Filip Nerius Krakovský z Kolovrat: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Lf, pravopis, port, typo
mBez shrnutí editace
Řádek 65:
Vrcholu kariéry dosáhl za vlády [[Marie Terezie|císařovny Marie Terezie]], kdy byl nejprve [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšším zemským sudím]] (9. 2. 1747–1748) a nakonec bezmála čtvrtstoletí [[Nejvyšší purkrabí|nejvyšším purkrabím]] Českého království (17. 10. 1748–1771). Z titulu této funkce byl od roku [[1763]] zároveň prezidentem [[Gubernium|českého zemského gubernia]] zřízeného v rámci reformy státní správy. Díky tomu se stal také patronem řady pražských kostelů, o něž se patřičně staral. V roce 1752 daroval kostelu v Košířích 100 zlatých, v roce 1754 povolil přelít zvon v kostele sv. Petra a Pavla v Budči, u tohoto kostela ustanovil o sedm let později administrátora. 
 
Jako český nejvyšší purkrabí stál u vzniku [[Tereziánský ústav šlechtičen|Ústavu šlechtičen]], zřízeného v roce [[1755]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Jako hospodářské zázemí bylo Ústavu věnováno panství [[Karlštejn]] a Filip Nerius Krakowský z Kolowrat se stal spolu s Václavem [[Netoličtí z Eisenberka|Netolickým z Eisenberka]] jeho správcem. Díky nim také v této době proběhly dílčí úpravy na hradě Karlštejn, došlo napříkadnapříklad k vybavení kaplí.
 
Během válek o rakouské dědictví se hrabě Filip Nerius musel potýkat s francouzskými vojsky. Francouzi jej dokonce zajali, spolu s ostatními rukojmími jej však v Chebu propustili.