Žebrák (hrad): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Odkazy, typografie, výměna obrázku v IB, commonscat z WD, oficiální web, portály |
Historie, úpravy v IB |
||
Řádek 1:
{{Infobox - budova
| název = Žebrák
| typ = zřícenina
| obrázek = 069 Točník od náměstí hrad Žebrák S.jpg
| popisek = Hrad Žebrák
| využití =
| poloha =
| obec = [[Točník]]
| země = Česká republika
| zeměpisná šířka = 49.8872222
| zeměpisná délka = 13.8813889
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Žebrák
| stavitel = neznámý
| další majitelé = [[Zajícové z Hazmburka | Zajícové z
| současný majitel = Česká republika
| sloh = [[
|
| commonscat = Castle Žebrák▼
▲|přestavba = po roce 1383
| rejstřík památek = 21737/2-408▼
▲| commonscat =Castle Žebrák
▲|rejstřík památek = 21737/2-408
}}
'''Žebrák'''
Dominantou hradu je vysoká okrouhlá věž, dnes využívaná jako rozhledna.
== Název ==
Hrad byl pojmenován podle vsi [[Žebrák (okres Beroun)|Žebrák]], připomínané v [[Přídomek|predikátu]] Přibyslava ze Žebráka roku 1280.<ref name="belohlavek"/>
== Historie ==
[[Soubor:Burg_Zebrak_04.JPG|thumb|left|upright|Zřícenina hradu Žebrák]]
Hrad byl založen ve druhé polovině
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora = Dobroslava Menclová
| titul =
| vydavatel = Sportovní a turistické nakladatelství
|
|
|
| strany = 2, 4
}}</ref> Roku 1335 od krále dostal hrad [[Hazmburk]] a 6. června 1336 vyměnil hrad Žebrák s městečkem a několika vesnicemi ([[Hředle (okres Beroun)|Hředle]], Lhota, [[Chodouň]], Tlustice, Bíleč, Zábdiší, [[Bavoryně]], části Prskoles a Sedlce) za výnosnější [[Budyně nad Ohří (hrad)|budyňské]] panství.<ref name="sedlacek">{{Citace monografie
| příjmení = Sedláček
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
| url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-6-podbrdsko
| vydavatel = František Šimáček
| místo = Praha
| rok = 1889
| počet stran = 411
| svazek = VI. Podbrdsko
| kapitola = Žebrák a Točník
| strany = 148
}}</ref>
Roku 1341 značně zchátralý hrad od [[Karel IV.|Karla IV.]] koupil jeho bratr [[Jan Jindřich]], ale v roce 1349 jej králi prodal zpět. Buď on nebo Karel IV.<ref name="durdik"/> na hradě založili kapli [[Apolinář z Ravenny|svatého Apolináře]] a [[Markéta Antiochijská|svaté Markéty]].<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Durdík
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 736
| typ kapitoly = heslo
| kapitola = Žebrák
| strany = 641–642
}}</ref> Karel IV. na hradě často pobýval a 28. prosince 1351 zde zemřel jeho prvorozený syn Václav. Panovník poté hrad navštívil už jen jednou roku 1360, a před rokem 1358 dokonce hrad zastavil [[Magdeburg|magdeburskému]] purkrabímu Purkartovi, přestože jej sám zařadil mezi statky, které panovník ze strategických důvodů nesměl zastavovat.<ref name="belohlavek"/>
Ze zástavy hrad vyplatil až král [[Václav IV.]],<ref name="belohlavek"/> který si jej oblíbil pro snadnou dostupnost a polohu v hlubokých lesích. Zejména v období 1383–1396 na Žebrák za panovníkem často přijížděli významní hosté, mezi které patřil také budoucí anglický král [[Jindřich IV. Anglický|Jindřich IV.]] Pro panovníkovy potřeby byl hrad v této době nákladně přestavěn. Roku 1392 král na hradě potvrdil založení [[Betlémská kaple|Betlémské kaple]]. O tři roky později, když vypukly jeho spory s panstvem, podepsal Václav IV. na Žebráku listinu, v níž se zavázal předat významné úřady [[Panský stav|vysoké šlechtě]].<ref name="menclova"/>
V roce 1395 Žebrák vyhořel.<ref name="belohlavek"/> Podle [[Dobroslava Menclová|Dobroslavy Menclové]] jej zapálilo vojsko [[Jindřich III. z Rožmberka|Jindřicha III. z Rožmberka]].<ref name="menclova"/> Hrad byl brzy opraven, ale král zároveň založil nedaleký [[Točník (hrad)|Točník]] a po roce 1400 mu začal dávat přednost. Přesto Žebrák využíval i nadále a roku 1412 zde proběhla disputace mezi [[Jan Hus|Janem Husem]] a [[Štěpán z Pálče|Štěpánem z Pálče]].<ref name="belohlavek"/>
Během [[Husitské války|husitských válek]], nejspíše od roku 1422, měl Žebrák v zástavě [[Hanuš z Kolovrat]]. Žebrák i Točník roku 1425 oblehlo [[Husitství|husitské]] vojsko vedené [[Jan Hvězda z Vícemilic|Janem Hvězdou z Vícemilic]], [[Jan Roháč z Dubé|Janem Roháčem z Dubé]] a [[Bohuslav VI. ze Švamberka|Bohuslavem ze Švamberka]]. Husité hrady dobýt nedokázali, ale vypálili města [[Žebrák (okres Beroun)|Žebrák]] a [[Hořovice]]. v roce 1430 hrad čelil druhému obléhání, které skončilo po devíti týdnech, když se Hanuš z Kolovrat přidal na stranu husitů. Roku 1438 byli na hradě uvězněni pražští [[Měšťanstvo|měšťané]], kteří v době vlády krále [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] zastávali úřady konšelů. Vězňům se v květnu následujícího roku podařilo uprchnout.<ref name="belohlavek">{{Citace monografie
| editoři = [[Miloslav Bělohlávek]]
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1985
| počet stran = 528
| svazek = IV. Západní Čechy
| kapitola = Žebrák – hrad
| strany = 413–415
}}</ref>
Hanuš z Kolovrat sice sídlil na Točníku, ale Žebrák poškozený v předchozích bojích nechal opravit. Dokladem je zpráva z roku 1460, podle které bylo nutno kapli po rekonstrukci znovu vysvětit. Poté už byla údržba hradu zanedbávána. Osudným se hradu stal požár v roce 1532. Tehdy údajně na hradě nocoval král [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand I.]], který prý před ohněm sotva unikl. Zkázu hradu urychlil další zástavní držitel Volf [[Krajířové z Krajku|Krajíř z Krajku]], který zde hledal poklady.<ref name="menclova"/> Roku 1553 byl hrad označen jako pustý.<ref name="durdik"/>
== Stavební podoba ==
Řádek 94 ⟶ 142:
| jméno = August
| odkaz na autora = August Sedláček
| titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého
| url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-6-podbrdsko
| vydavatel = František Šimáček
| místo = Praha
| rok =
| počet stran =
| svazek = VI. Podbrdsko
| kapitola = Žebrák a Točník
| strany = 140–168
| |||