Rašeliniště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Odkazy, výchozí velikost obrázků |
→Druhy rašelinišť: drobná doplnění a typos značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4:
== Rostliny rašelinišť ==
Dominujícími rostlinami jsou rašeliníky a ploníky, kromě nich jsou zde keříčkovitá společenstva s [[brusnice borůvka|borůvkou]], [[brusnice brusinka|brusinkou]], [[vlochyně bahenní|vlochyní]], [[klikva bahenní|klikvou bahenní]], [[vřes obecný|vřesem obecným]], [[kyhanka sivolistá|kyhankou sivolistou]], [[suchopýr pochvatý|suchopýrem pochvatým]] atd. Rašeliniště bývají často domovem [[masožravé rostliny|masožravých rostlin]] (jsou chudá na přístupný dusík a tyto rostliny ho získávají rozkladem těl bezobratlých živočichů), v Čechách na nich roste například [[rosnatka okrouhlolistá]], [[rosnatka dlouholistá]], [[rosnatka prostřední]] a také [[tučnice obecná]] a [[tučnice česká]]. V rašelinných tůních se často vyskytují též masožravé bublinatky, např.
== Druhy rašelinišť ==
Řádek 10:
Rašeliniště se podle vyskytujících [[organismus|organismů]], polohy, chemického složení apod. dělí na:
* '''[[Vrchoviště|rašeliniště vrchovištní]]''' – vzniká v prostředí [[oligotrofní]]m, s kyselou reakcí, nižší teplotou, nízkou aktivitou [[mikroorganismus|mikroorganismů]] a s vodou obsahující málo minerálních látek. Obvykle je charakterizováno nepropustným podložím, jehož vlivem pochází prakticky veškerá voda v rašeliništi z atmosférických srážek. Z rostlin převládají pravé [[Rašeliník|rašeliníky]], případně též některé [[vřesovcovité]] keříčky.
* '''[[slatiniště|rašeliniště slatinné]]''' – vzniká v prostředí [[eutrofní]]m, s reakcí neutrální, vyššími teplotami, početnější [[mikroflóra|mikroflórou]] a se značně mineralizovanými [[podzemní voda|podzemními vodami]]. Zadržuje menší množství [[voda|vody]], jeho rašelina obsahuje více [[huminové látky|huminových kyselin]], [[bílkovina|bílkovin]], méně [[hemicelulóza|hemicelulózy]] a [[bitumen]]ů. Z rostlin převládají [[šáchorovité]] (např. [[ostřice]], [[suchopýr]]), případně též různé [[Pravé mechy|mechy]] (nikoli však rašeliník).
* '''rašeliniště přechodné''' – je smíšeného původu. Pro jeho [[Květena|flóru]] je charakteristické společenstvo rašeliníků, [[mechy|mechů]] vlastních a vyšších [[Rostliny|rostlin]] snášející vlhké stanoviště chudé na živiny.
Řádek 23:
V souvislosti s obnovováním české krajiny do přírodě blízkého stavu se začíná v poslední době využívat nástrojů k navrácení vody do krajiny.
Jedním z těchto nástrojů je [[revitalizace]] rašelinišť, poškozených předchozí
Výsledkem revitalizace rašelinišť je zvýšení retenční (zadržovací) schopnosti krajiny zejména po přívalových deštích nebo při jarním tání. Voda v rašeliništi dále zůstává v oblasti i v době bez dešťových srážek i v suchém období. [[Rašeliník]]y zadrží vodu o 10-25 násobku své suché váhy; víc vody zadrží bultové než šlenkové druhy.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul= Ekologie Rašelinišť - Hlavní ekologické gradienty: teplota, hloubka rašeliny, hemerobie, sukcese | url=http://is.muni.cz/el/1431/podzim2008/Bi8175/Ekologie_raselinist5.ppt?fakulta=1431;obdobi=4443;kod=Bi8175}}</ref> Při obnově rašelinišť jsou výhodou nízké pořizovací náklady, které sestávají z použití levného přírodního materiálu. Obnova rašeliniště probíhá v zahrazení původní odvodňovací strouhy pomocí dřevěných prken, které po čase splynou s okolním terénem. Dále se zaslepují původní drenážní roury a vodní horizont se postupně navrací k normálnímu stavu. Kladnými prvky obnovy je při vhodném managementu i zvýšení turistického ruchu do oblasti s obnovenými rašeliništi.
Řádek 29:
Pro pohyb po rašeliništi jsou využívány hatě (povalové chodníky), uložené na zapuštěných kůlech nad úrovní terénu rašeliniště. Jedná se v naprosté většině případů o dřevěné chodníky. Použité dřevo je buď dubové nebo akátové, které má delší životnost ve stále vlhkém prostředí. Dalšími kladnými prvky po obnově rašelinišť je nasycení území vodou a vznik nových pramenišť ([[Pramen|studánek]]) s čistou vodou v blízkém okolí. Do oblasti se také navracejí živočichové a rostliny vázané na vlhké [[biotop]]y. Obnovu rašelinišť v ČR provádějí zejména [[Občanské sdružení|občanská sdružení]] se zaměřením na ochranu přírody nebo dobrovolníci bydlící v okolí rašelinišť. Při obnově rašelinišť se také ušetří náklady za případné vytváření nových vodních nádrží nebo stavbu retenčních nádrží a poldrů. Retenční nádrže a poldry však nemají být primárním prvkem při zadržování vody při povodních či jarním tání, ale mají se použít pouze jako doplňkový prvek k celému managementu s vodou v krajině.
==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
*
* Marie Pivničková: ''Ochrana rašelinných mokřadů'', Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha 1997, ISBN 80-86064-03-4
=== Související články ===
* [[Mokřady]]
* [[Ramsarská smlouva]]
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{wikislovník|heslo=rašeliniště}}
| |||