lineages and legacies in the Eastern Mediterranean : recording the imprint of Roman, Byzantine and Ottoman rule|url=https://www.worldcat.org/oclc/953604253|miesto=London|isbn=978-1-317-11845-9}}</ref>
=== Literatura ===
Dvě hlavní dělení osmanské písemné literatury jsou poezie a [[próza]]. Poezie byla zdaleka dominantnější. Osmanská próza až do 19. století neobsahovala příklady fikce: neexistovaly protějšky, jako například evropský romantismus, povídky nebo román. Analogové žánry však existovaly v turecké lidové literatuře i v divanské poezii.
== Odkazy ==
=== Reference ===
| |||