Verze z 19. 6. 2019, 05:29 editovat InternetArchiveBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 359 182 editací Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 4. 2020, 16:02 editovat zrušit editaci OHevler (diskuse \| příspěvky) 4 editace m Překlep značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Difrakce sterbina bodova.png\|náhled\|Difrakce na bodové štěrbině. Vlna za štěrbinou nepokračuje přímo jako úzký paprsek, ale šíří se všemi směry v kruhových vlnoplochách.]] [[Soubor:Difrakce sterbina mala.png\|náhled\|Difrakce na štěrbině široké přibližně jednu vlnovou délku. Na krátké vzdálenosti se vlna šíří především v pásu přímo za štěrbinou, ale vlivem difrakce se ohýbá také "za roh" - nad a pod pás přímého šíření. S rostoucí vzdáleností se ohybový obrazec dále mění.]] '''Difrakce''' (česky '''ohyb''') je jev, u kterého se [[vlnění]] za překážkou "ohýbá" od svého původního směru a dostává se tak do oblasti geometrického stínu překážky. Tento proces lze sledovat u ~~všechy~~všech typů vlnění – světla, zvuku, vln na vodě – zejména když jejich vlna prochází například štěrbinou, jejíž šířka je srovnatelná s vlnovou délkou (v případě [[Dualita částice a vlnění\|částic]] s jejich [[Louis de Broglie\|de Broglieovu]] vlnovou délkou). Překážka nemusí být oboustranná - vlivem difrakce se vlnění ohýbá za geometrický obrys všech překážek. To lze snadno pozorovat u zvuku – který má ve slyšitelné oblasti vlnové délky v řádech centimetrů až desítek metrů – slyšíme zvuky od zdrojů, které jsou skryty za překážkami, například za stromem, za rohem budovy nebo za kopcem (a to i v relativně volné krajině, kde je minimalizován nepřímý příjem zvuku vlivem zpožděných odrazů).

Difrakce: Porovnání verzí