První železniční koridor: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava jednoho odkazu. značka: editace z Vizuálního editoru |
+aktualizace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 13:
[[Soubor:Praha, Dejvice, Baba, podbabské skály.JPG|left|thumb|Trať prvního koridoru nedaleko pražské [[Podbaba|Podbaby]] ]]
Provoz na první části dnešního železničního koridoru, trati Břeclav – Brno, byl zahájen již v roce [[1839]] a šlo vůbec o první [[Železnice|železniční trať]] s využitím parního provozu na území dnešní České republiky. Praha byla dostavbou úseku z České Třebové přes Pardubice připojena v roce [[1845]]. Po roce [[1918]] byly tratě [[Dvoukolejná trať|zdvoukolejňovány]] a po roce [[1951]] i elektrifikovány. Většina trasy 1. železničního koridoru byla elektrizována v roce [[1966]]. Hlavní provoz byl ovšem veden [[Železniční trať Brno – Havlíčkův Brod|po trati 250]] a [[Železniční trať Kolín - Havlíčkův Brod|trati 230]] přes [[Havlíčkův Brod]]. Elektrizace tratě Brno – Česká Třebová proběhla totiž až v rámci samotné výstavby koridoru – v roce [[1999]].
V druhé polovině 80. let 20. století činila jízdní doba rychlíkem Brno – Praha po variantě přes Havlíčkův Brod kolem 3 h 20 minut, přes Českou Třebovou pak dokonce 4 h 20 minut. O zanedbanosti tratí po dobu [[komunismus|komunistického režimu]] svědčí i fakt, že expres [[Motorový vůz M 290.0|Slovenská strela]] již v roce [[1938]] zvládl tutéž trasu za 2 h 55 min.
Řádek 20:
1. železniční koridor se začal stavět v roce [[1993]] modernizací úseku [[Úvaly]] – Kolín. Původní plány předpokládaly dokončení koridoru v roce [[2000]]. Již během roku 1995 se tento plán ukázal jako utopie a do roku 2000 tak měl být hotov jen úsek Praha – Česká Třebová a celý koridor až v roce [[2003]]. Ani tento úsek se nepodařilo do konce století dokončit, navíc z plánů modernizace zcela vypadl úsek [[Choceň]] – [[Ústí nad Orlicí (nádraží)|Ústí nad Orlicí]].
12. října [[2004]] byl 1. železniční koridor stavebně po 11 letech dokončen.{{doplňte zdroj}} Přesto se však nejednalo o poslední stavby na trase koridoru. V roce 2005 tak byla dokončena stavba
V roce 2009 bylo dostavěno pražské [[Nové spojení]]. Tato stavba není ovšem považována za koridorovou stavbu (byť se tras koridorů dotýká).▼
== Současnost ==
Řádek 25 ⟶ 29:
[[Soubor:Praha, Dejvice, Most železničního koridoru.JPG|right|thumb|Most koridoru v oblasti [[Dejvice|Dejvic]], nedaleko Podbaby]]
[[Soubor:Viadukt Dlouha Trebova.jpg|right|thumb|Železniční viadukt na přeložce trati mezi [[Dlouhá Třebová|Dlouhou Třebovou]] a [[Odbočka (železnice)|odbočkou]] [[Parník (Česká Třebová)|Parník]]]]
▲12. října [[2004]] byl 1. železniční koridor stavebně po 11 letech dokončen.{{doplňte zdroj}} Přesto se však nejednalo o poslední stavby na trase koridoru. V roce 2005 tak byla dokončena stavba [[železniční stanice]] Choceň a Děčín, začátkem roku 2008 byla dokončena stavba Ústí nad Labem, v polovině roku 2010 pak rekonstrukce Břeclavi (pouze 1. stavba) a průjezd železničním uzlem Kolín. Velké diskuse jsou vedeny kolem hlavního nádraží v Brně (zde je zvažována možnost přesunutí stavby asi 700 m směrem od centra, což by na jednu stranu urychlilo průjezd Brnem, na druhou stranu by to výrazně zkomplikovalo přestupy cestujících na městskou dopravu). Vzhledem k předpokládanému financování z národních zdrojů byla tato stavba odložena na dobu po roce 2020.
▲V roce 2009 bylo dostavěno pražské [[Nové spojení]]. Tato stavba není ovšem považována za koridorovou stavbu (byť se tras koridorů dotýká).
Na sklonku roku 2012 byly podepsány smlouvy na stavby Optimalizace Praha Bubeneč – Praha Holešovice, Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 2.stavba a Průjezd [[Ústí nad Orlicí (nádraží)|železničním uzlem Ústí nad Orlicí]]. V říjnu 2013 byla podepsána smlouva na stavbu Modernizace Praha Běchovice – Úvaly. Příprava probíhá u staveb nelahozeveské tunely, Modernizace uzlu Pardubice a Modernizace uzlu Česká Třebová.
Jízdní čas v jízdním řádu 2014/15 v úseku Praha – Brno byl u běžné soupravy 2 h 37 min, v jízdním řádu 2015/16 se pak snížil na 2 h 30 min, naklápěcí jednotky [[Pendolino]] zde nejsou provozovány (v roce 2010/11 jezdily za 2 h 23 min). Cílový čas po dokončení všech dílčích staveb je u naklápěcích jednotek 2 h 5 min, je otázka, zda je reálné jej dosáhnout (původní plány počítaly u některých úseků s vyššími traťovými rychlostmi).
V roce 2020 už začínají zastarávat některé z prvních otevřených úseků koridoru a vyžadují rekonstrukci. První rekonstruovaným úsekem má být úsek [[Velim (nádraží)|Velim]] - [[Poříčany (nádraží)|Poříčany]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šindelář
| jméno = Jan
| titul = Zdopravy.cz
| url = https://zdopravy.cz/podepsano-koridorovy-usek-velim-poricany-zrekonstruuje-swietelsky-rail-za-38-miliardy-45989/
| vydavatel = Avizer Z
| místo =
| datum vydání = 2020-03-31
| datum přístupu = 2020-04-01
| jazyk = cs
}}</ref> Zvažuje se též zvýšení zvýšení maximální rychlosti na 200 km/h na některých úsecích.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šindelář
| jméno = Jan
| titul = Zdopravy.cz
| url = https://zdopravy.cz/prehledne-szdc-vytipovala-ctyri-prvni-useky-pro-rychlost-200-kilometru-v-hodine-16675/
| vydavatel = Avizer Z
| místo =
| datum vydání = 2018-09-26
| datum přístupu = 2020-04-01
| jazyk = cs
}}</ref>
=== Úseky koridoru postavené na rychlost 160 km/h ===
==== Pro běžné soupravy ====
*
* [[Poříčany]] – [[Choceň]] mimo průjezdu přes stanici [[Kolín]], úsek [[Přelouč]] – [[Valy (okres Pardubice)|Valy u Přelouče]] a stanici [[Pardubice]] 88 km
* [[Ústí nad Orlicí]] město – [[Dlouhá Třebová]] 5 km
| |||