Tolerance: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
(shrnutí editace odstraněno)
Řádek 3:
'''Tolerance''' (z [[latina|latinského]] slovesa ''tolerare'', snášet, strpět) nebo '''snášenlivost''' znamená ochotu, schopnost nebo možnost člověka nebo společnosti žít vedle lidí s&nbsp;jinými názory, postoji a přesvědčeními nebo přijímat či dokonce snášet něco samo o sobě spíše nežádoucího nebo nepříjemného.<ref>Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Sv. 10, sl. 1151.</ref>
 
V běžném užití, ve [[Filosofie|filosofii]], v [[Politika|politice]], v [[lékařství]] a ve [[Společenské vědy|společenských vědách]] se tolerancí obvykle rozumí schopnost nebo ochota vydržet, snést nebo dokonce uznávat něco, co člověku nebo společnosti není příjemné, ale proti čemu== seDefini z různých důvodů nebrání. Může to být proto, že to snášet musí, že jim nic jiného nezbývá; tak snáší člověk například [[žízeň]], [[chlad]], [[námaha|námahu]], [[hluk]], [[stres]], nepříjemné prostředí a podobně. V tomto smyslu je jistá tolerance nezbytnou výbavou každého organismu, člověka i společenské skupiny.<ref name="A"> Sokol, J., ''Tolerance a pluralismus''. In: tent., ''Malá filosofie člověka''. Praha 2004, str. 251 - 258. </ref>==
== Definice pojmu ==
V běžném užití, ve [[Filosofie|filosofii]], v [[Politika|politice]], v [[lékařství]] a ve [[Společenské vědy|společenských vědách]] se tolerancí obvykle rozumí schopnost nebo ochota vydržet, snést nebo dokonce uznávat něco, co člověku nebo společnosti není příjemné, ale proti čemu se z různých důvodů nebrání. Může to být proto, že to snášet musí, že jim nic jiného nezbývá; tak snáší člověk například [[žízeň]], [[chlad]], [[námaha|námahu]], [[hluk]], [[stres]], nepříjemné prostředí a podobně. V tomto smyslu je jistá tolerance nezbytnou výbavou každého organismu, člověka i společenské skupiny.<ref name="A"> Sokol, J., ''Tolerance a pluralismus''. In: tent., ''Malá filosofie člověka''. Praha 2004, str. 251 - 258. </ref>
 
Jistou míru tolerance vůči jiným, odlišným lidem a jejich zvyklostem nebo představám dále vyžaduje běžné soužití ve společnosti, jak to určuje například [[společenský mrav]], zvyklosti či [[zdvořilost]]. Nároky na tuto toleranci postupně vzrůstaly, zvláště v&nbsp;oblasti [[Západní kultura|západní kultury]], a dále vzrůstají. Důvody pro toto zjištění lze hledat ve vývojových tendencích, mj. v&nbsp;přechodu od kdysi většinově [[homogenní společnost]]i, zvláště na [[venkov]]ě, ke společnosti se stále větším stupněm rozmanitosti sociální a názorové, za jakou lze považovat současnou převážně [[Město|městskou]] (urbánní) společnost. V&nbsp;minulosti byla většina lidí v&nbsp;daném společenském prostředí vychována v téže kultuře a společnost různými způsoby vymáhala značnou konformitu všech svých členů. Tento stav se postupně měnil a nadále mění ve [[Heterogenní společnost|společnost heterogenní]], za jakou je typologicky možno označit městské prostředí s&nbsp;jeho velkou mírou [[mobilita|mobility]], [[kulturní rozmanitost]]i a osobní volnosti.