Fraunhoferovy čáry: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 28 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q311552)
Úprava a korekce textu. Vytvoření přesné tabulky.
Řádek 6:
V roce [[1802]] si [[Anglie|anglický]] [[chemik]] [[William Hyde Wollaston]] všiml, že na některých místech [[Slunce|slunečního]] [[Barevné spektrum|spektra]] je [[světlo]] rázem slabší než by mělo být. Joseph von Fraunhofer v roce [[1814]] tyto mezery v intenzitě slunečního světla znovuobjevil a začal pečlivě zkoumat a měřit jejich [[Vlnová délka|vlnové délky]]. Nakonec byly vlnové délky, na kterých se nacházely dané propady v intenzitě, nazvány Fraunhoferovy čáry. Během života objevil Fraunhofer na 570 spektrálních čar a díky moderním přístrojům můžeme zjišťovat rychle tisíce takových spektrálních čar.
 
Hlavní Fraunhoferovy čáry jsou označeny písmeny A, B, C, D, E, F, G, H, K. Pro označení slabších čar se používají další [[Písmeno|písmena]] [[Abeceda|abecedy]]. Zde jsou uvedeny vlnové délky hlavních Fraunhoferových čar v [[nanometr]]ech:
{| <!-- Start nested table -->
| valign="top" |
{| class="wikitable"
!Označení
!Prvek
!Vlnová délka ([[nanometer|nm]])
|-
|y
|[[Oxygen|O<sub>2</sub>]]
|898,765
|-
|Z
|O<sub>2</sub>
|822,696
|-
|A
|O<sub>2</sub>
|759,370
|-
|B
|O<sub>2</sub>
|686,719
|-
|C
|[[Hα]]
|656,281
|-
|a
|O<sub>2</sub>
|627,661
|-
|D<sub>1</sub>
|[[Sodium|Na]]
|589,592
|-
|D<sub>2</sub>
|Na
|588,995
|-
|D<sub>3</sub> nebo d
|[[Helium|He]]
|587,5618
|-
|e
|[[Mercury (element)|Hg]]
|546,073
|-
|E<sub>2</sub>
|[[Iron|Fe]]
|527,039
|-
|b<sub>1</sub>
|[[Magnesium|Mg]]
|518,362
|-
|b<sub>2</sub>
|Mg
|517,270
|-
|b<sub>3</sub>
|Fe
|516,891
|-
|b<sub>4</sub>
|Mg
|516,733
|}
| valign="top" | <!-- Start second half of the nested table -->
{| class="wikitable"
!Označení
!Prvek
!Vlnová délka ([[nanometer|nm]])
|-
|c
|Fe
|495,761
|-
|F
|[[Hβ]]
|486,134
|-
|d
|Fe
|466,814
|-
|e
|Fe
|438,355
|-
|G'
|[[Hγ]]
|434,047
|-
|G
|Fe
|430,790
|-
|G
|[[Calcium|Ca]]
|430,774
|-
|h
|[[Hδ]]
|410,175
|-
|H
|Ca<sup>+</sup>
|396,847
|-
|K
|Ca<sup>+</sup>
|393,366
|-
|L
|Fe
|382,044
|-
|N
|Fe
|358,121
|-
|P
|[[Titanium|Ti]]<sup>+</sup>
|336,112
|-
|T
|Fe
|302,108
|-
|t
|[[Nickel|Ni]]
|299,444
|}
|} <!-- End of nested table -->
 
Později bylo zjištěno, že pokles intenzity odpovídající Fraunhoferově čáře je způsoben absorpcí světla ve [[Fotosféra|fotosféře]] [[Slunce]], některé však vznikají v [[Atmosféra Země|atmosféře Země]]. Výrazná je čára C, která je způsobena vodíkem (ve spektrální klasifikaci se nazývá H<math>\alpha</math>), D neboli sodíkový dublet, k dalším patří čáry H a K, které jsou způsobeny [[Ion|ionty]] [[vápník]]u, kdežto A a B jsou způsobeny molekulami [[kyslík|kyslíku]] v naší atmosféře
* '''A''' - 759,37 až 760,82 nm
* '''B''' - 686,719 nm
* '''C''' - 656,281 nm
* '''D''' - 587,56 až 589,3 nm
* '''E''' - 527 až 527,039 nm
* '''F''' - 486,134 až 486,14 nm
* '''G''' - 430,774 až 430,79 nm
* '''H''' - 396,847 nm
* '''K''' - 393,368 nm
 
Později bylo zjištěno, že pokles intenzity vlnové délky odpovídající Fraunhoferově čáře je způsoben absorpcí světla různými složkami [[Atmosféra Země|atmosféry]]. Kupříkladu čáry A a B jsou způsobeny [[kyslík]]em a H a K jsou způsobeny [[Ion|iont]]y [[vápník]]u.
 
Vlnové délky Fraunhoferových čar jsou docela dobře určené a používají se jako normály pro určování [[Index lomu|indexu lomu]]. Většinou jsou indexy lomu látek určené pro lom paprsku světla o vlnové délce Fraunhoferovy čáry D (z toho se pak daný index lomu označuje ''n''<sub>D</sub>).