Keltové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 18164912 uživatele 2A00:1028:919C:5E8A:199B:57DE:61E4:BB37 (diskuse) zrušena značka: vrácení zpět |
m dopl. značka: odkaz do cizojazyčné Wikipedie |
||
Řádek 5:
{{legenda |#27c600|"šest [[Keltské národy|keltských národů]]", kterým zůstalo mnoho mluvčích keltským jazykem do [[raný novověk|raného novověku]]}}
{{legenda|#1a8000|území, kde se dosud keltský jazyk používá}}]]
[[Soubor:Kneeling youthful Gaul Louvre Ma324 n4.jpg|thumb|upright=1.2|''Klečící mladý Gal'', římská kopie řecké sochy mladého Kelta, [[Louvre]].]]
'''Keltové''' jsou<ref name="WM">{{cite book |last1=Waldman |first1=Carl |last2=Mason |first2=Catherine |date=2006 |title=Encyclopedia of European Peoples |url=https://books.google.com/books?id=kfv6HKXErqAC |location= |publisher=[[Infobase Publishing]] |page=144 |isbn=978-1438129181 |author-link= |quote=CELTS location: Greater Europe time period: Second millennium B.C.E. to present ancestry: Celtic}}</ref> velké skupiny [[Indoevropané|indoevropských]] národů z [[Evropa|Evropy]], charakteristické používáním [[Keltské jazyky|keltských jazyků]]<ref name="EB_Celt">{{cite web|url=https://www.britannica.com/topic/Celt-people|title=Celt|website=[[Encyclopædia Britannica Online]]|access-date=July 11, 2018|quote=Celt, also spelled Kelt, Latin Celta, plural Celtae, a member of an early Indo-European people who from the 2nd millennium bce to the 1st century bce spread over much of Europe. Their tribes and groups eventually ranged from the British Isles and northern Spain to as far east as Transylvania, the Black Sea coasts, and Galatia in Anatolia and were in part absorbed into the Roman Empire as Britons, Gauls, Boii, Galatians, and Celtiberians. Linguistically they survive in the modern Celtic speakers of Ireland, Highland Scotland, the Isle of Man, Wales, and Brittany.|archive-url=https://web.archive.org/web/20180711204423/https://www.britannica.com/topic/Celt-people|archive-date=11 July 2018|url-status=live|df=dmy-all}}</ref> a dalšími kulturními podobnostmi.<ref name="Koch encyclopedia">{{cite book | last = Koch | first = John | authorlink =John T. Koch |title = Celtic Culture: a historical encyclopedia | publisher = ABC-CLIO| year = 2005 | location =Santa Barbara| page = xix–xxi | url = https://books.google.com/?id=f899xH_quaMC&printsec=frontcover&q=peoples%20and%20countries | doi = | isbn = 978-1-85109-440-0 | accessdate = 9 June 2010 |quote=This Encyclopedia is designed for the use of everyone interested in Celtic studies and also for those interested in many related and subsidiary fields, including the individual CELTIC COUNTRIES and their languages, literatures, archaeology, folklore, and mythology. In its chronological scope, the Encyclopedia covers subjects from the HALLSTATT and LA TENE periods of the later pre-Roman Iron Age to the beginning of the 21st century.}}</ref> Historie předkeltské Evropy a konkrétní vymezení Keltů z hlediska etnických, jazykových nebo kulturních rysů je nejasné a je předmětem dohadů.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Salač|jméno=Vladimír|titul=Doc. PhDr. CSc.|periodikum=Historie.cz|vydavatel=Česká Televize|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1132884-keltove|datum vydání=23. 11. 2012|datum přístupu=16.10.2016}}</ref><ref name="SJames">{{cite book|last1=James |first1=Simon |title=The Atlantic Celts – Ancient People Or Modern Invention|year=1999|publisher=University of Wisconsin Press}}</ref> Přesný zeměpisný rozsah území, kde starověcí Keltové žili je sporný; zejména způsoby, jakými by se obyvatelé [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británie]] a [[Irsko (ostrov)|Irska]] z [[Doba železná|doby železné]] měli považovat za Kelty, je také předmětem debat.<ref name="Koch encyclopedia"/><ref name="SJames"/><ref name="JCollis">{{cite book|last1=Collis |first1=John |title=The Celts: Origins, Myths and Inventions|year=2003|publisher=Stroud: Tempus Publishing |isbn = 978-0-7524-2913-7}}</ref><ref name="FPryor">{{cite book|last1=Pryor |first1=Francis |title=Britain BC|year=2004|publisher=Harper Perennial | isbn = 978-0007126934 }}</ref> Podle jedné teorie vznikl společný kořen keltských jazyků, protokeltština, v [[Kultury popelnicových polí|kulturách popelnicových polí]] pozdní [[Doba bronzová|doby bronzové]] ve [[střední Evropa|střední Evropy]], která vzkvétala kolem roku 1200 př. n. l.<ref name=ChadCorc>{{cite book|last1=Chadwick |last2= Corcoran|first1=Nora |first2= J. X. W. P.|title=The Celts|year=1970|publisher=Penguin Books|pages=28–33}}</ref>
Podle jiné teorie z [[19. století]] byli prvními lidmi, kteří přijali kulturní charakteristiky považované za keltské, obyvatelé [[Doba halštatská|halštatské kultury]] v době železné ve střední Evropě (cca. 800–450 př. n. l.), pojmenované podle bohatých hrobových nálezů v [[Hallstatt]]u v [[Rakousko|Rakousku]].<ref name=ChadCorc/><ref>{{cite book|authorlink=Barry Cunliffe|author=Cunliffe, Barry|title=The Ancient Celts|pages=39–67|publisher=Penguin Books|year=1997}}</ref> Díky tomu se tato oblast někdy nazývá „keltskou vlastí“. Během [[Laténská kultura|laténské kultury]] (cca 450 př. n. l. až do římského dobytí) měla tato keltská kultura expandovat [[Difuze (antropologie)|difúzí]] nebo [[Lidská migrace|migrací]] na [[Britské ostrovy]] („ostrovní Keltové“), do Francie a [[Nizozemí (region)|Nizozemí]] ([[Galové]]), Čech, Polska a velké části střední Evropy, na [[Pyrenejský poloostrov]] ([[Keltiberové]], Celtici, [[Lusitánové]] a Galeci) a severní [[Itálie]] (kultura Golasecca a [[Předalpská Galie]])<ref name=koch2010_core>{{cite book|last=Koch|first=John T|title=Celtic from the West Chapter 9: Paradigm Shift? Interpreting Tartessian as Celtic – see map 9.3 The Ancient Celtic Languages c. 440/430 BC – see third map in PDF at URL provided which is essentially the same map|year=2010|url=http://www.wales.ac.uk/Resources/Documents/Research/ODonnell.pdf|publisher=Oxbow Books, Oxford, UK|isbn=978-1-84217-410-4|page=193|url-status=live|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120709032557/http://www.wales.ac.uk/Resources/Documents/Research/ODonnell.pdf|archivedate=9 July 2012|df=dmy-all}}</ref> a dále do jihovýchodní Evropy počínaje rokem 279 př. n. l. a odtud na východ až do centra [[Malá Asie|Malé Asie]] ([[Galacie]]) v dnešním [[Turecko|Turecku]].<ref name=koch2010_expansion>{{cite book|last=Koch|first=John T|title=Celtic from the West Chapter 9: Paradigm Shift? Interpreting Tartessian as Celtic – see map 9.2 Celtic expansion from Hallstatt/La Tene central Europe – see second map in PDF at URL provided which is essentially the same map|year=2010|url=http://www.wales.ac.uk/Resources/Documents/Research/ODonnell.pdf|publisher=Oxbow Books, Oxford, UK|isbn=978-1-84217-410-4|page=190|url-status=live|archiveurl=https://web.archive.org/web/20120709032557/http://www.wales.ac.uk/Resources/Documents/Research/ODonnell.pdf|archivedate=9 July 2012|df=dmy-all}}</ref>
Nejstaršími nespornými přímými příklady keltského jazyka jsou [[Lepontština|lepontské]] nápisy z 6. století před naším letopočtem.<ref name=Stifter>{{cite book|last=Stifter|first=David|title=Old Celtic Languages|year=2008|pages=24–37|url=http://www.univie.ac.at/indogermanistik/download/Stifter/oldcelt2008_2_lepontic.pdf|url-status=live|archiveurl=http://archive.wikiwix.com/cache/20110630102715/http://www.univie.ac.at/indogermanistik/download/Stifter/oldcelt2008_2_lepontic.pdf|archivedate=30 June 2011|df=dmy-all}}</ref> Kontinentální keltské jazyky jsou doloženy téměř výhradně nápisy a místními názvy. Ostrovní keltské jazyky jsou doloženy začátkem kolem [[4. století]] v nápisech [[Ogham]]u, ačkoli se zde jistě používaly mnohem dříve. Keltská literární tradice začíná texty ve staré irštině kolem 8. století našeho letopočtu. Ucelené texty rané irské literatury, jako je ''Táin Bó Cúailnge'' („krádež dobytka v Cooley“), přežívají v recenzích [[12. století]].
V polovině 1. tisíciletí se expanzí [[Římská říše|Římské říše]] a [[stěhování národů|stěhováním germánských kmenů]] keltská kultura a ostrovní keltské jazyky omezily na [[Irsko]], západní a severní části Velké Británie ([[Wales]], [[Skotsko]] a [[Cornwall]]), [[Man (ostrov)|ostrov Man]] a [[Bretaň]]. Mezi 5. a 8. stoletím se keltsky mluvící komunity v těchto atlantických regionech objevily jako soudržná kulturní entita. Měli společné jazykové, náboženské a umělecké dědictví, které je odlišovalo od kultury okolních zřízení.<ref>{{cite book|last=Cunliffe|first=Barry|authorlink=Barry Cunliffe|title=The Celts – a very short introduction|year=2003|publisher=Oxford University Press|isbn=978-0-19-280418-1|page=109}}</ref> Nicméně kontinentální keltské jazyky už okolo [[6. století]] nebyly výrazněji používány.
Ostrovní keltská kultura se ve [[středověk]]u a [[novověk]]u<ref>{{cite book |last=Minahan |first=James |author-link= |title=One Europe, Many Nations: A Historical Dictionary of European National Groups |url=https://books.google.com/books?id=NwvoM-ZFoAgC |date=2000 |publisher=[[Greenwood Publishing Group]] |location= |page=179 |isbn=978-0313309847 |quote=The [[Cornish people|Cornish]] are related to the other Celtic peoples of Europe, the [[Bretons]],* [[Irish people|Irish]],* [[Scottish people|Scots]],* [[Manx people|Manx]],* [[Welsh people|Welsh]],* and the [[Galicians]]* of northwestern Spain}}</ref><ref>{{cite book |last=Minahan |first=James |author-link= |title=One Europe, Many Nations: A Historical Dictionary of European National Groups |url=https://books.google.com/books?id=NwvoM-ZFoAgC |date=2000 |publisher=[[Greenwood Publishing Group]] |location= |page=766 |isbn=978-0313309847 |quote=Celts, 257, 278, 523, 533, 555, 643; [[Bretons]], 129–33; [[Cornish people|Cornish]], 178–81; [[Galicians]], 277–80; [[Irish people|Irish]], 330–37; [[Manx people|Manx]], 452–55; [[Scottish people|Scots]], 607–12; [[Welsh people|Welsh]]}}</ref> rozvětvila na [[Gaelové|gaelskou]] kulturu ([[Irové]], [[Skotové]] a Manx) a keltské Brity ([[Velšané]], [[Cornwall]] a [[Bretonci]]). Moderní keltská identita vznikla jako součást romantického keltského oživení ve [[Spojené království|Velké Británii]], [[Irsko|Irsku]] a dalších evropských územích jako [[Portugalsko]] a [[Galicie]].<ref>{{cite journal|last=McKevitt|first=Kerry Ann|title=Mythologizing Identity and History: a look at the Celtic past of Galicia|journal=E-Keltoi|year=2006|volume=6|pages=651–73|url=http://www4.uwm.edu/celtic/ekeltoi/volumes/vol6/6_13/mckevitt_6_13.pdf|accessdate=8 April 2011|url-status=live|archiveurl=http://archive.wikiwix.com/cache/20110630102720/http://www4.uwm.edu/celtic/ekeltoi/volumes/vol6/6_13/mckevitt_6_13.pdf|archivedate=30 June 2011|df=dmy-all}}</ref> Dnes se v částech historických území stále používá [[irština]], [[skotská gaelština]], [[velština]] a [[bretonština]]. [[Kornština]] a [[manština]] zažívají oživení.
== Původ ==
[[Soubor:Hallstatt LaTene.png
{{legenda|#f6bc0a|Jádro halštatské kultury (800 př. n. l.),}}
{{legenda|#d5c089|a její možný vliv (500 př. n. l.).}}
Řádek 15 ⟶ 23:
{{legenda|#9bce9b|a její možný vliv (250 př. n. l.).}}
Vyznaćeny jsou také názvy hlavních keltských kmenů.]]
[[Soubor:Dying Gaul.jpg|náhled|vlevo|''Umírající Gal'', římská kopie řecké sochy z let 230-220 př. n. l. na počest vítězství [[Pergamon|pergamského]] krále nad [[Galacie|Galaty]] v Malé Asii]]▼
Nejzazší kořeny Keltů sahají přinejmenším do období kolem poloviny [[2. tisíciletí př. n. l.]]<ref name="D, R">{{Citace monografie
Řádek 41 ⟶ 50:
Víme však, že [[řím]]ští kronikáři rozdělovali Kelty (neboli Galy) na tři větší seskupení. A sice na Galii předalpskou, kde lidé převzali nošení [[tóga|tógy]] (Římané ji ovládli v 2. století př. n. l.), na Galii zaalpskou (jih Francie a Španělsko), kterou ovládli roku [[117 př. n. l.]], a konečně na Galii vlasatou. Tu ovládl [[Julius Caesar|Gaius Iulius Caesar]] v prvním století před naším letopočtem. Z dobývání právě Vlasaté Galie je znám náčelník [[Vercingetorix]], který Caesara v jedné bitvě dokonce porazil. Francouzi ho dodnes uctívají jako národního hrdinu.
▲[[Soubor:Dying Gaul.jpg|náhled|''Umírající Gal'', římská kopie řecké sochy z let 230-220 př. n. l. na počest vítězství [[Pergamon|pergamského]] krále nad [[Galacie|Galaty]] v Malé Asii]]
Keltští [[druid]]ové nebyli jen náboženskými představiteli, ale jednalo se o keltskou inteligenci. Některé římské prameny uvádějí, že se na druida studovalo až 20 let. Byla to velmi vážená vrstva lidí. Každoročně se scházeli ke svým sněmům v Karnutském lese na území dnešní [[Francie]]. Druid [[Diviciacus|Eduen Diviciacos]], keltský diplomat, byl dokonce jako jeden z mála cizinců přijat v [[římský senát|Římském senátě]], kam byl vpuštěn i se svým štítem a mečem. Druidové byli mezi kelty natolik vážení, že druid mohl pouhým vstoupením na bojiště ukončit probíhající bitvu.
== Stopy keltských genů v Evropě ==
[[Soubor:G551D in Europe.png|vpravo|náhled|upright=1.3|Oblasti s vyšším zastoupením mutace G551D genu CFTR]]▼
Studium rozšíření jednotlivých mutací genu CFTR (''cystic fibrosis transmembrane conductance regulator''), které způsobují [[Cystická fibróza|cystickou fibrosu]], ukázalo, že v evropské populaci nejsou jednotlivé mutace tohoto genu zastoupeny všude stejně, což lze vysvětlit zastoupením etnicky specifických „genů“ v současné evropské populaci.<ref>Macek Jr. et al. – Population study of the CFTR gene mutations in Bohemia and Moravia: hypothesis on the historical spread of the G551D and F508 mutations in Europe. American Journal of Human Genetics, 1991, 49, Suppl. A 2703</ref> V tomto kontextu je zajímavé, že relativně vysokou četnost mutace G551D je možné pozorovat pouze v Česku, Rakousku, Británii, Irsku a v Bretani.<ref>Doc. Dr. Milan Macek, CSc., Dr. Milan Macek ml., Dr. Alice Krebsová, Doc. Dr. V. Vávrová, DrSc. ,Centrum pro diagnostiku a léčbu cystické fibrosy, Relativně vysoký výskyt mutací
Řádek 52 ⟶ 61:
Praha, Archeologický ústav AV ČR, 2008, ISBN 978-80-86124-80-3</ref>
== Keltové na území
{{Viz též|Keltská oppida v Česku}}
[[Soubor:Rekonstruktionsversuch kelticher Trachten von dem Äußere Karpatensenken und Westbeskiden, 3 bis 2. Jahrhundert v. Chr. PR DSC 1312 przeworsk.JPG|náhled|Keltský muž a žena ze 3. století př. n. l.]]
[[Soubor:Celtic Oppidum 1st century B.C..jpg|náhled|Keltské [[oppidum]] ve střední Evropě z 1. století př. n. l.]]
Západní a jižní [[Čechy]] byly součástí keltské pravlasti, jejímž těžištěm byla oblast severních [[Alpy|Alp]] a horního [[Dunaj]]e. Západní polovinu Čech a také [[Bavorsko]] obývaly v 6. a 5. století př. n. l. pravděpodobně kmeny, které později vstoupily do historie pod jménem [[Bójové]]. V období [[Keltská expanze|keltské expanze]] na přelomu 5. a 4. století př. n. l. se část původního keltského obyvatelstva z území dnešních Čech zúčastnila vojenských tažení přes Alpy do dnešní Itálie a zanechala po sobě částečně vylidněné území. Od počátku 4. století př. n. l. však byly severozápadní a východní Čechy, které dříve tvořily kontaktní zónu s etnickými skupinami [[Venetové|Venetů]] a [[Ilyrové|Ilyrů]], postupně obsazovány novým obyvatelstvem přicházejícím patrně ze západní části keltské pravlasti. Od původního obyvatelstva české kotliny patřícího k mohylové kultuře se noví osadníci odlišovali plochými pohřebišti nespálených těl. Pro jejich ztotožnění s udatnými válečníky [[Volky-Tektoságy]], jak je uvádí [[Caesar]], neexistují důkazy.<ref name="D, R" />
▲[[Soubor:G551D in Europe.png|vpravo|náhled|upright=1.3|Oblasti s vyšším zastoupením mutace G551D genu CFTR]]
V některých oblastech (a dobách) si Keltové stavěli na vyvýšených místech opevněná [[oppidum|oppida]], což byla desítky hektarů velká ohrazená území s dvorcovou zástavbou, sídla nobility a kultu. I když oppida nebyla města v plném slova smyslu, můžeme je považovat za jejich předchůdce. V [[Čechy|Čechách]] známe šest jistých oppid: [[Závist nad Zbraslaví]], [[Oppidum Stradonice|Stradonice u Berouna]], [[Hrazany (oppidum)|Hrazany]] u Sedlčan, [[Oppidum Nevězice|Nevězice]], [[oppidum Třísov|Třísov]] u Českého Krumlova a [[České Lhotice]] u Nasavrk, na [[Morava|Moravě]] [[Staré Hradisko]] u Prostějova a [[Hostýn]], snad i [[Kotouč u Štramberka]] (u tohoto hradiště není jisté, zda nemohlo náležet [[púchovská kultura|púchovské kultuře]], ověření však již není možné, neboť lokalita byla zničena vápencovým lomem). Keltského původu je patrně také horské opevněné [[hradiště]] u města [[Sušice]], známé pod označením [[Hradiště na Sedle]] a nížinné sídliště [[Šutyrova studánka]] v katastru Kopřivnice. V nejúrodnějších, hustě osídlených částech ''Boiohaema'', v [[Polabí]] a v podhůří Krušných hor, se během 2. století př. n. l. přeměnilo několik výhodně situovaných míst ve specifické osady, které představovaly jakási [[emporia]], ke vzniku oppid zde však nedošlo.<ref name="D, R" /> Typickým příkladem takového osídlení je rozsáhlé hradiště na vrcholu [[Přerovská hůra|Přerovské hůry]] u středočeského [[Přerov nad Labem|Přerova nad Labem]].
▲== Keltové na území dnešní Francie ==
{{Viz též|Galové}}
=== Místní jména ===
S keltským osídlením souvisí [[Latina|latinský]] název [[Čechy|Čech]] ''Bohemia''. Ten je poprvé uváděn v podobě ''Boiohaemum'' římským historikem [[Tacitus|Publiem Corneliem Tacitem]] na konci 1. století a skládá se pravděpodobně ze jména keltského kmene [[Bójové|Bójů]] a germánského ''*haimaz'' „domov“. Podle některých autorů je totožnost území starověkého Boiohaemum a středověké Bohemie do značné míry nejistá, nicméně většina se shoduje v umístění na území Čech.<ref>https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/118819/SpisyFF_038-1934-1_3.pdf?sequence=1</ref>
Řádek 88 ⟶ 92:
== Keltské náboženství ==
Jako keltské náboženství se označují [[polyteismus|polyteistické]] kulty starověkých Keltů, zaniklé na konci starověku a na počátku středověku.▼
{{Viz též|Keltské náboženství}}
▲Jako keltské náboženství se označují [[polyteismus|polyteistické]] kulty starověkých Keltů, zaniklé na konci starověku a na počátku středověku.
=== Keltské svátky ===
Řádek 117 ⟶ 121:
== Válečnictví ==
[[Soubor:Celtic dagger, scabbard and buckle.JPG|náhled|vlevo|Keltské dýky]]
[[Soubor:Hadrian's Wall near Milecastle 37 - geograph.org.uk - 730440.jpg|náhled|[[Hadriánův val]] vybudovaný Římany v severní Anglii proti keltským nájezdníkům ze severu]]▼
[[Starověký Řím|Římané]] považovali Kelty resp. Galy za velmi bojovný a srdnatý národ. Paradoxně samotní Keltové veskrze neusilovali o dobývání cizích zemí, nýbrž většinou se omezovali na loupeživé nájezdy a drancování. Výjimečné případy teritoriální expanze byly převážně důsledkem nadměrného nárůstu populace a hrozby nedostatku potravin. Keltský způsob válčení popisovali římští i řečtí autoři jako velice divoký a ztřeštěný. V boji se Keltové postavili čelem k nepřátelskému vojsku, načež prý začali strašlivě křičet a tlouct oštěpy a meči do svých štítů. Pak se měli za neutuchajícího řevu prudce rozeběhnout proti svým soupeřům. Nepřátelští vojáci vyděšení zjevem a hrozivým křikem Keltů leckdy ztratili odvahu a obrátili se na útěk. Boj s prchající armádou byl pak pro Kelty snadnou záležitostí. Pokud se ovšem nepřátelské vojsko nezaleklo, Keltové zastavili krátce před tím, než došlo ke střetu a vrátili se do svého původního postavení, načež pokračoval celý proces nanovo. Keltové údajně často bojovali úplně nazí, pouze s mečem a štítem.
▲[[Soubor:Hadrian's Wall near Milecastle 37 - geograph.org.uk - 730440.jpg|náhled|[[Hadriánův val]] vybudovaný Římany v severní Anglii proti keltským nájezdníkům ze severu]]
U Keltů existoval [[Lovci lebek|kult lebek]]: hlavy zabitých nepřátel přinášeli jako oběti bohům a zdobili jimi kultická místa. Lebkami byly vyzdobeny také brány oppida. Doloženy jsou i [[Lidská oběť|lidské oběti]].<ref>"[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/historie-cs/204724-keltove/ Keltové]". Historie.cs – Česká televize</ref>
Řádek 170 ⟶ 174:
* [[Oppidum Stradonice]]
* [[Oppidum Závist]]
* [
▲* [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Celtic_tribes] – seznam keltských kmenů na anglické Wikipedii
=== Externí odkazy ===
| |||