Dějiny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Představa o historii: rozšíření značka: editace z Vizuálního editoru |
→Představa o historii: rozšíření značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 48:
}}</ref> (s možností záměny s historickým vědomím ve filosofickém smyslu, ''Geschichtsbewusstsein''), je souhrn vědomostí a názorů na dějiny. Formuje se ústním předáváním (například vyprávění starších příbuzných a přátel), výukou dějepisu ve škole, státní politikou dějin (tj. oficiálně podporovanou [[Indoktrinace|indoktrinací]]), vlastním studiem historických pramenů a děl historiků, konzumací uměleckých děl odrážejících dějiny a v moderní době ve značné míře [[Masmédia|masovými médii]], jak publicistikou, tak zábavními pořady na téma historie.
Historie jako zábava ([[histotainment]]) se začala prosazovat vynálezem žánru [[Historický román|historického románu]] na počátku 19. století [[Walter Scott|Walterem Scottem]] (jeho román ''[[Waverley]]'' vznikl roku [[1814]]). Pozdní devatenácté a rané dvacáté století bylo zlatým věkem tohoto žánru, přičemž umělecká literatura často zpracovávala dějinné události tak, aby pomáhala [[Nacionalismus|nacionalistickým]] politickým snahám – v českém prostředí se klasikem tohoto typu umění stal [[Alois Jirásek]].
Počátkem 20. století nastoupil [[historický film]], umožňující zprostředkovat dějinné události [[Masové publikum|masovému publiku]]. Děje se tak ovšem ve zjednodušené, romantizované a často překroucené podobě; již jeden z prvních významných historických filmů ''[[Zrození národa]]'' režiséra D. W. Griffitha (1914/15) vyvolal svou adorací [[otrokářství]] na americkém Jihu dlouhotrvající kontroverze; a na opačném pólu politického spektra o deset let později následoval kinematograficky stejně přelomový Ejzenštejnův ''[[Křižník Potěmkin (film)|Křižník Potěmkin]]'' (1925). Obvykle však diváci chodili do kina na historické filmy nabízející romantickou nebo dobrodružnou podívanou v nádherných kulisách minulosti, k jakým patřila třeba Mankiewiczova [[Kleopatra (film, 1963)|''Kleopatra'']] (1963).
Po polovině 20. století se rozšířila televize, mimo jiné produkující televizní seriály na historická témata (v Česku byl populární například seriál z doby národního obrození [[F. L. Věk (seriál)|F. L. Věk]], natočený roku 1970). Počítačové hry bývaly zprvu zasazovány spíše do futuristických či pohádkových kulis, na počátku 80. let 20. století však objevily historické prvky a motivy. Raným příkladem mohou být strategické počítačové hry žánru [[wargame]], zjednodušena rekonstruující průběh historických bitev. Zatímco některé počítačové hry berou historické prvky jen jako exotickou kulisu a nevyhýbají se anachronismům, objevily se také hry historicky věrnější, snažící se například zábavnou formou modelovat některé aspekty historického vývoje (jako série [[Civilization (herní série)|Civilization]] Sida Meyera) nebo co nejvěrněji evokovat realitu určité doby (třeba česká hra [[Kingdom Come: Deliverance]] zasazená do začátku 15. století).
==Reference==
| |||