Hubert Masařík: Porovnání verzí

{{infobox - osoba}}

Pocházel z rodiny řídícího učitele, po absolvování gymnázia (maturitav roce [[1915|1915)]] vystudoval [[Právo|práva]] na české univerzitě v Praze, (JUDr.kde v roce 1920 získal titul [[1920Doktor práv]]). a ještě vV obdobíletech 1919–1920 absolvoval diplomatické kursy na Právnické fakultě [[UniverzitaPrávnická Karlovafakulta Univerzity Karlovy|Právnické fakultě Univerzity Karlovy]]. Již od dubna 1920 začal působit nejprve jako smluvní a posléze řádný úředník československého [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky|Ministerstva zahraničních věcí]].<ref name="ČT">{{Citace elektronického periodika

Začínal jako konzulární [[Přidělenec|atašé]] v politické sekci, po krátkém působení v kabinetu ministra byl pak k 1. 11. [[1921]] přeložen nejprve jako atašé (posléze legační tajemník II. třídy) na vyslanectví v [[Brusel|Bruselu]]u. V Belgii působil až do roku [[1928]] a zahraniční úřad také opakovaně vedl také jako [[chargé d’affaires]].

Po návratu do [[Praha|Prahy]] se stal parlamentním referentem v kabinetu [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]]. V roce 1929 byl jako legační tajemník (a později legační rada II. třídy) přidělen na vyslanectví do [[Sofie]], kde pracoval do roku 1936 jako zástupce tituláře do roku [[1936]] a prožil zde zvraty bulharské scény let [[1934]]–[[1935]]1934–1935.

Na podzim [[1936]] byl jmenován opět parlamentním referentem ministra zahraničí, (tehdy již [[Kamil Krofta|Kamila Krofty]]),. fungovalFungoval i jako spojka Ministerstva zahraničí k politickým stranám. (a sám takéTaké psal komentáře do revue ''Demokratický střed)''.

Vrchol Masaříkovijeho diplomatické služby přišel během jednoho z nejtragičtějších momentů našich dějin. Koncemkoncem září [[1938]], kdy byl spolu s vyslancem [[Vojtěch Mastný|Vojtěchem Mastným]] delegován jako československý zástupce do [[Mnichov|Mnichova]]a, kde se sešli zástupci [[Nacistické Německo|Německa]] ([[Adolf Hitler]]), [[Itálie]] ([[Benito Mussolini]]), [[Francie]] ([[Édouard Daladier]]) a [[VelkáSpojené Británie (ostrov)království|VelkéSpojeného Britániekrálovství]] ([[Neville Chamberlain]]), aby jednali o krizové situaci mezi Německem a [[Československo|Československem]]. Z české delegace však k jednání nebyl nikdo připuštěn. MasaříkS sVojtěchem Mastným proto čekaličekal na výsledek jednání v nedalekém hotelu. S výsledky konference nemohly nic dělat. Finální text jim byl předán, aby o něm informovali československou vládu. K výsledku konference již nemohli vznést žádné námitky. Podepsání [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] v noci z 29. na [[30. září]] znamenalo zánikpostoupení [[Prvnípohraničních republika|prvníúzemí Československa republiky]]Německu.

Vzápětí po vynucenévzniku kapitulaci[[Druhá bylrepublika|druhé pakrepubliky]] byl jmenován šéfem kabinetu nového ministra zahraničí [[František Chvalkovský|Františka Chvalkovského]],<ref name="ČT"/> kterého také doprovázel při jeho cestách do [[Nacistické Německo|Německa]]. Po okupaci byl převeden do předsednictva ministerské rady a jmenován přednostou koordinačního odboru, do jehož náplně náležel mimo jiné styk šéfa vlády [[Alois Eliáš|Aloise Eliáše]] s úřadem [[Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava|říšského protektora.]]. Podílel se však i na části odbojových aktivit ministerského předsedy. Počátkem října 1941, po Eliášově zatčení, byl dočasně také zatčen, později byl především zásluhou italských a německých přátel propuštěn a k 30. 6. 1942 penzionován. V letech 1943–1945 pracoval v pražské kanceláři firmy B''eag-Baťa''.

Po osvobození byl v letech [[1945]]–[[1946]]1945–1946 internován a vyšetřován pro obvinění z [[kolaborace]]. Byl však zproštěn všech obvinění. Do definitivního penzionování roku [[1958]] pracoval mimo jiné u družstva ''Golgot'' a později u Krajské odbytové a zásobovací základny v Praze.

V [[60. léta1960–1969|60. letech]] sepsal objemné memoáry, z nichž však mohly vyjít jen výňatky. Jejich úplné vydání pod názvem ''V proměnách Evropy – Paměti čs. diplomata'' bylo vydáno až roku [[2002]]. Spolu s [[Edvard Beneš|Benešovou]] knihou ''Paměti, Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství'' a knihou [[Vojtěch Mastný|Vojtěcha Mastného]] ''Vzpomínky diplomata'' se jedná o hlavní české informační zdroje vývoje diplomatických okolností doby předcházejících [[Mnichovská dohoda|MnichovuMnichovské dohodě]], včetně nástupu [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] k moci.