Dějiny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Reference: šablony
Řádek 22:
 
== Zachycení a předávání dějin ==
Vyprávění a předávání důležitých minulých událostí je univerzální lidská potřeba, která se objevuje u všech kultur a národů. Toto sdílené lidové, předvědecké nebo mimovědecké chápání dějin se někdy označuje [[kolektivní paměť]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vaněk
| jméno = Miroslav
Řádek 58:
Konkrétními příklady politiky dějin v současnosti a nedávné minulosti je vztyčování a případně bourání pomníků (jen v Praze například Švecův [[Stalinův pomník|pomník Stalinovi]], Bendlův [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Mariánský sloup]] či Krybusův [[Pomník maršála Koněva v Praze|pomník Koněvovi]] a s nimi spojené spory), zakládání, udržování a rušení paměťových institucí, jako jsou muzea (v Česku [[Národní muzeum]] a mnohá další), archivy, školy a badatelská pracoviště (například [[Ústav pro studium totalitních režimů]], který má pomoci zpracovat nedemokratickou část moderních dějiny Česka), řízení výuky dějepisu a příbuzných oborů na školách nižších stupňů nebo pojmenovávání veřejných prostranství a různých institucí jmény spojenými s dějinami.
 
== Historické vědomí ==
 
[[Představa o historii]] (''Geschichtsbild'') jedince nebo kolektivu, často označovaná jako [[historické vědomí]]<ref>{{Citace monografie
== Představa o historii ==
[[Představa o historii]] (''Geschichtsbild'') jedince nebo kolektivu, často označovaná jako historické vědomí<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šubrt, Jiří, 1958-
| titul = Historické vědomí obyvatel České republiky perspektivou sociologického výzkumu