Wikipedie

Červená nad Vltavou (zaniklá vesnice): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úvod
opravy, doplnění, obrázky
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 2:
{{Infobox - české sídlo
| název = Červená nad Vltavou
| charakter = zaniklá osadavesnice
| obrázek = Kostel sv. Bartolomeje (Jetetice) 2.jpg
| popisek = Kostel sv. Bartoloměje, fara a škola na xylografii [[Antonín Lewý|Antonína Lewého]]
| zeměpisná šířka = 49.4011544
| zeměpisná délka = 14.2392922
Řádek 11:
 
== Historie ==
Jméno vesnice je odvozeno od ''Červeného potoka''.<ref>Kytka (2003), s. 73</ref> Před rokem 1190 pravděpodobně Zdislava, matka Jiřího Milevského, nechává postavit na pravém vltavském břehu v románském slohu [[Kostel svatého Bartoloměje (Červená)|kostel svatého Bartoloměje]]. Kostel je v písemných pramenech označován jako ''Ruffa'' nebo ''Ecclesia Ruffa'' (''Červený kostel''). K roku 1251 je připomínán jako majetek [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátského]] [[Klášter Milevsko|kláštera v Milevsku]].<ref>Kytka (2003), s. 73</ref> Za [[Husitské války|husitských válek]] je klášter vypálen a pobořen a tento jeho církevní majetek císař [[Zikmund Lucemburský]] v roce 1420 zastavuje zvíkovskému panství.<ref>Kytka (2003), s. 73</ref> Od [[Rožmberkové|Rožmberků]] koupili r. 1473 statky milevského kláštera [[Páni ze Švamberka|Švamberkové]]. Roku 1575 císař [[Maxmilián II. Habsburský]] převedl veškerý pozemkový majetek kláštera Kryštofovi ze Švamberka jako dědičné jmění.<ref>Kytka (2003), s. 82</ref> Po bitvě na Bílé hoře koupil roku 1623 zkonfiskovaná švamberská panství Zvíkov a Orlík [[Jan Oldřich z Eggenberka]]. Posledními šlechtickými majiteli byli od roku 1710 [[Schwarzenbergové]].
 
Červená patřila v roce 1843 v rámci [[fideikomis]]ního panského velkostatku [[Orlík (zámek)|Orlík]] do majetku knížete [[Bedřich ze Schwarzenbergu|Bedřicha knížete ze Schwarzenbergu]].<ref>Palacký (1848), s. 334</ref> V této době vesnici tvořilo 31 [[Konskripční číslo|konskripčních čísel]], ve kterých bydlelo 220 obyvatel.<ref>Palacký (1848), s. 334</ref>
 
Červená se nejpozději k roku 1869<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 24:
| datum_přístupu = 2020-03-26
}}</ref>
administrativně dělila na tři díly.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref> '''I. díl''' se rozkládal na pravém břehu řeky od [[Saník]]u po [[Hrejkovický potok]], spadala sem většina vesnice a spravovala jej obec [[Jetětice]]. '''II. díl''' v katastrálním území [[Vůsí]] pokračoval severně k potoku na Bráníkách a nacházely se zde pouze kostel, fara, škola a hřbitov. '''III. díl''' ležel na levém břehu a měl vlastní faru i školu v [[Oslov]]u. Roku 1930 měla Červená I. díl 29. domů a 127 obyvatel, Červená II. díl 2 domy a 4 obyvatele, Červená III. díl 9 domů a 27 obyvatel.<ref>Kytka (2003), s. 75</ref>
[[Soubor:Václav_Špála_-_The_Vltava_River_near_Červená.jpg|náhled|vlevo|upright| Vltava na&nbsp;Červené]]
 
Ve 20. letech 20. století se Červená stávala vyhledávaným turistickým letoviskem. Vilu s názvem ''Božena'' si zde postavilnechal postavit člen orchestru Národního divadla v Praze [[Václav Frabša]],<ref>Čáka (1998), s. 207</ref> pobýval zde i malíř [[Václav Špála]]. Odbor klubu českých turistů v Milevsku otevřel roku 1938 v [[Rukávečská obora|Rukávečské oboře]] ''stezku inspektora Václava Levého''.<ref>Kytka (2003), s. 71</ref> Vedla z [[Květov]]a na Červenou kolem [[Hrejkovický potok|Hrejkovického potoka]], který překonávala na několika mostcích, a na obou koncích byla uvozena pomníkem. Pomník stojící u červenské školy se nedochoval, květovský stojí v současnosti u silnice vedoucí z Květova k [[Tyrolský dům|Tyrolskému domu]].
 
Za kostelem čekaly na plavce pověstné ''Červenské proudy''.
 
Odbor klubu českých turistů v Milevsku otevřel roku 1938 v Rukávečské oboře stezku inspektora Václava Levého.<ref>Kytka (2003), s. 71</ref> Vedla z Květova na Červenou kolem Hrejkovického potoka, který překonávala na několika mostcích, a na obou koncích byla uvozena pomníkem. Pomník stojící u červenské školy se nedochoval, květovský stojí v současnosti u silnice vedoucí z Květova k Tyrolskému domu.
 
== Současnost ==
Řádek 37 ⟶ 35:
Název '''[[Červená (Jetětice)|Červená]]''' v současnosti označuje část obce Jetětice, pod kterou spadají osady ''Jetětické Samoty'', ''Truhlařov'', ''Pazderna'', ''Kopanický'', hájovna ''Habr'' a několik chatových osad a rekreačních areálů. Prochází jí [[železniční trať Tábor–Ražice]] a leží zde železniční nádraží ''Červená nad Vltavou''.
 
Název '''[[Červená II.|Červená II]]''' potom označuje část katastrálního území [[Vůsí]] (část obce [[Květov]]), kde se nachází [[Kostel svatého Bartoloměje (Červená)|kostel svatého Bartoloměje]], který byl jako jediný z celé vesnice přenesen nad úroveň zátopové čáry.
 
== Stavby ==
=== Červená I ===
[[Soubor:Jindrich Eckert - Cervena nad Vltavou, stavba mostu 2 (1889).jpg|náhled|vpravo|upleft|Stavba železničního mostu a&nbsp;Šejharův&nbsp;mlýn]]
* '''[[Železniční most (Červená)|Železniční most]]''' přes [[Vltava|Vltavu]] byl vystavěn v letech 1886–1889 jako součást nově otevřené [[Železniční trať Tábor–Ražice|železniční trati Tábor–Ražice]]. Ve své době se jednalo o druhý nejvyšší most v Rakousku-Uhersku.<ref>Čáka (1998), s. 206</ref>▼
* '''Šejharův mlýn'''. Podle dřívějších majitelů nazývaný též ''Honsův mlýn''. Mlynář Šejhar budovu po roce 1902 vybavil dynamem, moderní turbínou a elektrickým osvětlením.<ref>Čáka (1998), s. 206</ref>▼
* '''Skleněný zámeček'''. Charakter Červené jako vyhledávaného turistického letoviska si v roce 1928 vyžádal stavbu penzionu,<ref>Čáka (1998), s. 207</ref> který nabízel 24 pokojů a 60 lůžek.<ref>Kytka (2003), s. 74</ref>
* '''Poštovní úřad'''. Budova z roku 1907.<ref>Čáka (1998), s. 207</ref>
▲* '''Šejharův mlýn'''. Podle dřívějších majitelů nazývaný též Honsův. Mlynář Šejhar budovu po roce 1902 vybavil dynamem, moderní turbínou a elektrickým osvětlením.<ref>Čáka (1998), s. 206</ref>
▲* '''[[Železniční most (Červená)|Železniční most]]''' přes [[Vltava|Vltavu]] byl vystavěn v letech 1886–1889 jako součást nově otevřené [[Železniční trať Tábor–Ražice|železniční trati Tábor–Ražice]]. Ve své době se jednalo o druhý nejvyšší most v Rakousku-Uhersku.<ref>Čáka (1998), s. 206</ref>
* '''Blažej'''. Samota.
* '''Šimek'''. Samota. Podle ní je v současnosti nazvána ''Šimkova strouha''.
* '''Myslivna'''. Schwarzenberská myslivna z pol. 19. století navržená v pseudogotickém slohu.
* '''Poříční stráž'''.
* '''Vila Božena'''. Vilu si zde nechal postavit člen orchestru Národního divadla v Praze Václav Frabša.
* '''PazourkovaPazourkův penzion a restaurace'''. Dříve ''Souhradova restaurace''. Plavecké pohostinství s 33 pokoji a 70 lůžky.<ref>Kytka (2003), s. 74</ref>
* '''Četnická stanice''' (čp. 4). Malá roubená chalupa s šindelovou střechou.
* '''Adámkův mlýn'''. Dříve ''Maškův mlýn''. mlelMlel na Hrejkovickém potoce dvěma vodními koly. V létě roku 1927 si zde pronajal pokoj malíř [[Václav Špála]] a během svého pobytu namaloval několik pláten s tématikou červenského údolí.<ref>Čáka (1998), s. 208</ref>
 
=== Červená II ===
* '''[[Kostel svatého Bartoloměje (Červená)|Kostel svatého Bartoloměje]]'''. Jednolodní kostel z konce 12. století s presbytářem sklenutým křížovou žebrovou klenbou. Při přenesení nad úroveň zátopové čáry ztratil svůj románský charakter.
* '''Zvonice'''. Postavená v barokním slohu a vybavená dvěma zvony. Při přenosu kostela byla postavena její replika.
* '''Hřbitov'''. Tříposchoďový s márnicí. Při zrušení farnosti exhumován. V roce 1937 na něm byl pohřben bývalý guvernér [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] [[Antonín Rozsypal]].
* '''Fara'''. Budovu nechal v roce 1729 postavit kníže [[Adam ze Schwarzenbergu|Adam kníže ze Schwarzenbergu]].<ref>Kytka (2003), s. 73</ref>
* '''Škola'''. Při faře vznikla v roce 1729 jednotřídní škola.<ref>Kytka (2003), s. 73</ref> V roce 1755 byla postavena nová školní budova, kterou navštěvovalo na 140 žáků z Červené, Vůsí, Kučeře, Květova a Jetětic.<ref>Kytka (2003), s. 73</ref>
* '''Mlýn'''. Zanikl v roce 1729.<ref>Čáka (1998), s. 210</ref>
 
=== Červená III ===
* '''Staňkův penzion'''. Plavecké pohostinstvíPohostinství.
* '''VáňovaVáňův restauracepenzion'''. Plavecké pohostinstvíPohostinství.
 
Ve vesnici se nacházel přívoz ve vlastnictví orlického velkostatku.
Řádek 78:
| jazyk = cs-CZ
}}</ref>
 
 
== Galerie ==
<gallery>
Image:Václav Špála - Krajina u Červené nad Vltavou (1927).jpg|[[Václav Špála]]: Krajina u Červené nad Vltavou, uprostřed železniční most a Šejharův mlýn, vlevo samota Šimek
Image:Jindrich Eckert - Cervena nad Vltavou, stavba mostu (1889).jpg|[[Jindřich Eckert]]: Stavba železničního mostu, vpravo Šejharův mlýn
</gallery>
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Červená_nad_Vltavou_(zaniklá_vesnice)“