Metro ve Varšavě: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
LeCozi (diskuse | příspěvky)
Změna tabulky v části Chronologie otevírání nových úseků - přidán úsek Dworzec Wileński - Trocka
→‎Postupná a pomalá realizace: otevření 3 nových stanic
Řádek 16:
Opět se začalo o podzemní dráze mluvit na počátku 60. let. Roku [[1962]] vznikl nový projekt, s jeho realizací se začalo však počítat až o dvacet let později. Finální rozhodnutí o výstavbě podzemní dráhy pod městem padlo v roce [[1982]] a stavět se začalo [[15. duben|15. dubna]] [[1983]]. Metro bylo koncipováno jako klasická, [[metro sovětského typu|podzemní dráha sovětského typu]] (uzavřena byla smlouva o spolupráci se [[Sovětský svaz|SSSR]] při výstavbě). Vzhledem k tomu, že [[Polsko]] se nacházelo v této době v ne příliš šťastné [[ekonomika|ekonomické]] situaci, postupovala stavba pomalu; přispěla k tomu také chaotická organizace a špatné plánování. Byly proto zastaveny práce na stanicích [[Plac Konstytucji (stanice metra ve Varšavě)|Plac Konstytuciji]] a [[Muranów (stanice metra ve Varšavě)|Muranów]]. První úsek [[M1 (linka metra ve Varšavě)|modré linky]] s jedenácti [[Stanice metra|stanicemi]] byl uveden do provozu [[7. duben|7. dubna]] [[1995]], celá modrá linka byla po několika dílčích prodlouženích zprovozněna [[25. říjen|25. října]] [[2008]].
 
Stavba centrálního úseku červené linky [[M2 (linka metra ve Varšavě)|M2]] (celkem 7 stanic) začala 16. srpna 2010.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://warszawa.gazeta.pl/warszawa/1,34889,8248910,Wielka_chwila__ruszaja_prace_przy_drugiej_linii_metra.html}}</ref> 15. října 2014 bylo vyhlášeno výběrové řízení na prodloužení druhé linky o tři stanice v obou směrech.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.transport-publiczny.pl/wiadomosci/warszawa-oglasza-przetarg-na-rozbudowe-metra-o-33-45664.html}}</ref> První šestikilometrový úsek červené linky M2 mezi stanicemi [[Rondo Daszyńskiego (stanice metra ve Varšavě)|Rondo Daszyńskiego]] – [[Dworzec Wileński (stanice metra ve Varšavě)|Dworzec Wileński]] byl nakonec uveden do provozu se zpožděním [[8. březen|8. března]] [[2015]]. Výstavba trvala pět let a stála v přepočtu 28 miliard Kč. V září roku 2019 byly uvedeny do provozu další tři stanice (Szwedzka, Targówek mieszkaniowy, Trocka) a napočátkem počátek rokudubna 2020 jebyly naplánovánootevřeny otevřenídalší dalšíchtři třech stanicstanice (Płocka, Młynów, Księcia Janusza)<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Sůra | jméno1 = Jan | titul = Varšava prodloužila metro o tři zastávky, další část postavili Turci | periodikum = ZDopravy.cz | datum_vydání = 2020-04-05 | url = https://zdopravy.cz/varsava-prodlouzila-metro-o-tri-zastavky-dalsi-cast-postavili-turci-46292/ | datum_přístupu = 2020-04-05}}</ref>. Od jara 2019 ve Varšavě probíhají intenzivní realizační práce nad dalšími šesti stanicemi, jejich otevření je zamýšleno na přelom roku 2021/2022. Po zprovoznění těchto šesti stanic bude druhá linka varšavského metra dosahovat délky 19km. Třetí linka [[M3 (linka metra ve Varšavě)|M3]] povede na východě města a bude se napojovat jako větev té druhé na stanici [[Stadion Narodowy (stanice metra ve Varšavě)|Stadion Narodowy]], aktuálně probíhají intenzivní přípravné práce, počátek výstavby je plánovaný na rok 2023. Původně se uvažovalo i o rozšíření metra na letiště ([[Letiště Frédérica Chopina]]), tento plán byl však později nahrazen podzemní vlakovou linkou (již v provozu).
 
== Chronologie otevírání jednotlivých úseků ==