Romeo a Julie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 109.72.12.121 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Slávek Potůček značka: rychlé vrácení zpět |
→Využití: Čj formulace |
||
Řádek 2:
{{Infobox - kniha}}
[[Soubor:RJ First Folio (1623).jpg|náhled|[[Faksimile]] první strany ''Romea a Julie'' z vydání z roku 1623.]]
'''''Romeo a Julie''''' (''Romeo and Juliet'') je [[drama|divadelní hra]], kterou napsal [[William Shakespeare]].
Dílo se dočkalo mnoha [[Filmová adaptace|filmových adaptací]], roku [[1954 ve filmu|1954]] v režii [[Renato Castellani|Renata Castellaniho]]
== Postavy ==
Hlavními postavami milostného dramatu jsou dva mladí [[puberta|dospívající]] lidé, chlapec Romeo a dívka Julie, kteří tvoří ústřední mileneckou dvojici. Julii je v době, kdy pozná Romea, pouhých čtrnáct let a představuje typ mladé a naivní [[Dívka|dívky]], která propadne romantickým představám o [[Láska|lásce]] a bláznivě se zamiluje do Romea. Romeo je zpočátku kurtoazním milencem (zde se ukazuje, že Shakespeare byl stále ještě ovlivněn názory středověké literatury, kde byla láska k ženě prokazována formou kurtoazní – platonické lásky), ale v průběhu příběhu se Romeo i Julie vlivem okolností a tvrdé reality světa mění v reálně uvažující osoby, které jsou do sebe vášnivě zamilovány. Obě postavy v [[příběh]]u mentálně dozrávají.
Postava františkána Lorenza (Vavřince) je výrazně [[středověk]]ou postavou, ale postupem děje se stává svými názory a myšlenkami více [[Renesance|renesančním]] člověkem, který se staví proti nesmyslnosti řádů a cítí s oběma milenci. Jeho postava však není dějem nikterak zasažena. Postava chůvy představuje symbol mateřské lásky k Julii, která
== Přehled postav ==
Řádek 42:
Příběh se odehrává v 16. století v [[Itálie|italském]] městě [[Verona]], kde žily dva významné rody – Kapuleti a Montekové. Mezi nimi se již léta táhl dávný spor. Děj příběhu začíná popisem střetu mezi Monteky a Kapulety na [[náměstí]] ve Veroně, který ukončí až [[vévoda]] Eskalus. Těmito vyhrocenými spory mezi oběma rody je naplněno první jednání [[tragédie]].
Nyní se však po celé Veroně šíří zpráva, že u Kapuletů bude velký [[maškarní ples (opera)|maškarní ples]] a při této příležitosti má být oznámeno zasnoubení Julie s Parisem. Toto se dozví i Montek Romeo a se svými dvěma věrnými druhy Merkuciem a Benvoliem se rozhodne navštívit tento [[ples]], přestože se koná v domě úhlavních nepřátel. Romeo tam se svými druhy pod rouškou plesové masky skutečně pronikne a ocitne se na plese, kde jsou přítomni všichni příbuzní a známí rodiny Kapuletů. Tybalt však Romea pozná a chce ho zostudit tím, že vyprovokuje bitku
Ples pomalu končí, ale oba mladí lidé na sebe musí pořád myslet. Romeo v noci tajně navštíví zahradu Kapuletů a
Jenže Tybalt, Juliin bratranec, nenávidí Romea. Odpoledne v den [[Svatba|svatby]] zabije Tybalt Romeova přítele Merkucia, který přijme výzvu k boji místo Romea (ten Tybalta nyní považuje za příbuzného), a Romeo následně zabije Tybalta. Za vraždu Tybalta je vyhoštěn z města [[Verona|Verony]] a odchází do [[Mantova|Mantovy]]. Mladí manželé se musí rozloučit. Pan Kapulet, který samozřejmě nic neví o sňatku své dcery, má pro Julii zprávu, že již zítra bude mít [[Svatba|svatbu]] s Parisem. Julie s tím nesouhlasí, ale otec jí dá jen dvě možnosti: buď svatba s Parisem, nebo ať táhne z jeho domu. Proto zoufalá Julie s pomocí chůvy požádá otce Vavřince o pomoc. Ten zajistí [[nápoj]], po kterém bude Julie vypadat
Nápoj ji uspí a Julie skutečně vypadá jako [[Smrt|mrtvá]]. O jejím pohřbu se dozví i Romeo, ke kterému shodou náhod nedorazil posel od otce Vavřince se zprávou, že Julie ve skutečnosti nezemřela. Posel nedorazil, protože nebyl vpuštěn do města kvůli zdejšímu moru. Romeo si koupí jed u [[farmaceut|lékárníka]] v Mantově, vrátí se zpět do Verony a jde naposledy políbit Julii. Na hřbitově potká Parise a v souboji jej zabije. Romeo poté vstoupí do [[Hrobka|hrobky]] Kapuletů a spatří Julii. Zoufá si nad osudem a její smrtí a znovu jí vyznává
== Kompozice ==
Řádek 57:
== Inspirace pro dílo ==
Někteří shakespearologové kladou vznik této [[tragédie]] do začátků Shakespearova působení v herecké skupině lorda komořího. [[Námět]], nešťastný [[osud]] dvou milenců
== Zdroje ==
|