Dějiny: Porovnání verzí

'''Dějiny''' (v některých kontextech synonymní se slovem '''historie''') jsou obecně ty aspekty [[Minulost|minulosti]], které si lidé připomínají, přemýšlejí o nich a vykládají je, aby se orientovali v běhu [[Čas|času]] a pochopili vliv minulosti na svou [[přítomnost]] a [[budoucnost]]. Dějiny tak zahrnují jak objektivní, na lidech nezávislou složku toho, co se v minulosti skutečně odehrálo, tak i subjektivní důrazy vycházející ze současné situace lidí, kteří dějiny zkoumají a hledají jejich smysl. V užším pojetí se dějinami rozumí [[dějiny lidstva]] od vzniku vyšší [[civilizace]] disponující [[Písmo|písmem]] až po nedávnou minulost – takto pojaté dějiny zkoumají především [[Historiografie|historické vědy]], ale i další disciplíny. Dějiny se dále člení jednak na časová období, čemuž se říká [[Periodizace historie|periodizace dějin]] (například rozdělení dějin na [[starověk]], [[středověk]] a [[novověk]]), a jednak podle oblastí danýchurčených buď regiony a skupinami lidí (například [[dějiny Česka]] či [[dějiny Židů]]) nebo oblastmizaměřením na určitou oblast lidské činnosti či lidského zájmumyšlení (např. [[dějiny účetnictví]], [[dějiny umění]] či [[dějiny křesťanství]]).

Snaha vyložit dějinné události a procesy jako jednotný celek a případně najít (nebo naopak vyloučit) celkový smysl dějin, jejich [[Teleologie|teleologii]], je předmětem [[filosofie dějin]]. Myšlenka celkového významu a určitého směřování dějin se objevuje již v [[Antika|antice]] a ve starých náboženských systémech, například v křesťanství jako [[dějiny spásy]] – jejichž upřesňování se pak v [[Teologie|teologii]] věnuje podobor [[dějiny církve]]. Nejvlivnějším moderním filosofem dějin byl [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|G. W. F. Hegel]], podle nějž dějiny znamenají samovývoj světového ducha, který si v lidských dějinách uvědomuje sám sebe. Na hegelovskou teorii navazoval zejména [[marxismus]], který hodlal běh dějin usměrnit tak, aby historie lidstva co nejrychleji dosáhla marxisty očekávaného zákonitého dovršení v [[Komunismus|komunismu]].

Jiným směrem filozofickýchfilosofických úvah o dějinách je [[dějinnost]] ve smyslu v jakém ji chápal [[Wilhelm Dilthey]]: tedy že člověka lze pochopit jen jako zapojeného do dějin, jen jako součást, produkt i spolutvůrce dějin zároveň. Ahistorický, historie zbavený člověk nemůže existovat, aniž by přestal být člověkem. Na toto pojetí dějinnosti lidského bytí navazují [[existencialismus]], [[fenomenologie]] a filosofická [[hermeneutika]] ([[Hans-Georg Gadamer|Gadamer]]).