Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku: Porovnání verzí

m
Překlepy, typo
m (odkazy)
m (Překlepy, typo)
}}
 
'''Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku''' (též ''Na slupi''), respektive '''pravoslavný chrám Zvěstování Přesvaté Bohorodice''', je nevelká [[Gotika|gotická]] stavba zbudovanouzbudovaná při [[Klášter servitů na Novém Městě|klášteře servitů]] ([[Řád služebníků Mariiných|řádu služebníků Mariiných]]). Nachází se pod [[Vyšehrad]]em v údolí pražského potoka [[Botič]]e, na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]]. Kostel je zasvěcen [[Zvěstování Panny Marie]] a spolu s klášterem je památkou od roku 1958. Byl založen [[Karel IV.|Karlem IV.]] 24. 3. 1360 a postaven mezi lety [[1360]] a [[1375]]. Jeho současný vzhled je převážně v [[Novogotika|novogotickém]] slohu. Od roku [[1995]] v jej využívá [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavná církev]].
 
== Pojmenování ==
[[Soubor:Praha kostel PM Na Slupi 6.jpg|náhled|Kostel Zvěstování Panny Marie a přilehlý areál kláštera v rámci ulice Na slupi]]
[[Soubor:Praha kostel PM Na Slupi 3.jpg|náhled|Kostel Panny Marie ze Svobodovy ulice]]
[[Soubor:Praha kostel PM Na Slupi vstup 1.jpg|náhled|Jeden ze vstupů kostelkostela Panny Marie s pravoslavným křížem z ulice Na slupi]]
Nejstarší označení pro tento kostel a celý klášter je „in viridi“, „na zeleném“. Později bylo toto pojmenování pozměněno na „na trávníčku“, pravděpodobně podle zelených luk v&nbsp;údolí [[Botič|botičského potoka]], na nichž byl klášter založen. Ve středověku se klášter i kostel označují, podle přilehlého potoka, jednoduše jako „[[Botič]]“.<br />
 
Pojmenování „Na Slupi“ pochází ze staročeského "slup"„slup“ (sloup), protože klenba kostela spočívá na jediném sloupu - pilíři. Podle jiného výkladu dnešní obvyklé pojmenování má původ v&nbsp;16. století a je odvozeno od slupů – nádrží na ryby, které byly v&nbsp;nedalekém Botiči umístěny.
 
Od roku 1995 je kostel v&nbsp;užívání [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|pravoslavné církve]], která jej pojmenovala jako '''pravoslavný chrám [[Zvěstování Panny Marie|Zvěstování]] [[Theotokos|přesvaté Bohorodice]]''' (''Храм Благовещения Пресвятой Богородицы'').
Neklidná doba kolem roku [[1648]] znemožňovala větší stavební práce na klášteře a podniknuty byly pouze nejnutnější opravy. O&nbsp;opravě bylo rozhodnuto až po návštěvě generálního převora řádu, realizována byla o&nbsp;dalších několik let později, v&nbsp;60. letech 17. století. V&nbsp;roce [[1710]] bydlelo v&nbsp;klášteře 17 řeholníků. Stavba budov kláštera byla dokončena roku [[1726]]. Na začátku [[18. století]] byl servitský řád u&nbsp;nás na vrcholu svého rozvoje, klášteru přibývalo příznivců i donátorů. V&nbsp;roce 1707 klášter dokonce koupil nedaleký nadační [[Dlouhoveský dům]] s&nbsp;kaplí, který poté prodal na zřízení [[Klášter alžbětinek (Praha)|kláštera Alžbětinek]].
 
V&nbsp;roce [[1732]] proběhla úprava interiéru kostela, při které byl zřízen nový hlavní oltář, oltářní stupně, přepážka a mramorová podlaha.<ref name="baťková">BAŤKOVÁ, Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy (Nové Město, Vyšehrad), Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3.</ref>
 
=== Doba osvícenství ===
 
Četnými nutnými [[Novogotika|regotizujícími]] opravami, které probíhaly v&nbsp;letech [[1858]]–[[1863]]<ref name="libal" />
(jiný zdroj uvádí [[1856]]-[[58]]<ref name="poche" />), byl pověřen architekt a historik umění [[Bernhard Grueber]] ([[1806]]–[[1882]]). Jednopatrovou budovu bývalého kláštera známe dodnes v&nbsp;této novogotické podobě silně ovlivněné Grueberovou [[Purismus (architektura)|puristickou]] restaurací. Klášterní budovy byly opět přestavěny v&nbsp;roce [[1910]] a v&nbsp;současné době se v&nbsp;nich nachází kožní klinika [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]]. Rovněž velká část dnešního vzhledu kostela může být připsána Grueberovi, a to včetně momentálního vnitřního vybavení kostela opět v&nbsp;novogotickém stylu. Za Gruebera byla do kostela vestavěna také [[kruchta]] a nízká střecha [[kněžiště]] byla zvýšena do gotizující podoby. Grueber narhlnavrhl také nové vnitřní vybavení, jako např. oltářní přepážku, dveře, oltáře, kazatelnu, svícny a monstrance.
 
Poslední podstatná úprava vzhledu kostela pochází z&nbsp;let [[1914]]–[[1916]], kdy byly vnější omítky otlučeny a pohledově vystřídány [[Režné zdivo|režným zdivem]] pod vedením stav. [[František Schlaffer|Františka Schlaffera]].<ref name="libal">[[Dobroslav Líbal|LÍBAL, Dobroslav]]. Kostel Panny Marie na Trávníčku v&nbsp;Praze. Vyd. 1. Praha: Umělecká beseda, 1948, 29 s. </ref>
=== Náhrobky ===
[[Soubor:Náhrobek Marie Jakobíny Schadnerové.jpg|thumb|Náhrobek Marie Jakobíny Schadnerové]]
V&nbsp;kostele se nachází několik náhrobků. Náhrobek za oltářem nese jméno [[Jan Petr Deym ze Střítěže|Jana Petra]] [[Deymové ze Stříteže|Deyma ze StřítěžeStříteže]], kromě toho v&nbsp;choruchóru je do země zapuštěna deska kryjící hrobku servitů. V&nbsp;lodi se nachází také náhrobní kámen apelačního barona Schönebecka. Pod kruchtou se nachází na severní stěně náhrobek [[Magdalena Premerová|Magdaleny Premerové]] a na stěně jižní náhrobek [[Marie Jakobína Schadnerová|Marie Jakobíny Schadnerové]].
 
== Architektura ==
 
=== Okna ===
Mezi [[Opěrný systém|opěráky]] jsou prolomena štíhlá lomená okna s&nbsp;novými kružbami, v&nbsp;závěru je okno jednoduché, severní okno je zazděno a v&nbsp;jižní stěně chorovéhochórového pole je okno dvoudílné s&nbsp;novými plaménkovými kružbami. Původní prostě zkosené ostění oken se zachovalo pouze v&nbsp;závěru, jinak jsou hrubě zakryta omítkou. Šikmé okenní parapety přecházejí do jednoduché [[Podokenní římsa|podokenní římsy]], která obíhá celou stavbu spolu s&nbsp;jednoduše zkoseným soklem.
 
V&nbsp;západní polovině lodi jsou na severu i na jihu přímo pod oknem prolomeny zcela obnovené [[Portál (architektura)|portály]], uzavřené [[Oblouk (architektura)|oslím hřbetem]] s&nbsp;kyticí a [[fiála]]mi po stranách. Současná podoba obou portálů vznikla až pod vedením architekta Gruebera.
V&nbsp;západní části kostela se nachází balkonová [[Oratoř (architektura)|oratoř]], rovněž v&nbsp;pseudogotickém stylu, od architekta Gruebera. Je přístupná z&nbsp;prvního patra širokou [[Arkáda (architektura)|arkádou]]. V&nbsp;západní stěně je prolomen vchod do věže, skrze kterou stoupá nové [[Točité schodiště|vřetenové schodiště]]. Žebra lodi jsou dvojitě vyžlabená, pásy oddělující východní a západní část jsou hruškovité.
 
Pod oratoří se nachází novogotický portál vedoucí do kapličky Panny Marie Bolestné. Kaplička pochází opět z &nbesp;Grueberovy doby.
 
=== Exteriér ===
 
=== Literatura ===
* BAŤKOVÁ, Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy (Nové Město, Vyšehrad), Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3.
* LÍBAL, Dobroslav. Kostel Panny Marie na Trávníčku v Praze. Vyd. 1. Praha: Umělecká beseda, 1948, 29 s.
* ŠINOROVÁ, Anna. Kláštery Řádu služebníků Panny Marie v Praze. Praha, 2011. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97952/?lang=cs. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu, Specializace v pedagogice. Vedoucí práce Mgr. Dušan Foltýn, s. 31.