Autismus: Porovnání verzí

Odebráno 3 996 bajtů ,  před 1 rokem
odstraňuji z úvodu neozdrojovaný text o očkování a místo toho přikládám odkaz na kvalitní článek, co tu máme
(odstraňuji z úvodu neozdrojovaný text o očkování a místo toho přikládám odkaz na kvalitní článek, co tu máme)
| MeshYear = 2009
}}
'''Autismus''' nebo taky '''autizmus''' (z [[řečtina|řec.]] αυτός ''autos'', sám) je tzv. vývojová [[duševnívývojová porucha]], projevující se abnormální sociální interakcí, stálými opakujícími se vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi.<ref>{{Citace Objevujeelektronické se před třetím rokem věku. Patří mezi [[poruchy autistického spektra]] (PAS).monografie
| titul = Autism spectrum disorder
| url = https://www.apa.org/topics/autism/
| vydavatel = [[American Psychiatric Association]]
| datum přístupu = 20172020-0503-0227
}}</ref> Objevuje se před třetím rokem věku. Patří mezi [[poruchy autistického spektra]] (PAS).
 
Příčiny autismu jsou neznámé, většinou se má za to, že za poruchami autistického spektra patrně stojí kombinace genetických předpokladů a dalších faktorů. Objevuje se lživý mýtus, že autismus může být způsoben očkováním.
 
Velké problémy vyvolala záměrně lživá studie, která naznačovala souvislost autizmu a očkování; její autor byl ve střetu zájmů a byl po odhalení podvodu zbaven lékařské licence.<ref>http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/myty-a-fakta-o-ockovani_17082_4011_5.html</ref>
 
Závažnost postižení má širokou škálu a bere se jako neléčitelné, takže provází člověka celý život, avšak některé terapeutické postupy mohou projevy autismu zásadně kompenzovat do té míry, že autista je schopen studovat i pracovat, většinou však s různými formami úlev. U dospělých jedinců bývají často úspěšné speciální kompenzační psychologické techniky.
 
Při hledání rizikových faktorů pro rozvoj autismu komplikuje situaci fakt, že v minulosti byl autismus často poddiagnostikován a postižení byli spíše kriminalizováni. Jakákoliv retrospektivní analýza tak zachytí korelaci výskytu autismu s jakýmkoliv faktorem, který jeví rostoucí tendenci, např. proočkovaností, příjmem biopotravin nebo třeba počtem pirátů operujících u pobřeží Afriky, tedy jde o faktory, které nemají s autismem velmi pravděpodobně žádný biologický vztah ve smyslu kauzálního nebo rizikového faktoru. S hledáním příčin autismu je spojen i jeden z velkých podvodů, kdy A. Wakefield publikoval v prestižním časopise The Lancet studii, která prokazovala zvýšený výskyt poruch autistického spektra po očkování [[MMR vakcína|MMR]]. Tato studie byla později odhalena jako podvod, kterým si Wakefield "vyrobil" důkazy pro probíhající soudní spor. Po odhalení podvodu byla studie stažena a Wakefield byl zbaven oprávnění vykonávat lékařskou praxi.
 
Souvislost mezi očkováním a propuknutím autismu pak v současné době zcela vyvracejí rozsáhlé studie, například studie Jain, Marshall, Buikema, Newschaffer provedená na více jak 95tisících respondentů, která nenalezla žádnou souvislost mezi vakcinou MMR a autismem.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Jain
| jméno = Anjali
| příjmení2 = Marshall
| jméno2 = Jaclyn
| příjmení3 = Buikema
| jméno3 = Ami
| titul = Autism Occurrence by MMR Vaccine Status Among US Children With Older Siblings With and Without Autism
| periodikum = JAMA
| datum = 2015-04-21
| ročník = 313
| číslo = 15
| issn = 0098-7484
| doi = 10.1001/jama.2015.3077
| jazyk = en
| url = http://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2275444
| datum přístupu = 2017-05-02
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = MMR vaccine not linked to autism, even in high-risk kids
| periodikum = Reuters
| datum = 2017-04-21
| url = http://www.reuters.com/article/us-autism-mmr-vaccine-idUSKBN0NC1WK20150421
| datum přístupu = 2017-05-02
}}</ref>
 
Diagnostické metody se stále rozvíjejí, nicméně s ohledem na to, že poruchy autistického spektra se určují pomocí psychotestů diferenciální diagnostikou (v podstatě vylučovací metodou), škála příznaků je velmi rozsáhlá a neexistuje jednoznačný (vždy platný) klinický obraz, stává se, že se názory odborníků na pacienta liší – pro správnou psychometrii autismu je nutná solidní praxe. Pro diagnostiku dospělých se navíc používají zcela odlišné testové sady. Dříve (do devadesátých let) běžně docházelo k záměně za lehkou mozkovou dysfunkci, schizofrenii a různé další formy poruchy osobnosti.
 
Řada probíhajících výzkumů naznačuje nové možnosti především rané diagnostiky autismu (funkční magnetická rezonance, analýza motoriky, analýza hlasu, EEG markery, hladiny metaloproteinů), zatím žádná z těchto metod však neprokázala obecnou platnost, byť výsledky některých postupů jsou nadějné. Vyvíjejí a upřesňují se i definice jednotlivých forem autismu, významnou změnu přinesla nová verze amerického diagnostického manuálu psychických chorob DSM-5, tato změna je nicméně často diskutovaná a někdy vnímaná kontroverzně.
 
Objevují se však případy odškodnění a to zejména v USA. Jedním z takových případů je i případ 10letého Ryana Mojabiho z Kalifornie. Vláda připustila, že vakcína MMR způsobila mozkovou encefalopatii nebo mozkovou dysfunkci Ryana a to během pěti až patnácti dnů od očkování MMR.
 
== Historie ==
Termín ''autismus'' vymyslel a poprvé použil švýcarský [[Psychiatrie|psychiatr]] [[Eugen Bleuler|Paul Eugen Bleuler]] v roce [[1911]], podle řeckého slova pro „sám, já“, aby popsal obtíže [[Schizofrenie|schizofreniků]] při komunikaci s druhými lidmi.
 
Za publikaci, která stála u zrodu diskursu o autismu v moderní vědě, se považuje práce [[Leo Kanner|Leo Kannera]] Autistické poruchy afektivního kontaktu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = neurodiversity.com
| url = http://neurodiversity.com/library_kanner_1943.pdf
| datum přístupu = 2019-01-03
}}</ref>. Tato práce je kazuistikou 11 autistických dětí a zaměřuje se na líčení autistické patologie. Výrazně méně citovaná je jeho následná studie životních osudů těchto dětí,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = neurodiversity.com {{!}} l. kanner: Follow-Up Study of Eleven Autistic Children Originally Reported in 1943 (1971)
| periodikum = neurodiversity.com
| url = http://neurodiversity.com/library_kanner_1971.html
| datum přístupu = 2019-01-03
}}</ref>, která ukazuje, že při toleranci zdánlivě patologického chování došlo ke zdravému rozvoji osobnosti, zatímco intervence spojená s ústavní péčí vedla k setrvalému nebo zhoršujícímu se stavu a snížené kvalitě života i délce dožití. Lze se domnívat, že vyznění druhé studie nebylo v souladu se zájmy iniciativ, které V USA prosadily hrazení behaviorálních terapií ze zdravotního pojištění.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Autism and Insurance Coverage {{!}} State Laws
| periodikum = www.ncsl.org
}}</ref>
 
Ve stejné době prováděl ve [[Vídeň|Vídni]] podobná pozorování [[Hans Asperger]], po němž je pojmenován [[Aspergerův syndrom]]. Kannera a Aspergera spojuje osoba Georga Frankla,<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Robison
| jméno = John E.
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27624646
| datum přístupu = 2019-01-03
}}</ref>, který se soustředil na diagnostiku. Jeho práce zůstala během druhé světové války neznámá a jeho články byly znovu objeveny až teprve v polovině devadesátých let. Soudobé porozumění autismu, které obsahuje i projevy, popsané Aspergerem, je důsledkem výzkumné práce Lorny Wing.
 
== Příznaky ==
=== Inteligence a mentální retardace ===
 
Historické statistiky vypovídaly, že mezi autisty je až 75 % pacientů s různým stupněm mentální retardace. Tato hodnota dnes již neplatí zejména proto, že v posledních letech je nově diagnostikováno mnoho případů Aspergerova syndromu (i mezi dospělými) a tito pacienti mají inteligenci normální nebo vysokou, někdy až v pásmu geniality. Tato vysoká inteligence však ani dospělým autistům nemusí zajistit plnohodnotný život, protože mnoho z nich vzhledem k potížím zejména v sociální komunikaci selhává v běžných každodenních situacích. Přesto se řada z nich úspěšně začlení do společnosti tam, kde jejich nedostatky nejsou nápadné a kde naopak mohou využít své přednosti (smysl pro detail, vytrvalost, loajalita, jednostranná hluboká specializace ...).
 
== Typy autismu ==
 
=== Mozková poškození ===
<blockquote>U některých autistů lze prokázat určitá poškození mozkové tkáně, hlavně funkční poruchy levé poloviny [[Mozek|mozku]] a abnormální změny v [[Mozkový kmen|mozkovém kmeni]]. Výsledky jsou však zatím nejednoznačné a nelze s určitostí říct, jestli jsou příčinou autismu, jeho následkem nebo pouze doprovodným jevem.</blockquote>U dětí po operaci nádorů zadní jámy lební dochází k naprosto překvapivým negativním změnám chování ve smyslu autismu. Někdy tyto změny odeznívají během několika dní, někdy týdnů či měsíců výjimečně jsou trvalé. Příčinou je nejpravdpodobněji otřesení nebo poškození síťovité-retikulární-formace, která propojuje všechny podkorové struktury mozku. Na živém mozku je nelokalizovatelná, objevuje se při naložení mrtvého mozku do formaldehydu a lze ji pak vypreparovat. Její funkce není jednoznačně verifikována, nerespektuje totiž mozkové dráhy. Mohlo by se jednat o jakousi rezervu podkorových struktur. Neuroanatomové tuto formaci označují za "duši" člověka a praktické zkušenosti toto podporují. K útlaku nebo poškození retikulární formace nemusí dojít jen operačním výkonem nebo poraněním . Může ji způsobit například i útlak velkého nádoru nejčastěji zadní jámy, aktivní cysta vzniklá například i z poúrazového krvácení. Dojde li k poškození retikulární formace u dospělého člověka,například poúrazově nebo degenerativně, nedochází k tak intenzivním změnám a inteligentní jedinec své citové změny může zakrývat. Často se ale uchyluje k závislostem na různých škodlivinách.
 
U dětí po operaci nádorů zadní jámy lební dochází k naprosto překvapivým negativním změnám chování ve smyslu autismu. Někdy tyto změny odeznívají během několika dní, někdy týdnů či měsíců výjimečně jsou trvalé. Příčinou je nejpravdpodobněji otřesení nebo poškození síťovité-retikulární-formace, která propojuje všechny podkorové struktury mozku. Na živém mozku je nelokalizovatelná, objevuje se při naložení mrtvého mozku do formaldehydu a lze ji pak vypreparovat. Její funkce není jednoznačně verifikována, nerespektuje totiž mozkové dráhy. Mohlo by se jednat o jakousi rezervu podkorových struktur. Neuroanatomové tuto formaci označují za "duši" člověka a praktické zkušenosti toto podporují. K útlaku nebo poškození retikulární formace nemusí dojít jen operačním výkonem nebo poraněním . Může ji způsobit například i útlak velkého nádoru nejčastěji zadní jámy, aktivní cysta vzniklá například i z poúrazového krvácení. Dojde li k poškození retikulární formace u dospělého člověka,například poúrazově nebo degenerativně, nedochází k tak intenzivním změnám a inteligentní jedinec své citové změny může zakrývat. Často se ale uchyluje k závislostem na různých škodlivinách.
 
=== Nedostatečné propojení mozkových center ===
=== Antibiotika a střevní mikroflóra ===
Příčinou mohou být i [[antibiotika]]<ref>https://reachmd.com/news/antibiotics-and-the-gut-get-a-closer-look-in-autism-research/1615302/ {{Wayback|url=https://reachmd.com/news/antibiotics-and-the-gut-get-a-closer-look-in-autism-research/1615302/ |date=20190609164622 }} - Antibiotics and the Gut Get a Closer Look in Autism Research</ref> a s tím spojená [[střevní mikroflóra]].<ref>https://www.medicalnewstoday.com/articles/325338.php - Autism and the gut microbiome: Further evidence strengthens link</ref>
 
== Očkování a autismus ==
{{Podrobně|Očkování a autismus}}
{{Pahýl část}}
 
== Odkazy ==