Anna z Foix a Candale: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Celkové úpravy a doplnění hesla
Řádek 28:
| místo pohřbení = [[katedrála v Székesfehérváru]]
}}
'''Anna z Foix a Candale''' ([[1484]]{{nejisté datum|narození}} – [[26. červenec|26. července]] [[1506]], [[Budín (Budapešť)|Budín]]) byla [[Seznam uherských královen|uherská]], [[Seznam chorvatských královen|chorvatská]] a [[Seznam českých kněžen a královen|česká]] královna , třetí manželka [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]].
 
== Předchozí manželství Vladislava Jagellonského ==
Roku [[1476]] uzavřel dvacetiletý Vladislav sňatek ''per procurationem'' (v zastoupení, jak velela dobová zvyklost) v [[Ansbach]]u s [[Barbora Braniborská (1464–1515)|Barborou Braniborskou]], ovdovělou dvanáctiletou [[Hlohovské knížectví|hlohovskou kněžnou]], jež byla dcerou [[Braniborsko|braniborského]] [[kurfiřt]]a [[Albrecht III. Achilles|Albrechta III. Achilla]] z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. Vladislav však svoji první choť nikdy nepřevzal, aby ji uvedl do Prahy. Vinu na tom měl zřejmě uherský král [[Matyáš Korvín]]. Roku 1476 se zmocnil slezských knížectví a s [[Hlohovské knížectví|Hlohovskem]], jež zdědila Barbora po svém prvním, zesnulém choti a měla jej přinést věnem českému králi, naložil jako s [[Odúmrť|odumřelým]] lénem. Český král začal usilovat o rozvod, ale [[papežská kurie]], stranící Matyáši Korvínovi, ho celá léta nevyslyšela. Manželství zrušil teprve roku 1500 papež [[Alexandr VI.]]
 
Roku 1490 se Vladislav, poté, co se stal uherským králem, oženil s [[Beatrix Neapolská|Beatricí Neapolskou]], dcerou neapolského krále [[Ferdinand I. Ferrante|Ferdinanda I. Ferrante]] a bezdětnou vdovou po Matyáši Korvínovi. V době jejího sňatku s Vladislavem bylo již víceméně zřejmé, že toto manželství zůstane bezdětné. Vzhledem k pozdní rozluce Vladislavova manželství s Barborou Braniborskou byl tento sňatek v podstatě neplatný.
 
== Životopis Anny z Foix ==
[[Soubor:Anna of Foix-Candale.jpg|thumb|left|upright|Annina pečeť]]
Anna pocházela z Francie, byla dcerou [[Gaston II. z Candale|Gastona]], hraběte z Candale, a [[Kateřina z Foix-Candale|Kateřiny z Foix]], a příbuznou francouzské královské [[Valois|dynastie Valois]]. Její sňatek s uherským a českým králem Vladislavem, který byl o více než dvacet let starší než ona, byl důsledkem politického sblížení [[Jagellonci|Jagellonců]] s francouzským králem [[Ludvík XII.|Ludvíkem XII.]], které bylo namířeno proti expanzi [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a rozpínavosti [[Habsburkové|Habsburků]] ve [[Střední Evropa|Střední Evropě]].
Sňatková smlouva byla podepsána 23. března 1502. Poté Anna zamířila do Uher a byla zde 29. září 1502, ještě před svým sňatkem 6. října 1502, korunována ve [[Székesfehérvár|Stoličném Bělehradě]] jako uherská královna. Českou královnou korunována nebyla. Jako věrná [[KatolictvíKatolicismus|katolička]] měla totiž hluboké předsudky vůči [[kacířHereze|kacířským]]ským [[KališníciHusitství|kališníkům]], a proto do českého[[Země Koruny české|Českého království]] nikdy nevstoupila.

Dne 23. července 1503 porodila královna Anna svému choti jeho prvního toužebně očekávaného potomka, dceru [[Anna Jagellonská|Annu]]. To pomohlo uvolnit v té době již velmi napjaté vztahy mezi [[Budín (Budapešť)|budínským]] královským dvorem a [[Svatá říše římská|římským]] králem [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliánem I.]], který Vladislavovi okamžitě nabídl sňatek Anny s některým ze svých vnuků ([[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda Habsburského]] si Anna později skutečně vzala).
 
Návrh na dynastické spojení našel u krále Vladislava příznivý ohlas. Po jeho vážném onemocnění se však zdálo, že tento krok sotva půjde prosadit mírovou cestou, neboť tzv. uherská „národní“ strana nechtěla připustit, aby se někdy opět stal panovníkem v Uhrách cizinec. Přesto Maxmilián požádal již v polovině roku 1504 o princezninu ruku. Vladislav začal navzdory odporu uherské šlechty vyjednávat s Habsburky. Silnou podporu našel u královny Anny.
 
Dne 1. července 1506 porodila královna druhé dítě, syna [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka]]. Král Vladislav měl konečně mužského dědice. Přestože byl chlapec velmi slabý, udržel se při životě. Králova milovaná choť však zaplatila synovo narození vlastním životem. Zemřela 26. července 1506. Její portrét zdobí [[SvatováclavskáKaple kaplesvatého Václava v katedrále svatého Víta|Svatováclavskou kapli]] v pražské [[KapleKatedrála svatého Víta, Václava va katedrále svatého VítaVojtěcha|katedrále svatého Víta]] v Praze.
 
== Potomci ==
Řádek 145 ⟶ 147:
* {{Commonscat|Anna of Foix-Candale}}
 
{{PosloupnostPanovník|co titul =[[ Seznam českých kněžen a královen|Česká královna]] |kdy=[[1502]]–[[1506]]| předchůdce = [[Beatrix Neapolská]]| nástupce =[[Marie Habsburská]]| obrázek =Insigne Cechicum.svg| velikost obrázku =35}}
{{PosloupnostPanovník|co titul =[[Seznam uherských královen|Uherská královna]]|kdy=[[1502]]–[[1506]]| předchůdce = [[Beatrix Neapolská]]| nástupce =[[Marie Habsburská]]| obrázek =Arms of Hungary (ancient).svg| velikost obrázku =35}}
{{PosloupnostPanovník|co titul =[[Seznam chorvatských královen|Chorvatská a slavonská královna]]|kdy=[[1502]]–[[1506]]| předchůdce = [[Beatrix Neapolská]]| nástupce =[[Marie Habsburská]]| obrázek =Coat of arms of Croatia 1499.png}}
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Česko|Chorvatsko|Historie|Maďarsko}}
{{DEFAULTSORT:Foix z a Candale, Anna}}