Hromový pták: Porovnání verzí

legendární ptačí bytost z mytologie původního obyvatelstva Severní Ameriky
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: {{Různé významy|tento=mytickém ptáku, anglicky nazývaném Thunderbird|stránka=Thunderbird}} Soubor:Thunderbird on Totem Pole.jpg|náhled|vpravo|Hromový pták na vrcholu…
(Žádný rozdíl)

Verze z 27. 3. 2020, 22:25

Tento článek je o mytickém ptáku, anglicky nazývaném Thunderbird. Další významy jsou uvedeny na stránce Thunderbird.

Hromový pták nebo Bouřňák[1] je legendární zvíře v mytologii některých kmenů původního severoamerického obyvatelstva. Je považován za mocnou nadpřirozenou bytost a kulturního hrdinu, údery svých křídel způsobuje hromobití. Obzvláště důležitým je v tradici původních obyvatel severního pobřeží Tichého oceánu a okolí Velkých jezer. Podle historičky Adrienne Mayorové můžou legendy o něm vycházet z nálezů fosílií ptakoještěrů původním obyvatelstvem Ameriky.[2]

Hromový pták na vrcholu totemového sloupu kmene Kvakiutlů

Algonkinské kmeny

V mytologii algonkinských kmenů vládne hromový pták pozemskému světu. Podsvětí naopak vládne velký rohatý had nebo podvodní panter Mishipeshu. Hromový pták po stvořeních podsvětí sesílá svýma očima blesky a údery křídel způsobuje hromy.[3][4] Hromoví ptáci jsou v umění algonkinských kmenů zobrazováni buď v detailní ptačí podobě, antropomorfně, nebo stylizovaně do tvaru složeného ze dvou trojúhelníků podobnému písmeni X s hlavou či bez hlavy.[5] Vzácně se objevují zobrazení z profilu s křídly podél těla. Hromové ptáky často na rytinách doprovází klikaté čáry, které jsou interpretovány jako hadi nebo blesky.[6] Podle tradice Menominíů žijí hromoví ptáci na veliké hoře vznášející se daleko na západě, ovládají déšť a krupobití a vyžívají se v boji a udatných skutcích. Jsou nepřáteli velkých rohatých hadů, před kterými ochraňují svět a lidstvo.[7] Podle mýtů Odžibvejů stvořil šibal Nanabozho hromové ptáky aby bojovali proti podvodním duchům a trestali ty, kteří se morálně provinili. Žijí na všech čtyřech světových stranách[4] a někdy jsou považováni za posly čtyř větrů. Na podzim, po čase nejhoršího řádění vodních duchů, odlétají na jih, odkud se na jaře vracejí spolu s ostatními ptáky.[8] Podle kmene Kríů splodila matka Země hromové ptáky k ochraně zvířat a lidí před hady a dalším nebezpečím.[3]

Další kmeny původních obyvatel

Hromový pták jménem Wakinyan, který je pomocníkem nejvyšší bytosti, se objevuje v mýtech Lakotů. Také Irokézové přisuzují ptačí bytosti jménem Hino sílu hromu.[4] Podle legend Cimšjanů ze severního pobřeží Tichého oceánu dokáží obrovští hromoví ptáci lovit velryby.[1]

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thunderbird (mythology) na anglické Wikipedii.

  1. a b TAYLOR, Colin F.; MAYEROVÁ, Zuzana; NOVOTNÝ, Stanislav; ŠENKYŘÍK, Ladislav. Mýty a legendy Indiánů Severní Ameriky. Praha: Volvox Globator, 1995. ISBN 80-85769-64-6. S. 87. 
  2. MAYOR, Adrienne. Fossil Legends of the First Americans. Princeton: Princeton University Press, 2005. (anglicky) 
  3. a b LEMAITRE, Serge. Thunderbirds and Horned Snakes: Cosmogony at Canadian Rock Art Sites [online]. Archaeopress, 2008-03 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c AUERBACH, Loren; COTTERELL, Arthur. Mytologie: bohové, hrdinové, mýty. Praha: Slovart, 2007. ISBN 978-80-7209-778-4. S. 276. 
  5. BOUCK, Jill; RICHARDSON, Jame B. Enduring Icon: A Wampanoag Thunderbird on an Eighteenth Century English Manuscript From Martha's Vineyard. Archaeology of Eastern North America [online]. 2007 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. LENIK, Edward J. The Thunderbird Motif in Northeastern Indian Art. Archaeology of Eastern North America [online]. 2012 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. LANKFORD, George E. Native American Legends of the Southeast: Tales from the Natchez, Caddo, Biloxi, Chickasaw, and Other. Tuscaloosa: The University of Alabama Press, 2011. (anglicky) 
  8. VECSEY, Christopher. Traditional Ojibwa Religion and Its Historical Changes. [s.l.]: American Philosophical Society, 1983. (anglicky) 

Externí odkazy