Norimberské zákony: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 89.31.46.102 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 81.200.61.5 značka: rychlé vrácení zpět |
Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android |
||
Řádek 7:
Zákon o říšském občanství především odlišil státní příslušnost a říšské občanství. Přitom politická a jiná práva se výslovně spojovala pouze s říšským občanstvím, státní příslušníky naopak zákon deklaratorně chápal jako Říši zvláště zavázané za poskytovanou ochranu. Občanem Říše mohl být podle zákona pouze Němec nebo jiný státní příslušník s „příbuznou krví“. Tím Židé přestali být německými občany. Zákon o říšském občanství byl do roku 1943 postupně doplněn o celkem třináct prováděcích nařízení systematicky zbavujících Židy veškerých občanských práv. Zákon o ochraně německé cti a německé krve především zakázal uzavírání manželství i mimomanželské vztahy mezi Židy a 'ne-Židy', neuznával jejich uzavření v cizině. Zapovídal také Židům 'ne-Židy' zaměstnávat.
V listopadu 1935 bylo vydáno výše zmíněné prováděcí nařízení stanovující kriterium pro posouzení příslušnosti konkrétní osoby mezi [[Židé|Židy]] – stalo se jí přihlášení k judaismu členstvím v židovské obci. Protože však šlo o „objektivní kriterium krve“ člověka, bylo „židovství“ určováno nejen současnou nebo dřívější příslušností té které osoby k židovskému náboženství, ale také současným či dřívějším židovským náboženstvím jejích rodičů a prarodičů, případně jejího manželského partnera. Nebylo
| |||