Hodov: Porovnání verzí

Odebráno 593 bajtů ,  před 7 měsíci
m
dokonceni uprav
m (pracuje se)
m (dokonceni uprav)
{{Pracuje se||4. 4. 2020, 19:36 (CEST)}}{{Infobox - česká obec
| název = Hodov
| znak = Coat of arms of Hodov.jpg
| isbn2 = 80-904275-2-9
| oclc = 879563331
}}</ref> Do té doby Hodov náležel [[Tasovské panství|tasovskému panství]], ale v roce 1349 se Jan z Tasova zřekl větší části vsi a předal ji do majetku Beneše z Meziříčí a menší část pak prodal Ondřeji z Okarce. Meziříčský díl s lesem „Hodovská„''Hodovská odchozí“odchozí''“ v roce 1371 prodal Jan ml. z Meziříčí Janovi staršímu z Meziříčí a jeho dědicům. V roce 1416 [[Lacek z Kravař]] prodal Anně z Meziříčí všechny meziříčské statky, tj. Hodov, [[Hrbov (Velké Meziříčí)|Hrbov]] a [[Olší nad Oslavou|Olší]] s příslušenstvím jako její věno. V roce 1447 pak Jiří z Kravař převedl Hodov na [[Jan z Lomnice|Jana staršího z Lomnice]]. Po Janově smrti připadl Hodov jeho synu Jindřichovi, od něhož jej koupil Jan z Pernštejna. Páni z [[Pernštejnové|Pernštejna]] v roce 1552 ves prodali [[Zikmund Heldt z Kementu|Zikmundu Heldtovi z Kementu]]. V době, kdy majitelem Budišova byl rod [[Berkové z Dubé|Berků z Dubé]] a Lipého spadl správně Hodov pod [[Budišov]]. V roce 1775 byl snížen Hodovu [[Robota|robotní závazek]].<ref name=":0" /> V roce 1715 převzala majetky budišovského panství [[Anna Františka z Valdštejna]], která si později vzala [[Ignác z Paaru|Ignáce z Paaru]]. V roce 1794 pak dcery Jana Paara prodaly panství [[Jáchym Stettenhofen|Jáchymu Stettenhofenovi]] z Vídně.<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a11-nejstarsi-historie-vlastnici-hodova-do-svobodnych-panu-z-</ref> Rytíř Stettenhofen zemřel v Budišově v roce 1813 a panství převzala jeho dcera, ta si pak roku 1817 vzala Jana M. Václava Pötting-Persinga, po její smrti pak panství roku 1854 převzal bratr jejího prvního manžela [[Karel Baratta-Dragono]] a od roku 1880 pak panství spravoval jeho syn Norbert Baratta-Dragono a následně pak připadlo panství [[Richard Baratta Dragono|Richardovi Baratta-Dragonovi]].<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a12-jachym-stettenhofen-jeho-nastupci</ref>
 
V roce 1817 byla ve vsi postavena školní budova, která pak byla v roce 1888 rozšířena. V roce 1895 pak obec zachvátil velký požár, kdy shořelo 12 domů a 13 stodol.<ref name=":0" /> V roce 1818 byla na návsi postavena kaplička.<ref name=":1" /> Roku 1848 a roku 1863 byly postaveny u cest nedaleko obce kříže.<ref name=":2">http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/d-kronika-obce-hodova-do-roku-1957, s. 34, s. 39, s. 55, s 57, s. 58, s. 59, s. 63, s. 74, s. 75, s. 77, s. 95, s. 100, s. 106</ref> Mezi lety 1850 a 1884 pod Hodov spadala [[Studnice (okres Třebíč)|Studnice]], mezi lety 1850 a 1910 pak také [[Rohy (okres Třebíč)|Rohy]]. V roce 1897 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů a roku 1911 [[Národní jednota]] a [[Omladina]].<ref name="mistopis" /> V roce 1911 byl postaven nový kříž u cesty a také hasičská zbrojnice. Roku 1917 byl rekvírován zvon z kapličky, do [[První světová válka|první světové války]] bylo odvedeno 115 občanů z Hodova, z nichž na bojištích války zemřelo 16.<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a13-hodov-v-1-sv-valce</ref> V roce 1921 obdržel úřad ve Velkém Meziříčí anonymní udání, že starosta správně neodvádí dávky státu a také byl téhož roku v obci postaven pomník obětem první světové války a byl nalezen poklad stříbrných mincí. V roce 1923 byla založena obecní knihovna. V roce 1925 byl jmenován čestným občanem učitel Bedřich Hodyc. V roce 1927 byl vysvěcen nový zvon do kaple.<ref name=":2" /> V roce 1890 bylo v obci 84 domů s 533 obyvateli, později v roce 1900 v obci žilo 520 obyvatel a stálo 83 domů.<ref name=":0" />
 
Po roce 1945 byl majetek rodiny Baratta-Dragono zkonfiskován.<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a14-hodov-ve-2-sv-valce</ref> Mezi lety 1948 a 1950 byl v obci postaven kulturní dům.<ref name=":1" /> V roce 1952 bylo v obci založeno [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] a v roce 1955 byl postaven kravín. Roku 1957 byla v obci založena [[Sokol (spolek)|sokolská jednota]].<ref name=":2" /> Od roku 1960 patřil Hodov do [[Okres Třebíč|okresu Třebíč]].<ref name=":3">{{Citace monografie
| příjmení = Štarha
| jméno = Ivan
| isbn2 = 80-86931-59-5
| oclc = 741403440
}}</ref> V roce 1965 pak byly na pozemcích obce vybudovány rybníky Obecník I a Obecník II, roku 1976 pak bylo místní JZD začleněno pod JZD Budišov a roku 1979 byla zrušena místní škola.<ref name=":4">http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/kronika-obecna/a14-dulezita-data-v-zivote-obce-po-roce-1900</ref> Mezi lety 1980 a 1990 byl Hodov správně začleněn pod Budišov.<ref name=":3" /> Roku 1989 pak započala stavba multifunkční budovy a v roce 1992 byla obnovena činnost mateřské školy<ref name=":4" /> a v roce 1995 byla v obci opět otevřena škola.<ref name=":1" /> V roce 2002 pak byla obec plynofikována a rozveden obecní vodovod, následně pak roku 2004 byl rozveden i internet. V roce 2008 pak byla opět zrušena škola. Roku 2008 byla opravena silnice do [[Kundelov|Kundelova]] a o rok později byl rekonstruován park u pomníku padlým.<ref name=":4" />
 
Do roku 2014 byl starostou obce Pavel Klíma,<ref>http://www.hodov.cz/historie/kronika-online/c-prilohy/c13-seznam-rychtaru-predsedu-starostu</ref> od roku 2014 vykonává funkci starosty Ing. Stanislav Jaša.
 
== Kaple ==
„Začaly[[Soubor:Hodov-kaple.jpg|náhled|upright|Hodovská kaplička]]{{Citát|Začaly sbírky na kapličku nebo zvonici po vsi 190 zl, a tyto peníze byly dány rychtáři, aby vše zařídil. On a stavební mistr jeli do města a nakoupili za tyto peníze kořalku, maso, mouku, koření a jiné potřebné věci k hostině. Rychtář a stavitel dali doma připravit hostinu a pozvali některé sousedy a svobodnou mládež a všechny peníze prožrali. Jsme nyní bez zvonice a náš zvon visí na zpuchřelém laně.“<ref>Z obecní|Obecní kroniky</ref>kronika}}
[[Soubor:Hodov-kaple.jpg|náhled|upright|Hodovská kaplička]]
„Začaly sbírky na kapličku nebo zvonici po vsi 190 zl, a tyto peníze byly dány rychtáři, aby vše zařídil. On a stavební mistr jeli do města a nakoupili za tyto peníze kořalku, maso, mouku, koření a jiné potřebné věci k hostině. Rychtář a stavitel dali doma připravit hostinu a pozvali některé sousedy a svobodnou mládež a všechny peníze prožrali. Jsme nyní bez zvonice a náš zvon visí na zpuchřelém laně.“<ref>Z obecní kroniky</ref>
 
 
Kamenná kaple byla postavena v roce 1818, v kapli je socha [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]]. V roce 1975 byla opravena střecha kaple a roku 1999 kaple byla nově omítnuta, byl opraven krov, byl položen nový šindel a instalováno automatické zvonění. V roce 1917 byl zvon rekvírován pro vojenské účely. Nahradil ho ocelový, který záhy praskl. Nový zvon byl ulit v [[Brno|Brně]] E. Nanouškem a 4.&nbsp;září 1927 byl posvěcen.<ref name=":5">http://www.hodov.cz/historie</ref>
 
=== Svatý Jan Nepomucký ===
M. I. Jelínek a dílna F. Alex. Jelínka: Sv. Jan Nepomucký. Původně polychromováno. Tuto kamennou sochu lze datovat do 40. let 18. století. Je v životní velikosti. Autora sochy charakterizuje trojúhelníkový obličej, podobný tváři [[svatý Václav|Sv. Václava]] z Okresního muzea v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]].<ref>[[AloisZa Plichta]uměním Vysočiny. Baroko na Budišovsku a Tasovsku. [Aut.]: Němeček, [[Vladimír Němeček]]- Plichta, [[AdolfAlois - Rossi]], Adolf. Třebíč : [[ZaArca uměnímJiMfa, Vysočiny]])1996. 88 s. + 78 příl.</ref>
 
== Škola ==
== Zajímavosti ==
[[Soubor:Center in winter of Hodov, Třebíč District.jpg|náhled|Centrum Hodova v zimě]]
* V hodovské kapličce je oltář sv. Jana Nepomuckého, před ním v zemi leží kámen s vytesanou klečící osobou.<ref name=":5" />
* Kolem roku 1750 bylo ve vsi 96 sedláků. Existovala šestidenní povinná [[robota]]; z toho týdně 3 dny s dvěma koňmi a 3 dny pěšky. Roboty se vykonávaly těžko, místo s koňmi se pracovalo s volem a koněm, a nebo pěšky 10 – 5 hodin.
* Na „''kerchůvku''“ se pochovávalo za dob, kdy byla na Hodov uvalena [[Interdikt|klatba]] za neplacení [[desátek|desátků]]. Ve skutečnosti se zde však nikdy žádný pohřeb nekonal, protože celý rok, po který Hodov neplatil desátky, nikdo neumřel.
* V hodovské kapličce je oltář sv. Jana Nepomuckého, před ním v zemi leží kámen s vytesanou klečící osobou.
* Na „''kerchůvku''“ se pochovávalo za dob, kdy byla na Hodov uvalena [[klatba]] za neplacení [[desátek|desátků]]. Ve skutečnosti se zde však nikdy žádný pohřeb nekonal, protože celý rok, po který Hodov neplatil desátky, nikdo neumřel.
* Z roku 1827 se dochoval školní protokol „Widerholungsstunden Schul-Protokoll“.
* V polovině 19.&nbsp;století bylo v hodovské škole 91 žáků, o padesát let později okolo 144 (včetně přespolních žáků ze sousedních Rohů).
* 9. října 1895 vznikl v čísle 38 oheň, jenž zachvátil 12 domů, 9 výměnkářských chalup a 13 stodol plných obilí.<ref name=":0" />
* V roce 1890 bylo v obci 84 domů a žilo zde 533 obyvatel, později v roce 1900 zde žilo 520 obyvatel a bylo tady 83 domů. V současnosti (2006) má Hodov asi 300 obyvatel a 108 domů.
* Pokud se bavíte s místními, je mnohdy velice těžké orientovat se v příjmení jednotlivých rodin. Pokud přijedete do Hodova a budete hledat např. Zemanovy, buďte si jistí, že vás pošlou k Tesařům nebo k Mejzlíkům. Večeřům zase nikdo z Hodováků neřekne jinak než Řiháčkovi. Prakticky každý dům má dvě, tři či více jmen. Další jména pocházejí především od předchozích majitelů, kteří již v domě nežijí, či přiženěním nové větvě rodiny.
 
== Statistika a data ==