|
| užívání =
| architekt =
| sloh = [[Gotická architektura|gotika]], [[Renesanční architektura|renesance]], [[Barokní architektura|baroko]], [[Novogotický sloh|novogotika]]
| sloh =
| architektonický typ =
| datum založení =
| výška =
| umístění oltáře =
| materiál = kámen, cihly
| adresa =
| web =
}}
'''Kostel svatého Václava''' patří mezi nejstarší a nejvýznamnější kulturně-historické památky [[Ostrava|ostravskéOstravy]] památky. Jedná se o trojlodní stavbu s přilehlými kaplemi a gotickou věží, zakončenoukdysi pozdějizakončenou [[Renesance|renesančním]] [[cimbuří]]m. Kostela nyní [[sv. VáclavBaroko|barokní]]a jecibulovou na adrese: Kostelní náměstí 3172/1, 702 00 Moravská Ostrava a Přívoz, GPS 49.835719, 18.294633bání.
Kostel je situován na východním okraji historického jádra Ostravy, ve čtvrti (bývalém městě) [[Moravská Ostrava]]. Hned vedle kostela je sídlo [[Biskupství ostravsko-opavské|biskupství ostravsko-opavského]].
PostavenPodle pověstí tu kdysi stála [[Pohanství|pohanská]] svatyně, v níž prý působili svatí [[Cyril a Metoděj]]. Ve skutečnosti kostel však byl postaven až ve [[13. století|13. století]] ve vrcholně [[gotika|gotickém]] stylu. Nejstarší(nejstarší doložená zmínka je z roku [[1297]]), budovaa samotnáto všakve stojívrcholně na starším románském základě. Podle pověstí se kdysi jednalo o pohanskou[[gotika|gotickém]] svatynistylu, vbyť nížna působili svatýstarším [[CyrilRománský a Metodějsloh|románském]] základě. [[Kněžiště|Presbytář]] nové budovy byl postaven okolo roku [[1310]] a chrámová loď byla dokončena kolem roku [[1340]]. Nový kostel byl postaven jako [[Loď (architektura)|trojlodní]] s odsazeným presbytářem ukončeným pěti stranami osmiúhelníku. Vnitřek zůstal nezaklenut a byl uzavřen pouze trámovým stropem. Příčná loď a věž byly přistavěny počátkem [[14. století|14. století]].
Kostel byl rozšířen vev průběhu [[16. století|století šestnáctém]]. Původní trámový strop nahradila v roce [[1539]] cihlová [[síťová klenba]]. Roku [[1583]] byla budova nově zastřešena, v roce [[1603]] vestavěna [[kruchta]]. V téže době byl interiér vybaven renesančními doplňky, např. dvěma sloupky s korintskými hlavicemi, podklenutí hřebínkovou klenbou a dekorativními malbami ve cviklech arkád. V [[baroko|baroku]] byly přistavěny postranní centrální kaple se třemi apsidami završené kopulí s lucernou. Došlo také k úpravám oken a k protažení věže. Také bylo na straně evangelijní (= severní) a epištolní (= severní) zavěšeno dvakrát sedm nových barokních obrazů křížové cesty.
Byl zde také umístěn [[Náhrobek|náhrobník]] [[Jan Jeřábek z Mořkova|Jana Jeřábka z Mořkova]] († 23. března [[1603]]) a jeho ženy Marty Hynalové z Kornic († 8. dubna [[1621]]). [[Renesance|Renesanční]] konstrukci stavěl okolo roku [[1603]] [[Vlašsko|vlašský]] kameník Joannes Rinolt, kterýmanželů jepůvodně podepsanýpocházejících naze hlavici severního sloupu a mimo podpis nese také dva [[alianční erb]]y: první [[Jan Jeřábek z Mořkova|Jana Jeřábka]] a Marty Hynalové, druhý Matyáše Háka BlučinskéhoSlezska (''[[zeť]]'') a Kateřiny Jeřábkové z Mořkova (''[[dcera]]''). [[Jan Jeřábek z Mořkova]] držel v [[Těšínské knížectví|TěšínskémTěšínského knížectví]] panství [[Střítež (okres Frýdek-Místek)|Střítež]]. Dokládá se, žekteří vbyli rocekvůli [[1584]]pronásledování zabilze v souboji Jana [[Kyselovští z Kyselova|Kyselovského z Kyselova]]. Také byl obviněn z krádeží dřeva z knížecího lesa u [[Smilovice (okres Frýdek-Místek)|Smilovic]], na tzv. [[Vršek|Gutském vršku]]. Jeho žena byla uznána vinnou z [[čarodějnictví]], jejich statek ve [[Smilovice (okres Frýdek-Místek)|Smilovicích]] propadlstrany těšínské kněžněkněžny [[Kateřinadonuceni Sidonie Sasko-Lauenburská|Kateřině Sidonii Sasko-Lauenburské]]. Manželé museli prodat [[Střítež (okres Frýdek-Místek)|Střítež]] ase vystěhovat se zna [[knížectví]],Moravské na [[Moravamarkrabství|Moravu]], do [[Moravská Ostrava|Moravské Ostravy]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Vaňová
| jméno = Ivana
| strany = 1
| url =
}}</ref> Renesanční konstrukci stavěl okolo roku 1603 [[Vlašsko|vlašský]] kameník Joannes Rinolt, který je podepsaný na hlavici severního sloupu a mimo podpis nese také dva [[alianční erb]]y: první Jana Jeřábka a Marty Hynalové, druhý Matyáše Háka Blučinského (zetě) a Kateřiny Jeřábkové z Mořkova (dcery).
}}</ref>
V [[19. století|19. století]] proběhla přestavba ve stylu [[klasicismus|klasicismu]], která odstranila některé gotické prvky. V roce [[1803]] byla zbořena gotická [[sakristie]] na evangelijní (= severní) straně, roku [[1839]] byla dřevěná střecha nahrazena plechovou a v letech [[1893]]–[[1898]] proběhla generální oprava v duchu [[novogotika|novogotiky]].
===Rekonstrukce===
Vlivem dlouhodobého podmáčení, provozu těžké dopravy v okolí, poddolování a nedostatečné údržby došlo k vážnému narušení statiky. Od roku [[1997]] proto probíhala rozsáhlá rekonstrukce, která skončila v roce [[2004]]. V roce [[1998]] se zde našla lidská [[kostra (člověk)|kostra]], jejíž hruď byla zatížena keramickou deskou a v ústech měla tři mince. Historikové soudí, že se jednalo o strach, aby se z mrtvého nestal [[upír (nemrtvý)|upír]].
V rámci [[Program záchrany architektonického dědictví|Programu záchrany architektonického dědictví]] bylo v letech 1995-2014 na výše uvedenou opravu památky čerpáno 5 600 000 Kč.<ref>{{Citace monografie ▼Poblíž kostela se nachází nové [[biskupství ostravsko-opavské]].
=== Program záchrany architektonického dědictví ===
▲V rámci [[Program záchrany architektonického dědictví|Programu záchrany architektonického dědictví]] bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 5 600 000 Kč.<ref>{{Citace monografie
| titul = 20 let Programu záchrany architektonického dědictví
| url =
| 