Moravská brána: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Geomorfologie a geologie: podle mne stěžejní informace: jak vysoko leží nejvyšší bod nejnižší cesty, kterou lze Moravskou bránu překročit
přeformulování, oprava výškových údajů, doplnění Ochrana přírody, Sídla
Řádek 20:
[[Soubor:Moravsk%C3%A1_br%C3%A1na.png|náhled|Moravská brána]]
 
'''Moravská brána''' je [[geomorfologický celek]] na [[Morava|Moravě]], vsoučást oblastipásma [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západních Vněkarpatských sníženin]]. Tvoří protáhlou, asi 70 km dlouhou sníženinu mezi [[Podbeskydská pahorkatina|Podbeskydskou pahorkatinou]] a [[Nízký Jeseník|Nízkým Jeseníkem]], propojujícíod [[Přerov|Přerova]] po [[Ostrava|Ostravu]], a propojuje [[Hornomoravský úval]] a [[Ostravská pánev|Ostravskou pánev]].
 
== Geomorfologie a geologie ==
Tvoří ji plochá[[rovina]] nebo mírná [[pahorkatina]] vyplněná [[neogén]]ními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými [[spraš]]ovými pokryvy. NejvyššímJejím nejvyšším bodem je ''[[Lučická Stráž]]'' 339 m n. m. Podle příslušnosti k [[povodí]] se člení na dva [[Geomorfologický podcelek|podcelky]]: [[Bečevská brána|Bečevskou bránu]] a [[Oderská brána|Oderskou bránu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kobza
 
| jméno = Miroslav
Součástí Moravské brány je [[Bečovská brána]] – nenápadné [[Horské sedlo|sedlo]] mezi říčkou [[Ludina|Ludinou]] a potokem [[Doubrava (potok)|Doubravou]], v němž se nachází nejnižší místo rozvodí [[Baltské moře|Baltského]] a [[Černé moře|Černého moře]] – ve výšce jen 316 m n. m.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dálnice procházející Moravskou bránou vede ve stopách pravěkých stezek
| url = https://regiony.rozhlas.cz/dalnice-prochazejici-moravskou-branou-vede-ve-stopach-pravekych-stezek-7445098
| periodikum = Regiony
| vydavatel = Český rozhlas
| url = https://regiony.rozhlas.cz/dalnice-prochazejici-moravskou-branou-vede-ve-stopach-pravekych-stezek-7445098
| datum vydání = 2015-02-26
| datum přístupu = 2019-08-11
| jazyk = cs
| příjmení = Kobza
| jméno = Miroslav
| vydavatel = Český rozhlas
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-08-11
}}</ref> V terénu betonovým památníkem vyznačené místo při [[silnice I/47|silnici I/47]] mezi [[Hranice (okres Přerov)|Hranicemi]] a [[Bělotín]]em se nachází ve výšce 337 m n. m.<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref>
 
Moravskou branou prochází napříč hlavní evropské [[rozvodí]] mezi úmořím [[Baltské moře|Baltského]] ([[Odra]]) a [[Černé moře|Černého moře]] ([[Bečva]]), jeho nejnižší bod se zde nachází v mělkém [[Horské sedlo|sedle]] mezi [[Hranice (okres Přerov)|Hranicemi]], [[Střítež nad Ludinou|Stříteží nad Ludinou]] a [[Bělotín|Bělotínem]] ve výšce 311 [[Nadmořská výška|m n.m.]] (přirozeně), resp. 297 m n.m. (vykopaný [[Železnice|železniční]] [[zářez]]).<ref group="pozn." name="Pozn1">Přirozeně nejnižší místo na rozvodí Bečvy a Odry (301 m) se nachází mimo Moravskou bránu v tzv. [[Porubská brána|Porubské bráně]] na katastru vsi [[Vysoká (Hustopeče nad Bečvou)]].</ref> V terénu betonovým památníkem vyznačené místo při [[silnice I/47|silnici I/47]] mezi [[Hranice (okres Přerov)|Hranicemi]] a [[Bělotín]]em se nachází ve výšce 337 m n. m.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Památník rozvodí - Bělotín
| url = https://www.czecot.cz/turisticky-objekt/11663_pamatnik-rozvodi-belotin
Řádek 50:
 
== Vodstvo ==
Protisměrně jí protékají řeky [[Bečva]] (na jihozápad) a [[Odra]] (na severovýchod) s přítokem [[Luha|Luhou]] – prochází tudy hranice jejich povodí, což je současně hlavní evropské rozvodí mezi úmořím [[Baltské moře|Baltského]] a [[Černé moře|Černého moře]].
 
== Ochrana přírody ==
Předmětem zvláštní ochrany jsou vesměs zbytky [[Lužní les|lužního lesa]] a zachovalé přirozeně [[Meandr|meandrující]] toky. Značnou část Oderské brány pokrývá [[Chráněná krajinná oblast Poodří]], v níž se ještě nacházejí maloplošná zvláště chráněná území:
 
* [[Polanská niva|Národní přírodní rezervace Polanská niva]]
* [[Meandry Staré Odry|Přírodní památka Meandry Staré Odry]]
* [[Bartošovický luh|Přírodní rezervace Bartošovický luh]]
* [[Bařiny|Přírodní rezervace Bařiny]]
* [[Koryta (přírodní rezervace)|Přírodní rezervace Koryta]]
* [[Kotvice (přírodní rezervace)|Přírodní rezervace Kotvice]]
* [[Polanský les|Přírodní rezervace Polanský les]]
* [[Rákosina|Přírodní rezervace Rákosina]]
* [[Rezavka|Přírodní rezervace Rezavka]]
 
Mimo CHKO Poodří jsou dále tato chráněná území:
 
* [[Žebračka|Národní přírodní rezervace Žebračka]]
* [[Malé laguny|Přírodní památka Malé laguny]]
* [[Sedlnické sněženky|Přírodní památka Sedlnické sněženky]] (část)
* [[Týn nad Bečvou (přírodní památka)|Přírodní památka Týn nad Bečvou]]
* [[Přemyšov|Přírodní rezervace Přemyšov]]
* [[Škrabalka|Přírodní rezervace Škrabalka]]
 
Zcela okrajově sem zasahuje [[Oderské vrchy (přírodní park)|Přírodní park Oderské vrchy]].
 
== Sídla ==
Pomyslným střediskem Moravské brány je město [[Hranice (okres Přerov)|Hranice]], ležící zhruba uprostřed. Na protilehlých vstupech do brány leží větší města [[Ostrava]] a [[Přerov]]. Dalšími městy v bráně jsou [[Lipník nad Bečvou]], [[Studénka]] a [[Klimkovice]], po okrajích se nachází [[Bílovec]], [[Fulnek]], [[Nový Jičín]], [[Odry]], [[Příbor (okres Nový Jičín)|Příbor]]. Dalšími významnějšími sídly jsou např. [[Kunín]], železniční uzel [[Suchdol nad Odrou]] nebo rodiště [[Gregor Mendel|J. G. Mendela]] [[Hynčice (Vražné)|Hynčice]].
 
== Význam ==
Moravská brána je od pradávna klíčovou komunikační spojnicí [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]], v celoevropském pohledu pak [[Baltské státy|Pobaltí]] se [[Středomoří]]m. Od [[pravěk]]u jí procházela [[Jantarová stezka]], později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] – [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] – spojující metropoli [[Vídeň]] s [[Halič]]í, po rekonstrukci (v totožné trase) označovaná jako [[Druhý železniční koridor|2. tranzitní železniční koridor]], jenž je součástí VI. [[Panevropské koridory|panevropského koridoru]]. Moravskou branou prochází také [[dálnice D1]], evropské silnice [[Evropská silnice E442|E442]] a [[Evropská silnice E462|E462]], a v plánech jí potenciálně vede i [[Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe|průplav Dunaj-Odra]]. Také se v ní nachází ostravské [[Letiště Leoše Janáčka Ostrava|letiště Leoše Janáčka]] (Mošnov).
 
== Historický významPoznámky ==
<references group="pozn." />
Moravská brána je od pradávna klíčovou komunikační spojnicí [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]], v celoevropském pohledu pak [[Baltské státy|Pobaltí]] se [[Středomoří]]m. Od [[pravěk]]u jí procházela [[Jantarová stezka]], později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] – [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] – spojující metropoli [[Vídeň]] s [[Halič]]í, po rekonstrukci (v totožné trase) označovaná jako [[Druhý železniční koridor|2. tranzitní železniční koridor]], jenž je součástí VI. [[Panevropské koridory|panevropského koridoru]]. Moravskou branou prochází také [[dálnice D1]], evropské silnice [[Evropská silnice E442|E442]] a [[Evropská silnice E462|E462]], a v plánech jí potenciálně vede i [[Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe|průplav Dunaj-Odra]].
 
== Literatura ==