Motorový vůz M 290.0: Porovnání verzí

Přidáno 909 bajtů ,  před 1 měsícem
upřesnění data rekonstrukce na přelomu 60. a 70. let, doplnění infoboxu, rozšíření úvodníku
(infobox – vozová třída a roky modernizace)
(upřesnění data rekonstrukce na přelomu 60. a 70. let, doplnění infoboxu, rozšíření úvodníku)
Značka: editor wikitextu 2017
| výrobce = [[Tatra|Závody Tatra a. s.]]<br />v Kopřivnici
| roky výroby = [[1936]]
| roky modernizace = [[1936]]–[[1937]] úpravy nedostatků<br />[[19691968]]–[[1970]] přestavba interiéru<br />[[1974]] obnova vnějšího nátěru<br />[[1993]] obnova vnějšího nátěru<br />[[2018]]–[[2020]] celková přestavbarenovace s cílem obnovit původní podobustav
| počet kusů = 2
| provozovatel = [[Československé státní dráhy|ČSD]]
| druh průměru 1 = Průměr hnacího dvojkolí
| průměr 1 = 920
| lokomotivní brzda = elektrodynamická odporová,<br />tlakovzdušná,<br />mechanická zajišťovací
| vytápění 1 = vodní nezávislé
}}
'''Motorové vozy řady M&nbsp;290.0''' (výrobní typové označení '''Tatra&nbsp;68''' podle použitých motorů), označované stejně jako vlakový spoj, na němž jezdily, také jako „[[Slovenská strela]]“, byly vyrobeny v roce [[1936]] pro [[Československé státní dráhy]] v [[Tatra|Tatře]] [[Kopřivnice]] v celkovém počtu dvou kusů. Reprezentují technický pokrok a snahy o rychlou železniční dopravu v [[První republika|meziválečném Československu]], výjimečné jsou svojí konstrukcí, vzhledem i cestovním komfortem. Podobně jako jiné tehdejší motorové vozy z ostatních zemí Evropy byly výrazně inspirovány konstrukcí automobilů a vyznačovaly se množstvím originálních technických řešení.
 
Vedoucím vývoje byl [[Hans Ledwinka]], hlavní konstruktér známých tatrováckých automobilů, ze kterých byl odvozen aerodynamický tvar skříně vozů. Světově unikátním byl [[Elektromechanický přenos výkonu|elektromechanický přenos výkonu]] podle patentovaného návrhu [[Vsetín|vsetínského]] elektrotechnika [[Josef Sousedík|Josefa Sousedíka]]. Tento druh přenosu spolu s výkonnými motory a nízkou hmotností umožňoval velmi dynamickou jízdu. Vozy byly zkonstruovány pro [[Rychlost vlaku#Konstrukční rychlost|maximální rychlost]] 130&nbsp;km/h a v několika úsecích, kde to stav trati dovoloval, touto rychlostí běžně jezdily. V pořadí druhý vyrobený vůz dosáhl během zkušební jízdy 3. června [[1936 v dopravě|1936]] rychlostního [[České železniční rekordy|rekordu ČSD]] 148&nbsp;km/h.
 
Do pravidelného provozu byly zařazeny 13. července 1936, přičemž jezdily na motorovém rychlíku ''Slovenská strela'' [[Bratislava]] – [[Brno]] – [[Praha]] a zpět s cestovní dobou 4 hodiny 53 minut. Díky svým jízdním vlastnostem, pouze jediné zastávce, postupující rekonstrukci traťového svršku, nejvyšší prioritě a postupně optimalizovanému jízdnímu řádu zdolávaly trasu v posledním roce předválečného provozu za 4 hodiny 18 minut (zpátky do Bratislavy o minutu více) včetně tříminutové zastávky v Brně. To odpovídá [[Rychlost vlaku#Cestovní rychlost|cestovní rychlosti]] 92&nbsp;km/h. Tato jízdní doba, resp. rychlost, na uvedené trase zůstala následující desítky let z mnoha příčin nepřekonaná – zejména proto, že železnice za komunismu se neorientovaly na rychlost a komfort, ale na velké přepravní výkony v nákladní dopravě.
 
Vlakový spoj ''Slovenská strela'' byl zaveden, aby umožnil podnikat jednodenní návštěvy hlavního města Prahy. Byl poprvé v historii ČSD povinně místenkový a již během prvního roku provozu nastávaly situace, kdy samostatný vůz se 72 místy k sezení kapacitně nestačil poptávce. Cestujícím vozy nabízely pohodlný interiér [[Cestovní třída#Vozová třída v evropské železniční přepravě|2. cestovní třídy]] (třídy byly tehdy 3) včetně roznášky nápojů i teplých pokrmů až na místo. Cena jízdenek odpovídala zaměření spoje zejména na majetnější občany – politiky, vyšší úředníky a podnikatele.
 
Po desetiletích chátrání byla roku [[2018]] zahájena jeho celková rekonstrukce s cílem obnovit podobu ze 30. let a vrátit ho v provozuschopném stavu zpět na koleje, včetně zachování Sousedíkova systému pro přenos výkonu i původní maximální rychlosti. Restaurátorům napomáhají stovky dochovaných technických výkresů i vysoce kvalitní původní fotografická dokumentace výroby vozu. Oprava by měla být dokončena v roce 2020. Současně probíhá v Kopřivnici výstavba nového výstavního pavilonu, který vozu poskytne lepší ochranu než původní venkovní zastřešené stání.
 
Řada M 290.0 se svou konstrukční rychlostí 130 km/h v segmentu [[Seznam českých a slovenských motorových vozů a jednotek|motorových vozů a jednotek]] v [[Česko|Česku]] stále zůstává nejrychlejším strojem domácí výroby, který kdy byl v pravidelném provozu. Na [[Slovensko|Slovensku]] prvenství převzaly od roku 2011 [[Motorová jednotka 861|jednotky řady 861]]. Při započítání vozidel zahraničních výrobců řadu M 290.0 překonaly také jednotky z maďarského Ganzu, avšak vůbec nejrychlejšími motorovými vozidly v Československu i jeho nástupnických státech nadále zůstávají již zmíněné německé kořistní vlaky.
 
== Popis ==
 
==== Částečná oprava a zásah do interiéru ====
Částečné renovace se dočkal letech [[19691968]]–[[1970]]. <!-- Památkový katalog zmiňuje roky 1968–1969 -->Tato oprava zasáhla do vzhledu interiéru<ref name=":10" /> a nebyla příliš ohleduplná k historické podstatě vozu<ref name=":12">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Köhler
| jméno = Martin
| příjmení2 = Slípková
| jméno2 = Lucie
}}</ref><ref name=":27" /> V důsledku opotřebení se dále měnily žárovky, ventily, pouzdra ložisek, rohožky, koberečky, stolky atd. Nedotčené zůstaly pouze ventilační hlavice na stropě.<ref name=":10" /> Větší, kuřácký oddíl byl zcela zbaven sedadel (která se tak nedochovala), stolků i zavazadlových polic a využit k umístění expozice mapující železniční výrobu Tatry od počátků v roce [[1881]] do jejího konce roku [[1952|1951]]. Kvůli ničení interiéru návštěvníky se expozice přesunula<!-- Ještě minimálně v roce 1995 nějaká expozice ve voze je z fotografií patrná. Možná mohla být odstraněna až při stěhování před nové muzeum. --> a vůz se pro veřejnost uzavřel. V září [[1974]] provedli lakýrníci spolu s učni pod širým nebem první velkou obnovu vnějšího nátěru.<ref name=":18">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
693

editací