Heraltice: Porovnání verzí

Přidáno 7 633 bajtů ,  před 5 měsíci
m
rozsireni historie
m (Robot: standardizace infoboxu; kosmetické úpravy)
m (rozsireni historie)
| jazyk =
| citace = 2017-03-02
}}</ref>, de Heraltich, Heráltice (1854), Nové Heraltice (1596)<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| odkaz na autora = Karel Kuča
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku
| url = https://www.worldcat.org/oclc/36941725
| vydání =
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok vydání =
| počet stran = 938
| strany = 62
| isbn = 80-85983-12-5
| isbn2 = 978-80-85983-12-8
| oclc = 36941725
}}</ref>) jsou [[městys]] ležící západně od města [[Třebíč]]e. Nadmořská výška obce je 559 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu [[Obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]] Třebíč. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. První zmínka o obci pochází z roku [[1277]]. Obec se jmenuje po zakladateli jménem Heralt (z [[němčina|německého]] Erhard nebo Gerard).
 
 
== Historie ==
Osada vznikla někdy ve [[12. století]]. Nejstarší písemná zpráva je z roku [[1256]], kdy se zmiňuje jako purkrabí znojemský Radslav z Heraltic. Ve 12. nebo 13. století měla být vesnice založena jako farní vesnice a předána jako [[léno]] rodu Heraltických.<ref name=":0" /> V roce 1327 zaměnili potomci Radslava [[Našeradice]] s [[Loucký klášter|klášterem v Louce]] za [[Pokojovice]] a [[Rokytnice nad Rokytnou|Rokytnici]]. Po roce 1327 proběhlo o majetek heraltický mnoho soudních sporů, kdy často [[Heraltice (tvrz)|tvrz]] nebo další majetky jako panský dvůr měnily majitele. V roce 1468 po [[Česko-uherské války|válce s Uhry]] byly vesnice poblíž Heraltic velmi zpustošeny a opuštěny a již nebyly obnoveny. Soudy o majetek v Heralticích však trvaly nadále, potomci Oldřicha z Heraltic a Oldřicha z Miličína se soudili v roce 1481 o část tvrze a další majetky. V roce 1491 byl majetek potvrzen Přibíkovi z Miličína a ten v roce 1505 již svobodný majetek prodal [[Zdeněk z Valdštejna|Zdeňkovi]] a [[Burian z Valdštejna|Burianovi z Valdštejna]] a tím se Heraltice staly majetkem [[Brtnické panství|brtnického panství]]. Menší část Heraltic však nadále patřila Janu z Heraltic. Po sporném obsazení fary však byl odsouzen a roku 1522 mu byl majetek zabaven a Jan zemřel a s ním vymřel i [[Pánové z Heraltic|rod z Heraltic]].<ref name=":1">{{Citace monografie
Osada vznikla někdy ve [[12. století]]. Nejstarší písemná zpráva je z roku [[1256]], kdy zde vládli pánové z Heraltic. Obec byla ve 12. či 13. století předána v léno vladyckému rodu. Prvním majitelem měl být Radslav z Heraltic.<ref name=":0" /> První zmínky o faře sahají až do [[14. století]]. Kolem roku [[1468]] Heraltice klesly z [[městys]]e na dědinu, důvodem bylo obléhání Třebíče [[Uhersko|Uhry]]. V roce 1522 vymřel rod z Heraltic a jeho majetek připadl Brtnici.<ref name=":0" /> Od roku [[1662]] zde funguje i škola, v roce [[1817]] i ve vlastní budově. Vznikl zde i spolek hasičů ([[1894]]), lidová [[Knihovna (instituce)|knihovna]] ([[1898]]) a roku ([[1899]]) i divadelní ochotníci. Od roku 2004 je v Heralticích otevřeno [[Hasičské muzeum Heraltice|muzeum hasičské historické techniky]].
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Třebický okres. [With illustrations and a map.].
| url = http://worldcat.org/oclc/558971530
| vydání =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání =
| počet stran =
| strany = 235-245
| isbn =
| oclc = 558971530
}}</ref> Roku 1519 měly získat Heraltice právo [[Odúmrť|odúmrti]], roce 1536 měly být Heraltice pusté a byly prodány Jihlavě [[Jan Trčka z Lípy|Janem Trčkou z Lípy]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hosák
| jméno = Ladislav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Historický mistopis země Moravskoslezské
| url = https://www.worldcat.org/oclc/58412284
| vydání = 2. vyd
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání =
| počet stran = 1144
| strany = 7
| isbn = 80-200-1225-7
| isbn2 = 978-80-200-1225-8
| oclc = 58412284
}}</ref>
 
Na konci 14. století byla fara obsazena [[Evangelická církev|nekatolíky]], ale roku 1620 se stala opět katolickou, v roce 1662 vznikla v Heralticích škola, nová budova však byla postavena až v roce 1787 a následně pak zděná budova až v roce 1817, kdy ji investoval kníže Collalto. Ta pak byla v roce 1878 rozšířena na dvojtřídku a následně pak byla v roce 1901 postavena nová budova.<ref name=":1" /> V roce 1716 byl také přestavěn [[Kostel svatého Jiljí (Heraltice)|kostel]] a kolem roku 1790 ještě existovala [[Heraltice (tvrz)|heraltická tvrz]], nicméně již byla značně pobořena. Kolem roku 1660 vznikla obec Heraltice, dokladem toho je pečeť, v tu dobu se obec opět stala významnější, její součástí měl být [[Krahulov]], [[Markvartice (okres Třebíč)|Markvartice]], [[Chlístov (okres Třebíč)|Chlístov]], [[Hvězdoňovice]] a [[Pokojovice]]. V roce 1709 však vesnici značně poničil velký požár, stejně tak pak i v roce 1761. V roce 1790 pak byla postavena velmi moderní nová budova fary, protože předchozí shořela při požárech.<ref name=":2">https://www.heraltice.cz/historie-obce/heraltice-od-sveho-vzniku-az-po-soucasnost-4200005-1</ref> V roce 1869 se od Heraltic osamostatnil Krahulov a v roce 1873 Markvartice a Chlístov.<ref name=":2" /> V roce 1887 byl v obci panský dvůr, zámek a úřad.<ref>{{Citace monografie
Od 12. dubna [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=18&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 12. dubna 2007</ref>
| příjmení = Pátek
| jméno = Josef
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Brtnice Trhová a zboží brtnické
| vydání =
| vydavatel = J. F. Šašek
| místo = Velké Meziříčí
| rok vydání = 1887
| počet stran = 97
| strany = 78
| isbn =
}}</ref>
 
V roce 1894 vznikl v obci sbor dobrovolných hasičů a v následujících několika letech i spořitelna, lidová knihovna a ochotnické divadlo. Během [[První světová válka|první světové války]] zahynulo několik občanů Heraltic, mezi legionáři bylo alespoň 6 heraltických mužů. V roce 1919 se osamostatnily Hvězdoňovice a Pokojovice. V roce 1922 pak byla ve vsi založena [[Sokol (spolek)|sokolská jednota]], v roce 1926 byla uspořádána sbírka mezi občany na nové zvony za ty, které byly zabaveny během války - celkem bylo vybráno více než 16 tisíc Kčs a byly zakoupeny 3 zvony. V letech 1927 a 1928 byl rozprodán panský dvůr a jeho pozemky a v roce 1930 byla do obce zavedena elektřina. Kolem 30. let 20. století byl připraven projekt tzv. [[Třebíčský vodovod|Třebíčského vodovodu]], výstavba začala v roce 1932 a dokončena byla v roce 1937, Heraltice se však i přes blízkost a původní plány k vodovodu nepřipojily.<ref name=":2" />
 
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] obec nebyla výrazně poškozena, nicméně 27 občanů obce bylo [[Nucená práce|nuceně nasazeno]] a Josef Čermák ze Sokola byl popraven v [[Osvětim|Osvětimi]]. V dubnu roku 1942 byly opět zrekvírovány zvony a místo nich byla o rok později zakoupen rozhlasový reprodukto na věž. V roce 1944 byly spojeneckými bombardéry nedaleko Chlístova shozeny bomby a v září téhož roku spadl nedaleko hájovny německý bombardér, kdy při nehodě zemřeli 3 němečtí vojáci. Dne 9. května roku 1945 do obce dorazila [[Rudá armáda]], při příjezdu ruských vojáků byla postřelena jedna z občanek obce.<ref name=":2" />
 
Roku 1946 byl vybudován veřejný rozhlas a mezi lety 1947 a 1948 byla vystavěna kanalizace, v roce 1948 byl také postaven kulturní dům, který se tak stal prvním postaveným kulturním domem v okrese Třebíč. V dubnu 1951 se v Heralticích objevil agent [[Státní bezpečnost|STB]] [[Ladislav Malý (1920)|Ladislav Malý]], který se vydával za agenta americké tajné služby a ti, kdo s ním spolupracovali byli později zatčeni. V tzv. procesu [[Případ Babice|babického případu]] pak byli manželé Kopuletovi z hájenky, kde se schoval agent Malý s komplicem odsouzeni - František Kopuletý byl odsouzen k trestu smrti, jeho manželka na 20 let vězení. V rámci babického procesu byl zatčen i Antonín Ježek a propuštěn byl až po té, co slíbil, že vstoupí on i další občané do [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]]. JZD bylo v Heralticích založeno téhož dne - tj. 17. července 1957. V roce 1960 se pak sloučilo s JZD Pokojovice a nově se nazývalo ''JZD Podlesí''. Mezi lety 1965 a 1969 byly Heraltice napojeny na tzv. třebíčský vodovod a v roce 1964 byly opět sloučeny obce Heraltice a Pokojovice, kdy Pokojovice byly podřízenou obcí Heraltic.<ref name=":2" />
 
Mezi lety 1973 a 1974 byl zrušen původní rybník, roku 1975 pak bylo JZD sloučeno s JZD [[Okříšky]]. Mezi lety 1975 a 1977 bylo postaveno velké koupaliště, spolu s ním byl zrušen tzv. Nový rybník, v roce 1979 pak byly ještě přistavěny šatny a mezi roky 1979 a 1981 pak i čistička odpadních vod. V roce 1980 byly Heraltice začleněny pod Okříšky a v roce 1986 pak byla zrušena místní škola. V roce 1991 se pak Heraltice opět osamostatnily.<ref name=":2" />
 
V roce 1989 v obci vznikla organizace Občanského fóra a vedení buňky OF začalo jednat o znovuotevření školy, ta pak byla otevřena 1. září 1990. Od ledna roku 1991 opět byly Heraltice odpojeny od Okříšek. V roce 1995 byl do obce zaveden telefon a roku 1997 byl schválen územní plán, roku 1998 pak byla obec plynofikována. Kolem roku 2003 byla zahájena výstavba muzea hasičské historické techniky.<ref name=":2" /> Od roku 2004 je v Heralticích otevřeno [[Hasičské muzeum Heraltice|muzeum hasičské historické techniky]].<ref>https://www.heraltice.cz/hasicske-muzeum</ref>
 
OdDne 12. dubna [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=18&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 12. dubna 2007</ref>
 
V letech 1990–2002 působil jako starosta Lubomír Málek, v letech 2002–2010 působil jako starosta Ing. Jan Lazárek, od roku 2010 tuto funkci vykonává Tomáš Málek.