Vere Gordon Childe: Porovnání verzí

Po ukončení klasických studií na univerzitě v [[Sydney]] v roce 1913 odešel do [[Spojené království|Velké Británie]] na Univerzitu v [[Oxford]]u ([[Queen's College]]), kde se zapsal na klasickou filologii. <ref name=":0">{{Citace monografie

}}</ref>Jeho zájem se soustředil na evropský [[pravěk]]. Po návratu do Austrálie se stal osobním tajemníkem (Private Sekretary) Johna Storeyho, člena Zákonodárné rady (Legislative Council) [[Nový Jižní Wales|Nového Jižního Walesu]]. V roce 1921, kdy John Storey zemřel, se Childe vrátil do Evropy odhodlán nadále se věnoval archeologii. V roce 1923 ještě napsal knihu H''ow Labour Governs'', která vycházela z jeho politických zkušeností, ale v této době již cestoval nejen po Evropě, ale i po [[Blízký východ|Blízkém východě]]. V letech 1923 - 1925 pracoval na archeologickém výzkumu ve [[Skotsko|Skotsku]] a [[Severní Irsko|Severním Irsku]]. Po návratu byl dva roky zaměstnán jako knihovník v Královském antropologickém ústavu v [[Londýn|Londýně]]. <ref name=":0" />

V roce 1927 se sal profesorem archeologie na univerzitě v [[Edinburgh]]u a v této pozici zůstal až do roku 1946. Zajímal se o hlavně o pravěké zemědělství, jehož původ určoval v oblasti "[[Úrodný půlměsíc|úrodného půlměsíce]]". <ref name=":0" /> V roce 1928 v knize ''The Most Ancient East'' sledoval vznik a vzestup blízkovýchodních civilizací. O rok později vyšla další kniha, tentokrát se vztahující k pravěkým dějinám Podunají: ''The Danube in Prehistory''.V roce 1930 pak kniha "The Bronze Age", kde studuje důsledky, které vyvolalo objevení tohoto nového materiálu. V pozoruhodné knize "New Light on the Most Ancient East", která vyšla 1935, shrnul výsledky studia výzkumů a objevů v zemích Blízkého Východu. Se svojí základní pracovní oblastí se vyrovnal syntetickým dílem "Prehistory of Scotland" r. 1935, a dále "Prehistoric Communities of the British Isles" (1940). V těchto knihách jako první používal termíny [[Neolitická revoluce|neolitická]] (zemědělská) revoluce a [[Protourbárnní revoluce|protourbárnní]] (městská) revoluce, které se všeobecně rozšířily v odborné literatuře. <ref name=":0" />

Jako historik zastával Childe teorii [[Difusionismus|difuzionismu]]. Věřil, že významné objevy a myšlenky vznikaly v minulosti v jedné oblasti, odkud se postupně šířily všemi směry. Jeho pohled na vývoj společenských jednotek byl sociálně ekonomický a materialistický, blízký názorům [[Marxismus|Marxe a Engelse]]. <ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Své poznatky a názory shromáždil v populárně-vědecké publikaci ''Člověk svým tvůrcem'' (''Man Makes Himself'') z roku 1936, která byla přeložena do mnoha jazyků. Zamýšlí se v ní nad pokrokem lidstva od počátků civilizace a jeho příčiny vidí ve vztahu mezi způsobem výroby a úrovni výrobních prostředků. Dochází k přesvědčení, že historie má lidem pomoci předvídat a utvářet budoucnost.

Poté co v roce 1946 odešel z univerzity v Edinburghu, stal se ředitelem Archeologického institutu v [[Londýn]]ě, kde působil až do odchodu na odpočinek v roce 1956. Pro své názory a blízké vztahy s vědeckými institucemi států východní Evropy v období [[Studená válka|studené války]] musel čelit mnoha obstrukcím. Nebylo mu umožněno zúčastnit se na vykopávkách neolitických hrobek v [[Orkneje|Orknejích]]. Jeho rozsáhlé pojednání ''Společnost a věda'' nenašlo v Anglii vydavatele a vyšlo nakonec v [[New York|New Yorku]] v roce 1956. <ref name=":0" /> To se negativně promítalo do jeho psychického rozpoložení, navíc měl obavy o svůj zdravotní stav.

Po odchodu do penze odjel do rodné Austrálie, cestoval a zajímal se o možnosti archeologických výzkumů. V říjnu 1957 byl nalezen mrtev v horách [[Modré hory|Blue Mountains]], kam se vydal sám na výlet. Jeho smrt byla prohlášena za neštěstí, ale později se objevily i spekulace o možné sebevraždě.