Kanada: Porovnání verzí

Přidáno 19 bajtů ,  před 5 měsíci
bez shrnutí editace
Ta v roce [[1774]] schválila pro uklidnění situace tzv. ''[[Quebec Act]]'', který akceptoval katolické [[náboženství]], francouzský civilní zákoník a [[francouzština|francouzštinu]] jakožto úřední jazyk na území [[Québec (provincie)|provincie Québec]].
 
[[Soubor:Voyageur canoe.jpg|náhled|vlevo|Obchodníci s kožešinami pracující pro [[Společnost Hudsonova zálivu|HBC]] prozkoumali kanadské vnitrozemí.|290x290pixelů]]Za [[americká válka za nezávislost|americké války za nezávislost]] se Kanada nepřipojila k povstání 13 kolonií a stala se cílovou zemí desítek tisíc [[loyalisté (Americká revoluce)|loajalistů]] odcházejících z území dnešních [[Spojené státy americké|USA]]. Tím se dostala na území Québecu řada anglicky mluvících [[Protestantismus|protestantů]] usídlujících se zejména v oblasti [[Velká jezera|Velkých jezer]]. To vedlo k pozdějšímu rozdělení provincie Québec na [[Horní Kanada|Horní]] a [[Dolní Kanada|Dolní Kanadu]], pro Horní Kanadu (nynější provincie [[Ontario (provincie)|Ontario]]) nebyl ''Quebec Act'' nadále relevantní.
 
V [[britsko-americká válka|britsko-americké válce]] v letech [[1812]]–[[1815]] hrála [[kanadská fronta]] enormně důležitou roli. [[Spojené státy americké|USA]] se opakovaně pokoušely obsadit Horní i Dolní Kanadu, ale jejich vpády byly odraženy. Významný byl v tomto ohledu postoj [[Indiáni|indiánského]] obyvatelstva, které podporovalo spíše Brity (na britské straně bojovaly hlavní kmeny z oblasti Velkých jezer i [[Tecumsehova aliance]]), jakož i místních kolonistů. Války se francouzští obyvatelé většinou neúčastnili a pokud ano, tak většinou na straně Britů. Válka s USA skončila nakonec uznáním ''[[Status quo ante bellum|statu quo ante]]''.
[[Soubor:Queenston deathofbrock.jpg|náhled|Smrt generála [[Isaac Brock|Brocka]]. V [[Bitva na Queenston Heights|bitvě na Queenston Heights]] byl tvrdě odražen první pokus Američanů o dobytí [[Horní Kanada|Horní Kanady]], zároveň zde však kulkou [[odstřelovač]]e zahynul patrně nejlepší britský velitel [[britsko-americká válka|britsko-americké války]].]]Následovala expanze na sever a západ za pomoci [[Severozápadní společnost]]i a Společnosti Hudsonova zálivu, která intenzívně probíhala již několik desetiletí. V roce [[1837]] došlo k povstání části francouzského obyvatelstva (viz [[povstání roku 1837]]). Po jeho potlačení se Británie rozhodla vytvořit z Horní a Dolní Kanady jeden celek (''[[Sjednocená kanadská provincie]]'').
 
V roce [[1846]] byly podepsáním [[Oregonská úmluva|Oregonské úmluvy]] ukončeny teritoriální spory mezi USA a Kanadou (za hranici na západě byla určena 49. rovnoběžka). Prudký růst kanadské populace díky velké imigraci z Evropy i vysoké porodnosti vedl k osidlování kanadského vnitrozemí a zakládání nových kolonií: [[Vancouver]] a [[Britská Kolumbie]]. Zároveň někteří Evropané začali Kanadu opouštět a odcházeli do USA. V roce [[1867]] byl přijat [[Zákon o Britské Severní Americe]], který sjednotil britské severoamerické kolonie Sjednocená provincie Kanada, [[Nové Skotsko]] a [[Nový Brunšvik]] v jediné, už do značné míry [[autonomie|autonomní]] [[dominium]]. Krátce poté došlo k znovuvytvoření provincií [[Ontario (provincie)|Ontario]] a [[Québec (provincie)|Québec]]. Do těchto provincií byla začleněna [[Země prince Ruprechta|Ruprechtova země]] a přičleněny byly oblasti bývalé Severozápadní společnosti jakožto [[Severozápadní teritoria]] a nově vytvořená [[provincie]] [[Manitoba]]. Následně byla připojena [[Britská Kolumbie]] (od roku [[1866]] sjednocená s Vancouverem). Osidlování nových území bylo podpořeno mimo jiné výstavbou tři transkontinentálních železnic a ustavením [[Královská severozápadní jízdní policie|královské severozápadní jízdní policie]]. V roce [[1873]] se připojila další kolonie (Ostrov prince Edvarda) a provinční status získaly části Severozápadních teritorií: [[Alberta]] a [[Saskatchewan]] (1905).
 
=== 20. století ===
Neregistrovaný uživatel