Raný středověk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Kultura a vzdělanost: gram. značka: editace z Vizuálního editoru |
→Duchovní vývoj: požadavek na zdroj značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 84:
Karel Veliký povolal ke svému dvoru mnohé vynikající učence z Anglie, Itálie a Španělska, kteří poté působili na církevních školách i v Karlově družině. Byli to například [[Petr z Pisy]], [[Pavel Jáhen]], autor dějin Langobardů, [[Theodulf z Orleánsu]] (''Libri Carolini''), [[Alkuin z Yorku]] nebo Karlův životopisec [[Einhard]]. Pro karolinskou renesanci je však typický nejen rozvoj vědy, ale také rozšíření základní znalosti čtení a psaní. Týkalo se to však pouze úzkého okruhu lidí z císařova okolí. Karel vydával svá nařízení písemně, neboť to usnadňovalo správu říše. Proto vyžadoval, aby jeho úředníci a dvořané uměli číst a psát. Karolinská renesance dala pevné základy dalšímu vývoji kultury a umění, který později dospěl k vytvoření románského slohu.
Významnou součástí evropské kultury raného středověku byla [[Arabové|arabská]] vzdělanost. Arabové, žijící na evropském území ([[Pyrenejský poloostrov]], [[Sicílie]]) pěstovali astronomii, matematiku (arabské číslice), fyziku, lékařství, filozofii a historii, byli skvělými geografy. Na rozdíl od křesťanů, jejichž myšlení bylo více spoutáno náboženskými představami, mohli arabští učenci svobodně poznávat přírodu i podstatu lidského života, neboť [[islám]] jim v rozvoji vědomostí nebránil.{{doplnit zdroj}} Studovali učení starých řeckých filozofů a snažili se je nejen pochopit, ale také dále vykládat. Slavný arabský filozof Ibn Síná, v Evropě nazývaný [[Avicenna]], byl zároveň vynikajícím lékařem. Arabové uchovali díky svým rozvinutým překladatelským školám významnou část antických děl a zprostředkovali je později západní Evropě. Na evropské kultuře se rovněž podíleli příslušníci [[Židé|židovské]] [[Diaspora|diaspory]].
=== Architektura a výtvarné umění ===
| |||