Řecká kolonizace: Porovnání verzí

Odebráno 8 bajtů ,  před 1 rokem
m
Editace uživatele 131.117.213.196 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
(jakol)
m (Editace uživatele 131.117.213.196 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ)
značka: rychlé vrácení zpět
 
== První vlna kolonizace ==
Probíhala směrem na východ, na [[Malá Asie|maloasijské]] pobřeží. Zde byla založena města [[Efez]], [[Milét|Mílétos]] (údajně v roce 1053 př. n. l.), [[Halikarnássos]], [[Pergamon]], [[Milas]], [[Keramos]] a další. Řecké obyvatelstvo se na maloasijském pobřeží udrželo 3000 let, ale roku 1922 bylo vyhnáno.
 
Město, odkud kolonisté odešli, bylo pro novou osadu ve vztahu [[metropole]]. Nová osaadaosada sice vystupovala jako samostatná [[polis]], ale s metropolí byly okamžitě navázány obchodní styky, zůstávaly rodinné vazby. I další generace si uvědomovaly kulturní a náboženskou blízkost.
 
== Druhá vlna kolonizace ==
Tzv. „Velká kolonizace“ již probíhala v celém [[Středomoří]] i v oblasti [[Černé moře|Černého moře]]. Datuje se zhruba mezi lety 755–535 př.n.l. Řecká města tehdy kolonizovala oblasti jako jižní [[Galie]] (založení [[Marseille]]), jižní [[Itálie|Itálii]] a [[Sicílie]] ([[Velké Řecko]]), [[Kyrenaika|Kyrenaiku]] a Černé moře ([[Tauris]], [[Kolchis]]). Existovaly dva typy kolonií: ''apoikiai'' a ''emporia''. První byly městské státy samy o sobě, druhé jen řecké obchodní kolonie.
 
Velká kolonizace byla nejvýznamnějším projevem hospodářského, sociálního i kulturního rozvoje Řecka v [[Archaické období (Řecko)|archaickém období]]. Důvodem osídlování dalších oblastí v raném období kolonizace bylo hlavně hledání nové zemědělské půdy, neboť převážně hornaté Řecko neposkytovalo možnost obživy relativnímu přebytku obyvatel. K odchodu ovšem řadu lidí přiměly též zostřené sociální konflikty provázející formování městských států. V koloniích se brzy začala rozvíjet řemeslná výroba i obchod jak s místním obyvatelstvem, tak s mateřským Řeckem. Každá nově založená kolonie byla samostatným, nezávislým městským státem (polis), který s mateřskou obcí – metropolí – měl společné většinou jen kulty a náboženství. I kolonisté mohli zakládat další kolonie, což se tak étaké často dělo.1233
 
Kolonizace však nebyla pouhým přesídlováním. Přinesla i nové kontakty s kmeny a oblastmi do té doby nepoznanými, jinými náboženskými představami a koneckonců i poznávání sebe sama, uvědomování si své příslušnosti ke stejné jazykové a kulturní oblasti, tj. uvědomování si svého ''helénství'' (tj. příslušnosti k společnosti Řeků). Kolonizace a styk s odlišnými kulturami vytvořily i příznivé podmínky k pozdějšímu vzniku přírodní filosofie v Malé Asii a daly impuls k základům vědeckého poznávání světa, na jehož počátku stojí systematizace zajímavých problémů.