Verze z 28. 3. 2020, 11:33 editovat Whitesachem (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 14 184 editací upraven úvod a znaky (popis), přesměrování vosy lesní na tento článek je nešťastné - odkaz to zacykluje značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 3. 2020, 13:17 editovat zrušit editaci Whitesachem (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 14 184 editací upravena taxonomie a dlaší menší úpravy - když už, tak proč psát jen pár vybraných druhů? značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 12: \| čeleď = [[sršňovití]] (Vespidae) \| binomické jméno = Dolichovespula \| druh popsal = Rohwer, 1916 }} [[Soubor:Dolichovespula saxonia queen-3.JPG\|náhled\|Královna vosy saské na svém hnízdě]] Řádek 18: == Popis == Dělnice dorůstají délky asi 12–20 mm, samci a samice 15–25 mm. Zbarvení je obvykle černožluté, u vos prostředních částečně oranžové. ''[[Dolichovespula maculata]]'' máa ''[[Dolichovespula pacifica]]'' mají zbarvení většinou černobílé. Tělo není tak protáhlé jako např. u [[Polistes\|vosíků]], jednotlivé části (hlava, hruď, zadeček) k sobě přiléhají. Stopka (zúžený zadečkový článek) spojuje zadeček s hrudí. Kolem ní (mezi bedrem a prvním tergitem) je zbarvení obvykle černé, ale nikdy červené, jako tomu je u [[Sršeň obecná\|sršně obecné]]. Na bocích předohrudi je nejčastěji žlutá až oranžová kresba. Kruhovitá žlutá kresba je viditelná i na zadohrudi u kořene zadečku. Jinak je hruď černá, kromě drobnějších kreseb podle druhu. Na temeni hlavy se nacházejí tři očka (ocelli). Ta tvoří trojúhelník, směřující dopředu (k tykadlům). Samci mají velká, kyjovitě tvarovaná tykadla a protáhlejší zadeček. Samice se poznají tím, že jsou výrazně větší než dělnice. ==== ~~Vybrané~~Druhy ~~druhy =~~=== Celkem je uznáváno okolo 20 druhů dlouholebých vos, nicméně taxonomie se stále vyvíjí a může docházet ke změnám.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Archer [[vosa lesní]] - ''Dolichovespula sylvestris'' (Scopoli, 1763)<ref>{{Citace elektronického periodika▼ \| jméno = Michael E. \| titul = Taxonomy, distribution and nesting biology of species of the genus Dolichovespula (Hymenoptera, Vespidae) \| periodikum = Entomological Science \| datum vydání = 2006 \| ročník = 9 \| číslo = 3 \| strany = 281–293 \| issn = 1479-8298 \| doi = 10.1111/j.1479-8298.2006.00174.x \| jazyk = en \| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1479-8298.2006.00174.x \| datum přístupu = 2020-03-28 ''[[Dolichovespula maculata]]'' (Linnaeus, 1763)}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika▼ \| titul = Dolichovespula: CLASSIFICATION \| periodikum = Animal Diversity Web \| url = https://animaldiversity.org/accounts/Dolichovespula/classification/ \| datum přístupu = 2020-03-28 }}</ref>▼ ==== Žijící v Česku ==== [[pavosa pomíjená]] - ''Dolichovespula adulterina'' <small>(Buysson, 1905)</small>, sociální parazit [[pavosa příživná]] - ''Dolichovespula omissa'' <small>(Bischoff, 1931)</small>, sociální parazit ▲[[vosa lesní]] - ''Dolichovespula sylvestris'' <small>(Scopoli, 1763)</small><ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Deml \| jméno = Miroslav Řádek 36 ⟶ 58: \| datum přístupu = 2020-03-28 }}</ref> [[vosa norská]] - ''Dolichovespula norwegica'' <small>(Fabricius, 1781)</small> [[vosa prostřední]] - ''Dolichovespula media'' <small>Retzius, 1783)</small> [[vosa saská]] - ''Dolichovespula saxonica'' <small>(Fabricius, 1793)</small> ==== Nežijící v Česku ==== ▲''[[Dolichovespula maculata]]'' (Linnaeus, 1763)<ref>{{Citace elektronického periodika ''[[Dolichovespula albida]]'' <small>Sladen 1918</small> ''[[Dolichovespula alpicola]]'' <small>Eck 1984</small> ''[[Dolichovespula arenaria]]'' <small>(Fabricius, 1775)</small> ''[[Dolichovespula arctica]]'' <small>Rohwer 1918</small>, sociální parazit ''[[Dolichovespula asiatica]]'' <small>Archer, 1981</small> ''[[Dolichovespula baileyi]]'' <small>Archer, 1987</small> ''[[Dolichovespula carolina]]'' <small>(Linnaeus, 1767)</small> ''[[Dolichovespula flora]]'' <small>Archer, 1987</small> ''[[Dolichovespula kuami]]'' <small>Kim, 1996</small> ''[[Dolichovespula lama]]'' <small>(Buysson, 1903)</small> ''[[Dolichovespula loekenae]]'' <small>Eck, 1980</small> ''[[Dolichovespula maculata]]'' <small>(Linnaeus, 1763),</small> <ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Chlebicky \| jméno = Luboš Řádek 49 ⟶ 83: \| url archivu = \| datum přístupu = 2020-03-28 }}</ref> anglicky ''bald-faced hornet'' („sršeň bělohlavá“) ▲}}</ref> ''[[Dolichovespula norvegicoides]]'' <small>(Sladen, 1918)</small> ''[[Dolichovespula pacifica]]'' <small>(Birula, 1930)</small> ''[[Dolichovespula panda]]'' <small>Archer, 1980</small> Kromě těchto druhů existuje ještě několik dlouholebých vos, některé z nich jsou sociálními parazity a jsou vzácné. ''Dolichovespula maculata'' v ČR nežije, jedná se o americký druh, anglicky se jí říká ''bald-faced hornet'' („sršeň bělohlavá“). ''[[Dolichovespula sinensis]]'' <small>(Archer, 1987)</small> ''[[Dolichovespula stigma]]'' <small>Lee 1986</small> == Životní cyklus == Řádek 58 ⟶ 94: === Rané období === [[Soubor:Dolichovespula omissa.jpg\|náhled\|Pavosa pomíjená (příživník), samice]] Toto období začíná probouzením samic-budoucích královen ze zimního spánku. Samice nejprve načerpají živiny ztracené v průběhu hibernace, načež začnou hledat místo pro hnízdo. Dlouholebé vosy [[Hnízdo\|hnízdí]] převážně v hustých keřovitých porostech, hnízda jsou zavěšená ve větvích. Královna nejprve na vyhlédnutém místě postaví ~~jen~~vertikálně umístěné malé hnízdečko, které je shora kryté obalem a zdola nekryté. Komůrky, podobné buňkám ve včelím plástu, směřují dolů. Královna do nich naklade vajíčka a když začnou z nich vzniklé larvy žadonit o potravu škrábáním o stěny komůrky, vydá se zalovit ~~potravou. Tu získává lovem~~potravu. Kořist vosy zpracovávají a nechávají si obvykle jen bílkoviny, které jsou pro rozvoj larev důležité. Dostatečně rozvinuté larvy zavíčkují svou komůrku bílým vláknem a zakuklí se. Dospělé vosy se prokoušou víčkem ven. === Vrcholné období === Z larev, které královna na jaře krmí, se líhnou dělnice. Jsou to samice, ale mohou klást jen vajíčka samců. Působením chemických látek-[[Feromon\|feromonů]], které královna vylučuje, se dělnicím vaječníky vůbec nevyvinou. Funkce dělnic je shánění potravy a péče o larvy i královnu. Dělnice ze dřeva a slin vytvářejí tzv. papírovinu, která je stavebním materiálem hnízda a po zaschnutí dobře izoluje teplo a nepromoká. Jak se hnízdo zvětšuje, královna klade další vajíčka a kolonie se postupně rozrůstá. Dělnice tak musí neustále pracovat. Jejich počet vzrůstá, ale po nakladení několika desítek až set vajíček začíná být královna unavená. V té době naklade vajíčka samic a samců. U dlouholebých vos se tak stane obvykle již v srpnu.

Dlouholebé vosy: Porovnání verzí