Hyenovití: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: standardizace parametru infoboxu; kosmetické úpravy
m typografie
Řádek 22:
Pro hyeny je typická velká hlava, široký čenich a silné čelisti, vztyčené uši a pánevní končetiny, které jsou kratší než hrudní, hyenovití proto mají typický svažující se [[hřbet (tělo)|hřbet]]. [[Dráp]]y jsou tupé a nezatažitelné, většina hyen má na všech končetinách čtyři prsty, výjimku tvoří [[hyenka hřivnatá]], která má na předních končetinách prstů pět. [[Ocas]] bývá huňatý. [[Srst]] je hnědavá, často skvrnitá nebo pruhovaná.
 
Hyenovití jsou známí jako [[mrchožrout]]i, ze čtyř recentních (žijících) druhů se však mršinami živí jen dva - [[hyena žíhaná]] a [[hyena čabraková]]. [[Hyena skvrnitá]] je naproti tomu inteligentním [[predátor]]em, hyenka hřivnatá se pak živí téměř výhradně [[termiti|termity]].
 
== Evoluce hyenovitých ==
 
Nejbližšími příbuznými hyen jsou [[cibetkovití|cibetky]], ze kterých se hyenovití vyvinuli. Prvním zástupcem byl ''[[Protictitherium]]'' a ''[[Plioviverrops]]'', který žil asi před 17-1817–18 miliony let ve spodním [[miocén]]u. Už záhy poté se oddělila linie vedoucí k [[hyenky|hyenkám]].
 
V miocénu žilo velké množství hyenovitých, přizpůsobených jak životu na stromech, tak rychlému běhu za kořistí. Mezi tyto hyeny, s čelistmi schopnými drtit kosti, patřily rody ''[[Adcrocuta]]'', ''[[Pachycrocuta]]'' a ''[[Percrocuta]]''. Hyena ''Pachycrocuta brevirostris'' byla největším druhem hyeonovitých vůbec - vážila v průměru okolo 110 kg. Na konci miocénu však většina hyen vyhynula, možná kvůli konkurenci tvořenou psovitými šelmami.
 
Předkem všech [[hyeny|hyen]] je rod ''[[Leecyaena]]'' ze spodního [[pliocén]]u. [[Gepard štíhlý|Gepardům]] podobná hyena rodu ''[[Chasmaporthetes]]'' se dostala i do Severní Ameriky, vyhynula však během prvních [[doba ledová|dob ledových]]. Evropská [[hyena jeskynní]] (''Crocuta spelaea'') pak vymřela společně s ostatními druhy eurasijské [[megafauna|megafauny]] po konci poslední doby ledové.