Trubka: Porovnání verzí

Základ trubky tvoří [[mosaz]]né trubice ohnuté do tvaru připomínajícího spirálu. Její první část (směrem od nátrubku) je válcového tvaru (64&nbsp;cm), druhá část je kónická (67,5&nbsp;cm),<ref name="rfr1">ULRICH, M.: ''Encyklopedický atlas hudby''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000, s. 51</ref> trubice celkově neměří více než 132&nbsp;cm.<ref>HOLZKNECHT, V., POŠ, V., NEDBAL, M. a kol.:''Kniha o hudbě''. Praha : Orbis, 1962, s. 208</ref> Zvuk vzniká foukáním vzduchu do nátrubku přes sevřené rty, které mají podobnou funkci jako plátek u dřevěných nástrojů – rozechvívají sloupec vzduchu v nástroji, čímž vzniká zvuková vlna šířící se dále do nástroje fungujícího jako rezonátor. Tón nástroje se mění primárně změnou nátisku (změnou napětí rtů a tlaku vzduchu) – takto lze na trubku zahrát řadu alikvotních tónů (viz sekce [[#Prstoklad|prstoklad]]).

 

 

=== Princip a funkce ventilů ===