Cihlová gotika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
základní informace značka: editace z Vizuálního editoru |
základy, regiony značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Cihlová gotika''' (německy ''Backsteingotik'', anglicky ''Brick Gothic'') je souhrnný popis pro gotické budovy postavené z cihel nebo s jejich přispěním tak, aby cihly byly viditelné. Tento styl je zejména obvyklý v severním Německu, v oblasti Baltského moře a v Nizozemsku, lze jej ale nalézt i v jiných zemích. Často používaný termín severoněmecká cihlová gotika (německy Norddeutsche Backsteingotik) tak pokrývá pouze regionálně vymezenou část celého stylu cihlové gotiky. Gotická cihlová architektura na jih od Alp (v Itálii a na jihu Francie) obvykle není zahrnována do stylu cihlové gotiky a bývá považována pouze za součást regionálních architektonických stylů.
Cihly jako stavební materiál byly poprvé využívány severně od Alp ve 12. století. V 16. století se se pak cihlová gotika postupně proměnila na cihlovou renesanci. Geografické rozšíření stylu cihlové gotiky se rovněž průběžně proměňovalo.
{{Pracuje se||6. 4. 2020, 12:01 (CEST)}}
== Základy ==
=== Geografie ===
Oblast cihlové gotiky (severně od Alp) sahá na západ až k Doverské úžině (Nizozemsko, belgické a francouzské Flandry, německá oblast Dolní Porýní). V zásadě zde lze najít najdete stejný výrazový jazyk jako v oblasti Baltského moře. Některé příklady cihlové gotiky existují i v Anglii. Za druhou hranici lze považovat oblast Gallizien v rakouských Korutanech. Cihlová gotika (a cihlová architektura vůbec) se uplatňuje především v oblastech, kde není dostatek přírodního kamene.
=== Stylové prvky ===
Na některých budovách lze nalézt tradiční prvky kamenné gotická architektury, jakými jsou kružby nebo vlysy. V podstatě se ukazuje, že téměž všechny formy jemné kamenné gotiky bylo možné vyrobit i z cihel. V některýcn regionech - především v severním Německu - je ale cihla kombinována s pískovcem nebo jiným kamenem (především na portálech, římsách, sloupech, v rozích věží apod.).
== Regiony ==
=== Oblast jižně od Baltského moře ===
Severoněmecká cihlová gotika je také někdy označována jako baltská gotika (německy ''Ostseegotik,'' anglicky ''Baltic-Gothic''). Rozdíl ve srovnání například s Dánskem, ale také s polským vnitrozemín spočívá především v tom, že v této oblasti byla stavba z cihel zaváděna paralelně se stavbou z kamene. Na mnoha místech tato změna dokonce souvisela i se zavedením křesťanstvím (např. Rujána). Cihlová gotika se v tomto regionu stala typickým symbolem hansovních měst. Jižní hranice stylu baltské gotiky není nijak ostrá, stavby tohoto stylu můžeme najít také například v Durynsku nebo Sasku.
=== Dánsko a Švédsko ===
Narozdíl od jižního a východního pobřeží Baltského moře existovaly zejména v Dánsku, které do roku 1658 zahrnovalo i jihozápad dnešního Švédska, četné budovy, většinou kostely, vyrobené z vysoce kvalitního cihelného zdiva, ještě než ve 2. polovině 12. století cihlová gotika vůbec vznikla. V těchto zemích tedy kromě středověkých budov postavených výhradně z cihel existuje ještě podstatně větší počet budov, jejichž zdivo se ve starší části skládá z kamene a teprve v pozdějších dostavbách z cihel. Románské jádro se tak může skládat ze žuly, tufu, travertinu, různých druhů vápence, křídy, ale také z pískovce. Když byly staré části budovy nahrazovány novými, nebylo nijak neobvyklé kombinovat znovu použitý přírodní kámen s cihlou.
=== Severozápadní Německo ===
Na severozápadě Německa byla přeprava lomového kamene po řekách relativně snadná: na Vezeře to byl pískovec z okolí Porta Westfalica, na Rýně zejména tuf z oblasti Vulkaneifel. Budovy cihlové gotiky v této oblasti tak zpravidla kombinují kamenné a cihelné prvky.
V severozápadním Německu existují dva odlišné regionální styly cihelných staveb:
* Vesnické kostely ve východním Frísku: románsko-gotické, zřídka pozdně gotické, s volně stojící zvonicí. Spolu s frískými kostely v nizozemských provinciích Groningen a Friesland tvoří možná nejhustší koncentraci venkovských středověkých cihelných kostelů v Evropě. Německo-nizozemská státní hranice zde žádnou kulturní hranici nepředstavuje.
* Kostely, hrady a občanské budovy západně od Dolního Rýna se silnými holandskými vlivy, vyrobené ze šedohnědých nebo bledých cihel. V některých budovách jsou tmavé cihlové zdi zdobeny vodorovnými pruhy pískovce.
=== Nizozemsko a Flandry ===
Věcně vzato se baltská gotika rozšiřuje mnohem dále na západ, přes Nizozemsko a belgické Flandry až po francouzské Flandry. Přírodní kámen se zde často vyskytuje především v kružbě, někdy také v rozích budov. V Nizozemsku nahradila cihla ve stavbách kostelů tuf z oblasti Vulkaneifel, který sem byl původně dodáván po Rýnu. Proto zde existuje mnoho staveb, jejichž starší části jsou vyrobeny z tufu, ale novější části jsou již z cihel. Nizozemsko má i přes svoji menší rozlohu asi tolik staveb cihelné gotikyjako Braniborsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko. Ve Flandrech v Belgii cihla částečně nahradila tmavě šedo-modrý vápenec (Doornikse Steen), který byl získáván z Tournai.
<br />
| |||