Josef Koždoň: Porovnání verzí

Přidáno 768 bajtů ,  před 1 rokem
Doplnění činnosti za první republiky
(Nesouvisí s rokem 1921.)
značka: vrácení zpět
(Doplnění činnosti za první republiky)
V období [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] usiloval o uznání slezské národnosti rakouskými orgány, k čemuž nedošlo kvůli činnosti polských nacionalistů. Po [[první světová válka|první světové válce]] byl zastáncem vzniku autonomního Rakouského Slezska, které mělo být následně připojeno k deklarovanému samostatnému Hornímu Slezsku. V období [[Československo-polský spor o Těšínsko|česko-polského sporu o Těšínsko]] se přikláněl k [[Češi|Čechům]] a očekával jejich podporu v otázkách [[autonomie]]. V roce [[1918]] byl unesen Poláky a uvězněn v [[Krakov]]ě, odkud byl po měsíci propuštěn na základě českých a německých intervencí. Poté se přechodně usadil v Moravské [[Ostrava|Ostravě]].
 
V roce [[1921]] se snažil přesvědčit [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] k udělení autonomie pro tu část Těšínska, která zůstala Československu. To bylo přislíbeno, leč nezrealizováno. V témže roce se stal starostou Českého Těšína. Tuto, funkcijímž vykonávalbyl až do okupacepodzimu 1938. Ve druhé půli 20. let požadoval zmezinárodnění těšínského koridoru po vzoru [[Svobodné město Gdaňsk|Gdaňsku]]. V parlamentních roce 1935 doporučil volit [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmeckou stranu]]. Po okupaci československé části [[Těšínsko|Těšínského Slezska]] [[Polsko|Polskem]], kdy musel v roce [[1938]] opustit Český Těšín a do roku [[1939]] pobýval v Opavě, poslal se svými spolustraníky ze [[Slezská lidová strana|Slezské lidové strany]] do [[Berlín|Berlína]] telegramy [[Adolf Hitler|Hitlerovi]], [[Hermann Göring|Göringovi]] a dalším německým představitelům, v nichž jménem "50 000 Němců a 100 000 Šlonzáků" požadovali připojení k Říši. V letech [[1940]]–[[1944]] působil v Těšíně jako ředitel Slezské lidové banky (tato banka byla vlastně hospodářskou základnou přívrženců slezské autonomie).
 
Koncem roku 1944 byl Koždoň evakuován před blížící se [[Rudá armáda|Rudou armádou]] do [[Německo|Německa]]. Cestou si uvědomil, že nechce opustit milované Slezsko; v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] se rozloučil se svou ženou a vydal se zpět do Českého Těšína. Zde byl krátce internován a díky podpoře [[Česká strana národně sociální|národních socialistů]] posléze zbaven obvinění z kolaborace. Československá vláda rovněž zamítla žádost o jeho vydání do Polska. Neúspěchem skončil i pokus o jeho únos, naplánovaný velitelstvím polských jednotek soustředěných za řekou [[Olše (řeka)|Olší]] (krátce po konci války se znovu vyhrotil čs.-polský spor o Těšínsko). Po útoku tyčí a kameny, provedeném dvěma mladými Poláky, se Koždoň přestěhoval do Opavy, kde v roce [[1949]] zemřel na [[Diabetes mellitus|cukrovku]] v [[hospic]]i Marianum. Pochován je v Opavě; jeho symbolický hrob ([[kenotaf]]) je také na českotěšínském hřbitově.
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Šústková | jméno = Hana | odkaz na autora = | titul = Biografický slovník poslanců slezského zemského sněmu v Opavě (1861-1918) : Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Nová řada 8 (20) - Supplementum | vydavatel = Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta a Ústav pro regionální studia | místo = Ostrava | rok = 2006 | počet stran = 112 | isbn = 80-7368-512-4}}
*GAWRECKI, Dan. Politické strany polské menšiny. In MAREK, Pavel, MALÍŘ, Jiří: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu v letech 1861-2004 I. Období 1861-1938, 2005. s. 954. ISBN 80-7239-178-X.
 
== Externí odkazy ==
Neregistrovaný uživatel