Jan Antonín Baťa: Porovnání verzí

Po smrti Tomáše Bati v roce [[1932]] se stal jediným akcionářem firmy Baťa, a. s., Zlín. Převod akcií se úředně projednával od července 1932 do ledna 1933, na držení akcií se podíleli Jan Antonín Baťa a [[Marie Menčíková|Marie Baťová]], vdova po Tomáši Baťovi. Řízení podniku bylo v letech 1932–1939 v rukou Jana A. Bati. Jako ředitele firmy si vybral [[Dominik Čipera|Dominika Čiperu]] a [[Hugo Vavrečka|Hugo Vavrečku]]. V letech 1934–1938 vybudoval tzv. ''[[Baťův kanál]]'' neboli ''Průplav Otrokovice-Rohatec'', což je historická vodní cesta v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem a částečně využívala i řeku Moravu ( denně na stavbě pracovalo až 800 dělníků, práce se prováděly ručně, bez použití mechanizace). V rámci rozvoje společnosti uskutečnil cestu kolem světa, na které kontroloval stávající pobočky, hledal nové dodavatele i uzavíral nové kontrakty. Cestu uskutečnili na palubě tehdy ultramoderního letounu [[Lockheed L-10 Electra|Lockheed Electra]]. Z baťovského letiště v [[Letiště Zlín|Otrokovicích]] odlétli 6. ledna [[1937]]. Cesta vedla přes [[Rakousko]], [[Itálie|Itálii]], [[Tunisko]], [[Libye|Libyi]], [[Egypt]], [[Britský mandát Palestina|Britské mandátní území]], [[Libanon]], [[Irák]], [[Írán|Persii]], [[Indie|Indii]], [[Myanmar|Barmu]], [[Thajsko]], [[Nizozemská východní Indie|Nizozemskou východní Indii]], [[Singapur]], [[Malajsie|Malajsii]], [[Francouzská Indočína|Francouzskou Indočínu]], [[Hongkong]], [[Čína|Čínu]], [[Japonsko]], [[Havajské ostrovy]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Francie|Francii]] a [[Německo]] zpět do [[Československo|Československa]]. Přes oceány se výprava plavila lodí. Z celkových 54 000 km bylo letadlem vykonáno 24 656 km (havarovaný letoun byl z [[Chicago|Chicaga]] poslán na opravu v USA a do Zlína pak dopraven v listopadu [[1937]]). Celá výprava přistála tak, aby návrat mohl být oslavován při prvomájové slavnosti roku 1937. Z této cesty vznikl (kromě řady nových obchodů) filmový dokument, bohatá fotodokumentace a cestopisná kniha ''[[Za obchodem kolem světa]]''. Po cestě Jana Bati kolem světa vzniká elitní internát Tomášov, kde musí frekventanti i mezi sebou navzájem hovořit cizími jazyky. Za sedm let působení v čele zlínských Baťových závodů i v čele baťovské světové obchodní a výrobní organizace si Jan Antonín Baťa zaregistroval 100 patentů. Ty buď přímo nesou jeho jméno (obuvnické stroje a zlepšováky) nebo vznikly pod jeho vedením. Nejvýraznější budouvou, kterou nechal J. A. Baťa postavit je [[Baťův mrakodrap]] (1938) nesla přívlastek "nejvyšší betonová stavba Evropy". Mrakodrap byl správním a administrativním centrem podniků Baťa. Po druhé světové válce se stal administrativním a řídícím centrem nástupnických podniků SVIT. Od roku 2004, po rozsáhlé rekonstrukci celé budovy 21, zde sídlí Krajský a Finanční úřad Zlínského kraje. Budova je Kulturní památkou ČR a pověstná pojízdná kancelář J .A. Bati, láká velké množství turistů i dnes.