Raný středověk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 37.188.187.15 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ
značka: rychlé vrácení zpět
m Gramatika
Řádek 4:
Jako '''raný středověk''' označují historici období evropských dějin od 6. do 11. století, někdy bývá rozlišováno ještě '''přechodné období''' od antického starověku ke středověku (4.–8. století) od '''vlastního raného středověku''' (9.–11. století). Jedná se o epochu, kdy se na troskách antické [[Římská říše|římské říše]] a civilizace zrodila v součinnosti s barbarskými národy středověká křesťanská společnost. Politická mapa Evropy dostala novou podobu a v základních rysech si ji udržela až do dnešních dnů. Tento přerod byl dokončen po roce 1000. Poté nastal [[vrcholný středověk]] (11.–14. století).
 
V tomto období došlo k  dalšímu prohlubování rozdílů mezi řeckým Východem a latinským Západem. [[Západořímská říše]] byla minulostí, antická civilizace rychle zanikala. Její bývalé území bylo obsazeno germánskými kmeny, začaly se tu prosazovat nové společenské poměry a vznikat nové státy. Na Východě zůstal římský stát zachován. Po mnoho staletí tu přetrvaly také instituce a jevy typické pro antickou civilizaci. Zároveň začala [[Byzantská říše|východořímská společnost]] procházet v 7. století hlubokými společenskými, politickými a administrativně správními proměnami, které vykazovaly mnohem více kontinuity, než tomu bylo na Západě. Na místě antického impéria vznikl středověký řecký stát, nazývaný historiky [[Byzantská říše|Byzancí]]. Politické rozdělení následovalo formování východního řecko-ortodoxního a západního latinského civilizačního okruhu. Roku [[800]] došlo k obnovení západního císařství a roku [[1054]] vzala zasvéza své dlouho přetrvávající fikce o existenci jednotné křesťanské církve. Skutečnou existenci dvou císařství následovalo formování dvou církevních organizací.
 
Jedním z&nbsp;charakteristických rysů tohoto období byla [[Feudalismus|feudalizace]] společnosti. Na jedné straně se vytvořila vládnoucí vrstva válečníků, kteří byli zároveň velkými vlastníky půdy, jež byla mezi sebou propojena feudálně [[vazal]]skými svazky. Složitý systém [[léno|lenních]] závislostí, jímž byli mezi sebou propojeni vlastníci větších i menších držav, se poprvé objevil ve [[Franská říše|franské říši]] za vlády [[Karlovci|Karlovců]]. V 9.–11.&nbsp;století se postupně prosadil téměř v celé Evropě. Podle latinského výrazu pro [[léno]] – ''feudum'' se celý systém i středověká společnost označují jako feudální. Půda feudálních statků byla obdělávána rolníky, kteří byli ekonomicky a často i osobně závislí na vrchnosti.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Le Goff | jméno = Jacques | odkaz na autora = Jacques Le Goff | titul = Kultura středověké Evropy | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1991 | vydání = 1 | počet stran = 747 | isbn = 80-207-0206-7 | poznámky = Dále jen ''Kultura středověké Evropy'' | strany = 426-427}}</ref>