Grozný: Porovnání verzí

Grozný byl vybudován v Čečenské neboli též Grozněnské rovině na březích řeky [[Sunža|Sunžy]] (odtud i jeho čečenský název ''Соьлжа-ГӀал''а, česky "„''Město na Sunže"Sunže“)''). [[Čečenská rovina]], na jejímž území žije většina obyvatel Čečenska, je na severu ohraničena Těrským, Sunženským a Grozněnským hřebenem, na západě Nazraňskou vrchovinou, na východě Gudermeským hřebenem a na jihu tzv. Černými horami -– severním předhůřím [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]]. Grozný je vzdálen od Moskvy 2007 km jižním směrem.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Справочник для любителей путешествий и туризма. Города России. Город Грозный.|url=http://www.infobps.ru/goroda_rus/grozni.htm|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-05-30|jazyk=rusky}}</ref>

Klima v oblasti Grozného má kontinentální charakter s vcelku mírnými zimami a dlouhým horkým létem. Jelikož město není chráněno před severními větry, může docházet i k větším poklesům teplot, v zimě proto bývají zaznamenány i mrazy pod - 20&nbsp;°C. V letním období, kdy teplota ve městě nezřídka překračuje 35&nbsp;°C i 40&nbsp;°C, se srážky vyskytují nepravidelně. Nejvíce srážek připadá na měsíc červen, nejméně na leden.

Vybudování Grozného je bezprostředně spojeno s historii [[Kavkazská válka|Kavkazské války]]. V letech 1801 - 18131801–1813 se součástí [[Ruské impérium|Ruského impéria]] stalo gruzínské [[Kartli-Kachetinské carství]] a některé, převážně [[Azerové|ázerbájdžánské]], zakavkazské [[chanát]]y. Mezi těmito území však zůstala neobsazená oblast severního Kavkazu, jejíž obyvatelstvo, zejména horské kmeny, se odmítalo pokořit ruské nadvládě.

V roce 1816 se stal vrchním velitelem ruských vojenských sil na Kavkaze generál [[Alexej Petrovič Jermolov]], který přišel se zásadní změnou strategie boje s kavkazskými horaly. Místo jednotlivých trestních výprav, které neměly náležitý efekt, prosazoval strategii úplného obklíčení dosud odbojných oblastí. Po dobytí těchto území mělo být jejich ovládnutí zajištěno mj. i zničenýmzničením zdejších historických sídel a nedobrovolným přesídlením horalů do nížin. Součástí této strategie obklíčení horských oblastí Kavkazu bylo budování posádkových pevnostipevností na klíčových místech, střežících přístup do hor.

V roce 1840 v Grozném sloužil jako voják v hodnosti poručíka Tenginského pěšího pluku básník [[Michail Jurjevič Lermontov|Michail Lermontov]]. V říjnu roku 1850 pevnost navštívil následník trůnu Alexandr Nikolajevič, budoucí ruský car [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandr II]]. V letech 1851 - 18541851–1854 pevnost několikrát navštívil mladý hrabě [[Lev Nikolajevič Tolstoj]], který v té době sloužil na Kavkaze.

Počátkem 90. let 19. století byla v okolí Grozného zahájena těžba [[Ropa|ropy]] a 1. 5. 1893 byla uvedena do provozu větev Vladikavkazské železnice, spojující Groznyj s [[Beslan]]em. Grozný se začal bouřlivě rozvíjet a postupně se stával významným průmyslovým centrem celé oblasti. V roce 1914 byl vybudován [[ropovod]] Grozný -– Petrovsk-Port (''Петpовск-Поpт'', pozdější hlavní město [[Dagestán]]u [[Machačkala]]). Tento ropovod byl prvním zařízením svého druhu na území Ruska.

Městu Groznému se nevyhnuly události, které následovaly na jaře roku 1917 po vzniku [[Ruská prozatímní vláda|Prozatímní vlády]] v Rusku . Město bylo zpočátku řízeno tzv. Občanským výborem, později od listopadu 1917 místním [[sovět]]em, načež v prosinci Grozný dobyly čečenské oddíly tzv. kavkazské ''Divoké divize.'' Jejich vláda byla vzápětí vystřídána Vojensko-revolučním výborem, který byl ustaven v lednu 1918 po dobytí města [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Ten řídil město jen do počátku dubna, kdy Grozný ovládli vojáci Kavkazské dobrovolnické armády generála Vrangela. Definitivně převzali vládu nad městem vojáci Rudé armády v roce 1920 a Čečensko a Ingušsko se poté staly součástí [[Horská autonomní sovětská socialistická republika|Horské autonomní sovětské socialistické republiky]], která vznikla na území bývalé Terské oblasti. Tato Horská SSR byla rozdělena na 7 národnostních okruhů. Grozný se stal hlavním městem Čečenského národnostního okruhu, avšak jen do roku 1922, kdy vznikla [[Čečenská autonomní oblast]]. Grozný však její součástí nebyl, neboť mu byl určen vlastní autonomní statut. Součástí Čečenské AO se stal až od 1. 4. 1929. Od 15. 1. 1934 byl Grozný správním střediskem Čečensko-ingušské autonomní oblasti, od 5. 12. 1936 pak hlavním městem [[Čečensko-ingušská autonomní sovětská socialistická republika|Čečensko-ingušské autonomní sovětské socialistické republiky]]. V letech 1926 - 19281926–1928 byl v Grozném vybudován vodovod.

V roce 1942 byly ze [[Skupina armád Jih|skupiny německých armád Jih]] vyčleněny části, které měly za úkol dobýt ropná ložiska v oblasti Grozného a [[Baku]]. Směrem k čečenské metropoli němečtí vojáci postupovali podél železniční tratě [[Prochladnyj]] -– Grozný. Boje o přístup k městu proběhly zejména v oblasti [[Malgobek]]u a Ordžonikidze ([[Vladikavkaz]]u). Německým silám se nakonec nepodařilo ke Groznému proniknout, před ústupem v říjnu 1942 alespoň rozbombardovaly grozněnská ropná pole, zásobníky s ropou a rafinérie. Během několika dní se však místním hasičům podařilo zvládnout obrovské požáry, při kterých hořela i hladina řeky Sunžy, a dodávky ropy pro sovětskou armádu a válečný průmysl mohly být brzy obnoveny.

Město bylo těžce zasaženo během [[První čečenská válka|první]] a [[Druhá čečenská válka|druhé čečenské války]]. V lednu roku 1995 probíhaly velké boje kolem tzv. prezidentského paláce, budovy bývalého republikového Ústředního výboru [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]]. Město, které se v letech 1995 - 19991995–1999 stalo cílem masívních útoků obou bojujících stran, se proměnilo v trosky, střed Grozného byl prakticky zcela zničen.

Grozný je rozdělen na 4 základní městské okresy: ''Zavodskij rajon'' (''Заводской район'' -– 1), ''Leninskij rajon'' (''Ленинский район'' -– 2), ''Oktjabrskij rajon'' (''Октябрьский район –''  - 3) a ''Staropromyslovskij rajon'' (''Старопромысловский -район'' район -– 4). Každý z těchto okresů je rozčleněn na dalších pět územně-administrativních obvodů (''территориально-административный округ'' -– TAO)

Dne 5. 10. 2011 byla dokončena první etapa výstavby obchodního a bytového komplexu ''Groznyj-City'' (''Грозный-Сити''), sestávajícího ze sedmi výškových budov. Součástí komplexu, vybudovaného na ploše 4,5 ha, je 5 obytných domů s celkovým počtem 700 bytů, 30patrová administrativní budova a 28patrový pětihvězdičkový hotel. Dne 3. 4. 2013 v jedné z výškových budov -– 145 metrů vysoké čtyřicetiposchoďové věži "Olymp"„Olymp“ ("''Олимп''") -– propukl požár. Podle některých svědectví při výstavbě mrakodrapu byly z úsporných důvodů použity nevhodné stavební materiály, neodpovídající protipožárním předpisům.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Ibragimov|jméno=Muslim|příjmení2=Sugujeva|jméno2=Julija|titul=Инженеры обещают восстановить небоскреб в "Грозный-Сити" к концу сентября|periodikum=Кавказский узел|vydavatel=|url=http://www.kavkaz-uzel.ru/articles/226320/|datum vydání=2013-06-28|jazyk=rusky|datum přístupu=2016-05-31}}</ref> Ihned po požáru byly zahájeny opravy. Rekonstrukce věže, přejmenované na "„''FénixFénix“''", byla dokončena již na podzim roku 2013.

V letech 2006 - 20112006–2011 byl v Grozném vybudován stadión pro 30 597 diváků "„''Achmat-Arena"Arena“'' (úplný název stadiónu je ''Спорткомплекс имени Ахмат-Хаджи Кадырова''). ''Achmat Arena'' je domácím hřištěm fotbalového klubu [[Terek Groznyj]].

Podle vzoru [[istanbul]]ské [[Modrá mešita (Istanbul)|Modré mešity]] byla v letech 2006 - 20082006–2008 v centru Grozného na břehu řeky [[Sunža|Sunžy]] postavena v klasickém osmanském stylu [[Mešita Ahmada Kadyrova|mešita "Srdce„Srdce ČečenskaČečenska“]]". Mešita je vybudována na ploše 5000 m² a je jedním z největších [[islám]]ských svatostánků na světě. Mešita je součástí tzv. Islámského komplexu v Grozném, ke kterému přináleží též [[Ruská islámská univerzita]].

V Grozném sídlí Národní knihovna Čečenské republiky a Dětská knihovna Čečenské republiky. Během [[První čečenská válka|První čečenské války]] v letech 1994 -19951994–1995 byla budova Národní knihovny zcela zničena a veškeré její fondy byly buď spáleny, nebo rozkradeny. Dne 23. 5. 2013 byla slavnostně otevřena nová budova čečenské Národní knihovny. Tento objekt získal první místo v kategorii staveb na festivalu "''Tradice„Tradice a novátorství v architektuře severního KavkazuKavkazu“''", který se konal v [[Nalčik]]u v roce 2013.

V metropoli Čečenska působí Čečenská státní filharmonie, Státní symfonický orchestr Čečenské republiky a soubor "Vajnach"„Vajnach“.

Podobný osud, jako Národní knihovna, mělo i Národní muzeum Čečenské republiky. Jeho budova byla během čečenských válek zničena a fondy muzea byly z 90 % rovněž zničeny nebo zcizeny. V letech, jež následovaly po válce, pracovalo muzeum v provizoriu až do 5. 10. 2012, kdy byla slavnostně otevřena nová budova Národního muzea.

V Grozném jsou čtyři autobusová nádraží, odkud vyjíždějí spoje do měst a obcí v Čečensku i do větších vzdáleností -– například do [[Moskva|Moskvy]], [[Mineralnye Vody|Mineralných Vod]], [[Nalčik]]u, [[Astrachaň|Astrachaně]], [[Rostov na Donu|Rostova na Donu]], [[Majkop]]u, [[Saratov]]a, [[Stavropol]]u či [[Samara|Samary]]. Existuje též mezinárodní autobusová linka Grozný -– [[Baku]].

V čečenské metropoli končí železniční trať [[Gudermes]] -– Grozný. Z nádraží, vybudovaného v roce 1893, vyjíždějí jak příměstské vlaky, tak i dálkové spoje do [[Moskva|Moskvy]] a [[Volgograd]]u. Železniční spojení z Grozného do Nazraně nebylo po válce obnoveno.