Zmocňovací zákon (Německo 1933): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné jazykově - logické úpravy
významový poměr - interpunkce
Řádek 41:
Poté, co byl [[Adolf Hitler]] [[30. leden|30. ledna]] [[1933]] jmenován [[kancléř]]em, požádal prezidenta Hindenburga o rozpuštění Říšského sněmu. Volby byly vyhlášeny na 5. března 1933. [[Požár Říšského sněmu|Požár]] [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|Říšského sněmu]] 6 dní před volbami, zobrazený nacisty jako začátek komunistické revoluce, vedl k vydání dekretu o požáru říšského sněmu<!-- do češtiny -->, kterým byla suspendována občanská práva a [[habeas corpus]]. Hitler využil dekretu k&nbsp;zadržení představitelů<!-- poslanců?? --> komunistické strany, čímž se jich zbavil.
 
Přestože NSDAP získala o 5&nbsp;milionů hlasů více, než v předcházejících volbách, nezískala strana absolutní<!-- ústavní? --> většinu a závisela na nepatrné většině s 52 hlasy svého koaličního partnera německé lidové strany. Aby se zbavil této závislosti, Hitler 15. března předložil kabinetu návrh zmocňovacího zákona, který by na čtyři roky vládě předal zákonodárnou moc. Nacisté navrhli zmocňovací zákon, aby získali politickou moc bez potřeby většiny v Říšském sněmu.
 
=== Přípravy a vyjednávání ===