Galaxie v Andromedě: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
4,5 miliardy let
značka: školní IP
m gramatika, překlepy
Řádek 211:
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2013-03-15}}
</ref> V roce 1920 se konala Velká debata mezi Harlowem, Shapleym a Curtisem o povaze naší Galaxie, spirálních mlhovinách a rozměrech [[vesmír]]u. Na podporu svého tvrzení, že Velká mlhovina v Andromedě (M31) je galaxie mimo naši Mléčnou dráhu, Curtis poznamenal, že se v ní nachází tmavé pruhy, které se podobají prachovým mračnům v naší vlastní Galaxii, stejně jako její výrazný [[Dopplerův jev]]. V roce 1922 [[Ernst Öpik]] představil velmi elegantní a jednoduchou astrofyzikální metodu k odhadu vzdálenosti M31. Jeho výsledek umístil mlhovinu v Andromedě daleko mimo našínaši Galaxii do vzdálenosti asi 450 tisíc [[parsek]]ů, což je asi 1,5 miliónu světelných let.<ref name="opik">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1922ApJ....55..406O
</ref>
V roce 1920 se konala Velká debata mezi Harlowem, Shapleym a Curtisem o povaze naší Galaxie, spirálních mlhovinách a rozměrech [[vesmír]]u. Na podporu svého tvrzení, že Velká mlhovina v Andromedě (M31) je galaxie mimo naši Mléčnou dráhu Curtis poznamenal, že se v ní nachází tmavé pruhy, které se podobají prachovým mračnům v naší vlastní Galaxii, stejně jako její výrazný [[Dopplerův jev]]. V roce 1922 [[Ernst Öpik]] představil velmi elegantní a jednoduchou astrofyzikální metodu k odhadu vzdálenosti M31. Jeho výsledek umístil mlhovinu v Andromedě daleko mimo naší Galaxii do vzdálenosti asi 450 tisíc [[parsek]]ů, což je asi 1,5 miliónu světelných let.<ref name="opik">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1922ApJ....55..406O
| příjmení = Öpik
| jméno = H.D
Řádek 220 ⟶ 219:
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2013-03-15}}
</ref> [[Edwin Hubble]] ukončil debatu v roce 1925, kdy identifikoval poprvé na astronomických fotografiích M31 [[proměnná hvězda|proměnné hvězdy]] [[cefeida|cefeidy]]. Fotografie byly vytvořeny s použitím Hookerova dalekohledu o průměru 2,5 metru na [[observatoř Mount Wilson|observatoři na Mount Wilsonu]], což umožnilo přesně určit vzdálenost Velké mlhoviny v Andromedě. Hubblova měření přesvědčivě prokázala, že není shlukem hvězd a plynu v naší Galaxii, ale je zcela oddělenou galaxií se nacházející se ve značné vzdálenosti od Mléčné dráhy.<ref name="hubble">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1929ApJ....69..103H
| příjmení = Hubble
| jméno = E.P
Řádek 331 ⟶ 330:
== Pozorování galaxie ==
[[Soubor:DA - Stjärnbilderna - Andromeda.PNG|náhled|poloha Galaxie v souhvězdí Andromedy]]
Galaxii M31 je možno vidět v [[souhvězdí]] [[Souhvězdí Andromedy|Andromedy]] poblíž hvězdy ν And, jako slabý mlhavý obláček 4,8 magnitudy. Pouhým okem i malým dalekohledem jsou však vidět jen centránícentrální nejjasnější část. Galaxii lze pouhým okem spatřit i na místě se světelným znečištěním stupně [[Bortleova stupnice#Tabulka s Bortleovou stupnicí|B]]7, zkušený pozorovatel může tuto galaxii vidět za dobré noci i při B8, ovšem zde je viditelná jen velmi slabě<ref>http://svetelneznecisteni.cz/mapovani-tmy/bortleova-stupnice/</ref>). Spirální ramena lze objevit až s pomocí silnějších přístrojů. Nejjasnější hvězdy dosahují 18 magnitudy a lze je tedy rozeznat za pomoci fotografie s dlouhou expozicí. Ovšem čas od času nějaká nova překročí tuto hodnotu, jako tomu bylo např. v roce [[1885]], kdy v galaxii v Andromedě vzplanula dokonce [[supernova]], která dosáhla 6 magnitudy, a byla tedy na hranici viditelnosti pouhým okem.
 
== Odkazy ==