Karel Brady-Metzl: Porovnání verzí

Karel Brady-Metzl se narodil jako syn Emilie a Ludwiga Metzlových. Měl šest sourozenců. Jeho strýc a teta, Adolf a Karolína Bradyovi zůstali bezdětní a přijali dvě děti Karolininy sestry Emilie, Karla a Hedviku. Karel hrál ochotnicky divadlo, byl členem [[Sokol (spolek)|Sokola]], dobrovolných hasičů, aktivní fotbalový hráč a "komentátor" závodů. Kromě toho také podporoval finančně a materiálně [[Skauting|skauty]] a dětský domov. V roce 1927 se oženil s o deset let mladší Markétou Dubskou. Pár měl maloobchodní prodejnu v [[Nové Město na Moravě|Novém Městě na Moravě]], žili nad svým obchodem. Rodina byla jedinou pouze židovskou rodinou v tomto městě. Před obchodem vybudoval první [[Čerpací stanice pohonných hmot|čerpací stanici]] ve městě a zavedl jeden z prvních obchodů s uhlím v maloobchodě a také získali jako první rodina telefon: jeho telefonní číslo bylo původně 1, to bylo později převedeno na číslo 11, číslo 1 posléze patřilo četníkům. Manželé také podporovalypodporovali umělce, například avantgardního sochaře [[Vincenc Makovský|Vincence Makovského]], který byl Karlovým bývalým spolužákem.

Karel a Markéta Brady-Metzlovi měli dvě děti – [[Jiří Brady|Jiřího]] (narozen 9. února 1928) a [[Hana Bradyová|Hanu]] (narozena 16. května 1931). V roce 1939 byl Karel zatčen [[Gestapo|Gestapemgestapem]], odsouzen a musel na dva měsíce do vězení do [[Jihlava|Jihlavy]]. Zákony, které vstoupily v platnost v roce 1939, znamenaly pro celou a jedinou rodinu v Novém Městě na Moravě vyloučení, bylo to těžké zejména pro děti, kterým bylo zakázáno navštěvovat školu. V březnu roku 1941 byla zatčena i Markéta a byla poslána do [[Koncentrační tábor Ravensbrück|Koncentračního tábora v Ravensbrücku]] – její bratr utekl do Belgie a nechal jijí a jejímu manželovi poslat peníze. Po okupaci Belgie byl s pomocníky zatčen, našel se seznam příjemců a dárců a tam bylo i jméno Karla Bradyho-Metzla. Karel tak byl 23. listopadu 1941 znovu zatčen a uvěznenuvězněn v Jihlavě. Pár hodin po jeho zatčení si jeho švagr Ludvík vzal děti. Byl katolického vyznání a byl manželem Karlovy sestry. Děti měly zůstat s ním a s jeho rodinou na venkově. Dle nacistických zákonů měli být Hana a Jiří dne 14. května 1942 odvlečeni do deportačního střediska v [[Třebíč]]i . O čtyři dny později bylybyli odvlečeny jejich dětipřevezeni do [[Koncentrační tábor Terezín|Terezínského ghetta]]. Mezitím musel Karel Brady-Metzl ve vazbě leštit parketové podlahy. V jihlavském vězení však žil v relativní svobodě, měl povoleno dokonce jít na nákup, ale neodvážil se utéct, protože se bál, že jeho děti slouží jako rukojmí. Nakonec však byl převezen do [[Brno|Brna]]. Za Brnaodtamtud pak byl dne 11. června 1942 převezen do [[Auschwitz|koncentračního tábora Osvětim]], kde byl v červencio 1942měsíc později zavražděn.<ref>Vstup: ''Brady Metzl, Karl'' in: státní Muzeum Auschwitz-Birkenau (ed.</ref> Jeho manželka Markéta byla odvlečena dne 29. října 1942 do [[Koncentrační tábor Ravensbrück|Koncentračního tábora v Ravensbrücku]] a tam byla zavražděna.

Jejich děti bylibyly později také deportovánideportovány do Osvětimi. Jiří tam přijel dne 28. září 1944 do Osvětimi a Hana dne 23. října 1944. Hana byla okamžitě po příjezdu zavražděna v plynové komoře. Tehdy šestnáctiletý Jiří přežil koncentrační tábor z toho důvodu, že byl schopen pracovat. Dne 17. ledna 1945 začala evakuace tábora v Osvětimi a Jiřímu se podařilo uprchnout. Holokaust nakonec přežil.