Verze z 27. 3. 2020, 16:34 editovat Dolecekv (diskuse \| příspěvky) 6 editací m Slovo "jádro" opraveno na termín "aktivní zóna". Pravděpodobně se jednalo o špatný překlad z angličtiny, kdy je velmi často termín "core" překládán nesprávně (v souvislosti s jaderným reaktorem) jako jádro. Správný termín je aktivní zóna. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 3. 2020, 17:14 editovat zrušit editaci Dolecekv (diskuse \| příspěvky) 6 editací mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 287: Sarkofág je ocelobetonová konstrukce, která zakrývá budovu reaktoru č. 4. Navrhování sarkofágu začalo 20. května 1986, výstavba trvala od června do konce listopadu téhož roku. Sarkofág ale nedokáže trvale účinně uzavřít zničený čtvrtý reaktor. Jeho chvatná konstrukce, v mnoha případech prováděná na dálku průmyslovými [[robot]]y, má za následek jeho rychlé stárnutí a pokud by se zhroutil, mohl by se uvolnit další mrak radioaktivního prachu. Pod sarkofágem zůstalo po havárii asi 95 % paliva reaktoru, což představuje radioaktivitu asi 18 [[Curie\|MCi]] = 0,67 [[Becquerel\|EBq]]. Radioaktivní materiál se skládá ze zbytků ~~jádra~~aktivní zóny reaktoru, prachu a lávě podobných „palivo obsahujících materiálů“ ([[korium (materiál)\|FCM]]), které ztuhly do keramické formy. V reaktoru byl popsán i nový nerost – [[černobylit]].<ref>Pazukhin E. M. 1994. Fuel-containing lavas of the Chernobyl NPP fourth block: topography, physicochemical properties, and formation scenario. Radiochemistry. číslo 36. Ss. 109–154. (anglicky)</ref> Podle střízlivých odhadů se pod železobetonovým obalem nachází také nejméně 4 tuny radioaktivního prachu. Do sarkofágu prosakuje voda, kterou je nutno odčerpávat a ukládat jako radioaktivní odpad.<ref>{{Citace elektronického periodika

Černobylská havárie: Porovnání verzí