Slivoň: Porovnání verzí

Přidáno 5 555 bajtů ,  před 3 měsíci
m
Editace uživatele 185.63.97.22 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Chrzwzcz
(uprava textu lol)
Značky: editace z Vizuálního editoru možný vandalismus
m (Editace uživatele 185.63.97.22 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Chrzwzcz)
Značky: rychlý revert SWViewer [1.3]
}}</ref>
}}
'''Slivoň''' (''Prunus'') je rozsáhlý [[rod (biologie)|rod]] [[strom]]ů a [[keř]]ů z&nbsp;[[Čeleď|čeledi]] [[růžovité|růžovitých]] se značným hospodářskohospodářským a kulturním významem. Zahrnuje velké množství oblíbených ovocných dřevin, jako jsou [[Slivoň švestka|švestka]], [[Meruňka obecná|meruňka]], [[Višeň obecná|višeň]], [[Třešně|třešeň]], [[Mandloň obecná|mandloň]] a [[Broskvoň obecná|broskvoň]], stejně jako druhy planě rostoucí, jako jsou [[Střemcha obecná|střemcha]], [[Trnka obecná|trnka]] či [[Višeň turecká|mahalebka]]. Slivoně se vyznvyznačují jednoduchými, střídavými listy a oboupohlavními, zpravidla vonnými květy. Obsahují množství různých chemických látek, např. toxického [[amygdalin]]u. Plodem je [[peckovice]].
 
V&nbsp;minulosti byl dnešní široce pojatý rod rozdělován do několika rodů. Počet taxonů zahrnovaných dnes do rodu ''Prunus'' se blíží číslu 500 včetně kříženců a různých poddruhů; druhů je udáváno kolem 200. Rod je rozšířen kosmopolitně, nejvíce v&nbsp;mírných šířkách [[severní polokoule]]. Mnohé zástupce lidé pěstují již po tisíce let a byla vyšlechtěna celá řada hybridů a kultivarů. Na českém území je původních šest druhů, další jsou zdomácnělými archeofyty a nebo místy zplaňují z&nbsp;kultury.
 
Plody slivoní mají široké spektrum využitíː od přímé konzumace v&nbsp;čerstvém stavu po výrobu [[kompot]]ů, rozvářek, [[sirup]]ů, [[džem]]ů a [[Povidla|povidel]], lze je též sušit, mrazit nebo [[Kandované ovoce|kandovat]]. Využívány jsou i při pečení jako náplň meruňkových či švestkových [[knedlík]]ů i do koláčů a dezertů. Vyrábí se z nich mnoho různých alkoholických nápojů, ať už jde o [[Pálenka|destiláty]] ([[slivovice]], meruňkovice), ovocné [[likér]]y ([[griotka]], [[Amaretto]]), ovocná vína nebo piva. [[Mandle (plod)|Mandle]] mají všestranné užití v&nbsp;cukrářství nebo jako [[Pochutiny|pochutina]]. Z plodů japonské [[Meruňka japonská|meruňky ume]] se vyrábí přísady jako [[umeocet]], nakládané jsou známé jako [[umeboši]]. Mnohé druhy se užívají i&nbsp;jako [[Okrasná rostlina|okrasné rostliny]], např. [[sakura ozdobná|sakura]], která je významným symbolem Japonska.
 
== Popis ==
 
=== Vegetativní orgány, habitus a vzrůst ===
Slivoně jsou opadavé, zřídka i&nbsp;stálezelené (sekce ''Laurocerasus'' nebo zástupci někdejšího tropického rodu ''Pygeum'') stromy nebo keře. Mohou nabývat různého [[Habitus (biologie)|habituː]] od nízkých, středně vysokých i&nbsp;vysokých stromů dorůstajích výšek 5 až 25 metrů, zřídka více, přes vícekmenné, bohatě větvené stromky či keře a klonální porosty až po nízké plazivé keře o&nbsp;výšce i&nbsp;méně než 30 centimetrů. Dožívají se relativně krátkého věku, řádově desítky let, třešeň ptačí výjimečně až 200 let. [[Kořen|Kořenový systém]] je kůlovitý, hluboko sahající, bohatě větvený, u&nbsp;mnoha druhů je vyvinuta silná [[Vegetativní rozmnožování|kořenová výmladnost]], díky níž mohou jedinci vytvářet na stanovišti rozsáhlé [[polykormon]]y (typicky např. [[Trnka obecná|slivoň trnka]]). Častá je [[mykorhiza]]. [[Borka|Kůra]] je v&nbsp;mládí hladká, často s&nbsp;nápadnými [[lenticela]]mi, ve stáří puká a vytváří rozbrázděnou borku, nebo se podélně kroutí a odlupuje. Některé druhy mají zkrácené větvičky ([[brachyblast]]y) opatřené [[Trn (botanika)|kolci]]. [[List]]y jsou jednoduché, střídavě postavené nebo vyrůstající na brachyblastech, s&nbsp;drobnými opadavými [[palist]]y. [[Čepel listová|Listové čepele]] jsou obvykle kopinatého nebo vejčitého tvaru, se zubatými, pilovitými nebo i&nbsp;téměř celokrajnými okraji; na jejich spodním okraji nebo na [[řapík]]u jsou často [[Nektar|nektariové žlázky]].<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":4" />
S
 
=== Generativní orgány ===
[[Květ]]y jsou oboupohlavné, pravidelné, vyrůstající samostatně nebo v&nbsp;chudých či bohatých květenstvíchː [[Okolík|okolících]], [[Chocholík|chocholících]] či [[Hrozen|hroznech]]. Rozkvétají obvykle před vyrašením listů nebo současně s&nbsp;listy. Květní lůžko formuje zvonkovitou nebo válcovitou [[Češule|češuli]]. [[Kalich (botanika)|Kališních]] i&nbsp;[[Koruna (botanika)|korunních lístků]] je po pěti, korunní jsou většinou bílé až růžové, zřídka i&nbsp;v&nbsp;odstínech červené, purpurové či fialové. [[Gyneceum (botanika)|GGyneceum]]<nowiki/>arpní je apokarpní, s&nbsp;jedním [[plodolist]]em, [[semeník]] je svrchní, volně vyrůtupněvyrůstající ze dna češule, s&nbsp;jednou přímou [[ploidieČnělka|čnělkou]]. [[Tyčinka (2,botanika)|Tyčinky]] 4,jsou 6volné, 8nesrostlé, dokoncevyrůstající ive velkém množství (20–100), s&nbsp;18)barevnými [[prašník]]y. Květy často výrazně voní, opylovány jsou hmyzem, typicky [[Blanokřídlí|blanokřídlými]]; úzké vazby s konkrétními opylovači nejsou známy.<ref name=":0neoflo2">{{Citace monografie
| příjmení = Smith
| jméno = Nantan et al
| titul = Flowering Plants of the Neotropics
| vydavatel = Princeton University Press
| místo = Princeton
| rok = 2003
| isbn = 0691116946
| jazyk = en
}}</ref> Díky obsahu nektaru patří slivoně k&nbsp;[[Medonosná rostlina|medonosným rostlinám]]; co do [[opylení]] mohou být [[Samosprašnost|samosprašné]], nebo [[Cizosprašnost|cizosprašné]], což je třeba vzít do úvahy při zahradní výsadbě.<ref name=":3" /><ref name=":2" />
 
Květní obaly včetně češule po odkvětu opadávají a semeník dozrává v&nbsp;[[Plod (botanika)|plod]], kterým je kulatá nebo vejčitá [[peckovice]] různých rozměrů; u planých druhů je drobnější, s méně masitou dužinou, než u pěstovaných kultivarů. Vyrůstá na stopce nebo přisedle, na povrchu je hladká nebo pýřitě plstnatá, s&nbsp;relativně velkou [[pecka|peckou]] uvnitř. Dužnina plodů je u&nbsp;převážné většiny slivoní jedlá, u&nbsp;některých druhů však hrozí otravy nebo nevolnosti při pozření semen obsahujících prudce jedovaté látky (střemchy, bobkovišeň).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Prunus in Flora of China @ efloras.org
| periodikum = www.efloras.org
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=126865
| datum přístupu = 2018-12-30
}}</ref><ref name=":1" />
 
Základní chromozomové číslo je x = 8, jednotlivé druhy mohou nabývat různého stupně [[ploidie]] (2, 4, 6, 8, dokonce i&nbsp;18).<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Musilová
| jméno = Lenka
340

editací